Reklama

Ovádi, vosy, muchničky, komáři, mravenci - se vší touhle nepříjemnou havětí má své zkušenosti čtenářka Iva K. Jednou dokonce předvedla parádní sprint z lesa!

Poslední čtenářský příspěvek dorazil od Ivy K. Přečtěte si její hmyzí peripetie...


Krásný den milé Ženy-in. Asi jako každá z nás nemám ráda tu hmyzí havěť. Ovády u vody při slunění, vosy u venkovního občerstvení, co nedaj pokoj, dokud se buď neutopí v limonádě, nebo se aspoň nepřilepí na zmrzlinu. V létě hnusné otravné muchničky a v noci komáry, kteří jsou tak drzí, že mě klidně štípnou do nosu a ráno vypadám jak prvotřídní norťa :-)

Jednou jsem při sbírání hub šlápla do vosího hnízda ale byla jsem dobře oblečená, takže se mi až na kůži nedostaly mršky. Nasadila jsem tryskové tempo a možná jsem i pokořila rekord běžce Usaina Bolta. Byla jsem tak tři kilometry v lese nad vesnicí a zvládla jsem to uběhnout do deseti minut. Kolem hlavy mi celou cestu bzučely vosy a snažily se bodnout. Ještě doma v bezpečí jsem jich pár vysypala z mikiny a rychle rozšlápla. Párkrát jsem už píchlá včelou i vosou byla. Naštěstí nejsem alergická. Ale náš soused bohužel ano. Asi před dvaceti lety něco sadil na zahrádce ve skleníku a dostal jediné žihadlo od včely. Měl ale tak silnou alergickou reakci, že do pěti minut umřel. Než stačila jeho rodina zavolat záchranku, tak otekl a ztratil vědomí. Podle vyprávění umřel v sanitce asi pět kilometrů od nemocnice. Proto mám ze včel i vos ohromný respekt.

A abych to trošku odlehčila, zažila jsem i úsměvné chvilky s poštípáním. Vyšla jsem si jednou na procházku s mým tehdy ještě štěnětem Nikitkou. Byla to taková malá srnčí nožka. Všude jí bylo plno a přitom kde nic tu nic. Byla velmi zvědavá a hravá. Po dlouhé procházce jsem si sedla pod lesem na lavičku a relaxovala. Všude bylo ticho, krásně hřálo sluníčko. Nikitka se mi prďolila pod lavičkou a jak se nudila, začala honit mravence. Jak je ale začala dráždit, tak se jí pár mravenců zakouslo do tlapičky, až mi začala kňučet a nasadila strašně ublížený výraz. Musela jsem vstát a jít domů. Ta moje herečka ale šlapala domů po třech. Byl na ní komický pohled. Po pár metrech jsem jí teda vzala na ruky a maroda celou cestu nesla. Doma jsem jí utěšila, dala jsem jí tlapku do studené vody a hlavně naplnila misku jejím oblíbeným masíčkem. Pak už na svůj strašný úraz zapomněla a běhala zase po čtyřech. Chtěla prostě pohladit a utěšit jako malé dítě :-)

Iva K.

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 18. 7. 2012: Letní žihadla

Zasílání příspěvků k tomuto tématu již skončilo. Okolo šestnácté hodiny vám prozradím, kterou přispěvatelku jsem se rozhodl odměnit slíbeným dárkem, letní opalovací kosmetikou: GARNIER AMBRE SOLAIRE Light&silky SPF20 a RESISTO Kids SPF 50.

Ambre Solairegarnier