Vztahy

Spravedlnosti se nikdy a nikde nedovolám

I když se vám možná bude zdát, že jsme si tenhle příběh vymysleli, že něco takového není v civilizovaném světě možné, bohužel – pravdivé je každé slovo. Uveřejnění případu zprostředkovala pracovnice neziskové organizace, jejíž je paní K. klientkou. Je to prý jediná možnost, jak ji aspoň trošku podpořit - z právního hlediska totiž nemá žádné důkazy a veškeré lhůty pro právní podání bohužel promeškala.

 

Vdávala jsem se velmi mladá. V manželství jsem porodila dvě děti, které krátce poté zemřely. Neunesli jsme to a rozvedli se. Nikdy jsem se nedozvěděla podrobnosti, jak děti zemřely. Dokumentace mi byla nedostupná.

Po několika letech jsem se znovu provdala – za policistu. Po půl roce manželství jsem otěhotněla, ale bohužel šlo o mimoděložní těhotenství. Lékaři mi zachránili život na poslední chvíli. Zdravotně i psychicky jsem na tom byla velmi špatně, na pokoji jsem byla s rodičkami, kterým přinášeli miminka, lékaři proto rozhodli, že by pro mě bylo lepší domácí ošetření. Manžel mě z nemocnice odvezl domů. V našem jednopokojovém bytě byl právě na návštěvě tchán. Bylo mi velmi smutno, tak jsem si tiše ulevovala pláčem. Tchána to ale rušilo a žádal manžela, aby mě umlčel. Nemohla jsem si pomoci a vzdychala jsem i nadále. Manžel mě napadl a zbil mě tak, že jsem zůstala ležet na podlaze krvácející a s bolestí břicha. Až ve večerních hodinách mě odvezl do jiné nemocnice, kde už bylo všechno domluvené. Manžel věděl, čeho se dopustil a jaké by to mělo pro něj následky. Jak sám říkal, jako příslušníka VB by ho odsoudil vojenský soud na 6 až 8 let. Během jednoho týdne jsem podstoupila několik gynekologických operací a verdikt lékařů zněl, že už nikdy nebudu mít vlastní děti. Zdravotnickou dokumentaci se mi nepodařilo získat.

Od té doby jsem byla neustále pod tlakem. Vyhrožoval mi, že kdybych promluvila a zničila mu kariéru, tak on zničí zbytek života mně. Jeho otec v té době pracoval na městském výboru KSČ. Pro pochopení situace je nutné si uvědomit, že se jednalo o 80. léta minulého století, kdy byli policisté a funkcionáři KSČ prakticky beztrestní. Neměla jsem kam odejít a kde hledat pomoc. Důkazní materiály nikde nebyly. Rozvod nepřipadal v úvahu, protože chtěl mít dobrý kádrový posudek. V úvahu připadal „jen můj úmrtní list“, jak říkával.

V našem soužití se denně projevovala jeho moc a moje bezmocnost. Měl postavení a funkci, díky níž si mohl ledacos zařídit. Mnohokrát podrobně popisoval, jak by mě zabil, kdybych promluvila. Poprvé mi přinesl do koupelny dřevěnou židli, abych otřela prach na teplometu. Namočil hadr ve vodě a podal mi ho. Netušila jsem, že odšrouboval boční kryt teplometu, kde byly elektrické dráty pod proudem, a dostala jsem ránu. Ukázal mi kryt a s úsměvem mi sdělil, že to byla názorná ukázka, jak je to jednoduché, a že mi příště dá židli kovovou. Později to byl dvoukolový elektrický vařič, žehlička, kulma na vlasy. Topil mě ve vaně. Kulmu dával na umyvadlo nebo na pračku, když jsem se koupala, a vyprávěl mi, jak by vypadala jeho výpověď – nešťastná náhoda. Vždy jsem se třásla strachy a byla psychicky na dně. On se smál a říkal, že každý své znalosti a zkušenosti musí zúročit ve svůj prospěch.

 

Tenkrát se dávaly policejní i vojenské byty v jednom vchodu paneláku. Obdobné situace se odehrávaly i v jiných rodinách, nejen u nás. Všichni nájemníci byli slepí a hluší – vždyť šlo o vojáky a policisty. Jedna rozvedená rodina policisty z našeho vchodu na tom byla obdobně. Paní bývala často bita od svého bývalého manžela, mnohokrát jsem ji ošetřovala. Zanedlouho se stala milenkou mého muže. Oč víc ji bývalý manžel bil, o to častěji jsem ji měla doma. Co bylo nejhorší, že mě nebil už jenom můj manžel, ale bila mě i ona, byli na mě oba dva. Po jedné velké bitce jsem utekla k sousedce. Jaké bylo moje překvapení, když jsem za několik dní dostala předvolání na obvodní Veřejnou bezpečnost, kde mi bylo sděleno obvinění z trestného činu ublížení na zdraví na této ženě. Celý případ řešil náčelník oddělení VB, který nedopustil, abych byla potrestána, protože byl velmi dobře informován o situaci v naší rodině. Sdělil mi, že budu muset být velmi opatrná po dobu tří let, kdy nesmím nikoho ani uhodit v sebeobraně a že celý případ ukládá „k ledu“. Později mi řekl, že byl u nás na návštěvě v době mé nepřítomnosti, že si udělal dostatečný obrázek o tom, co se u nás dělo, a proto rozhodl tímto způsobem. Přiznal se i k tomu, že nikdy nevystoupí proti mému manželovi, protože neví, kdy by mohl pod ním sloužit.

Manželova milenka se několikrát pokoušela o sebevraždu. Při jednom pokusu o oběšení byla sice zachráněna, ale zůstala postižená. Nastalo období, kdy mě manžel tloukl denně a navíc se k tomu přidala i matka manželovy milenky. Přemýšlela jsem i o tom, jestli by nebylo lepší jít do vězení, zda bych tam neměla větší klid a bezpečí. Manžel se choval, jako by se ho to netýkalo. Nic ho nezajímalo, necítil sebemenší vinu.

 

Tak velký skandál se však nedal ututlat. Po čase jsme dostali nový byt. Manžel byl odvelen na studium do jiného města, aby měl kvalifikaci pro budoucí vyšší postavení. Rozhodl se, že mi nový byt nechá, že se domluvíme na rozvodu a že se ke mně už nevrátí. Poprvé jsem z jeho úst slyšela, že si uvědomuje, jak mi zničil život (ohledně dětí) a že tento třípokojový byt je jen slabou „záplatou“ za všechno, co mi provedl. Měla jsem si zařídit nový život bez něho. Konečně jsem měla tolik vytoužený klid! Nový pěkný byt jsem si postupně zařizovala – bez jeho pomoci. Občas se zastavil, aby lidé neříkali, že bydlím sama v třípokojovém bytě.

Bylo to nejklidnější období našeho manželství, bohužel trvalo krátce. Vrátil se do společné domácnosti, protože možnost druhého bytu už nebyla. Sliboval, že se brzy odstěhuje, že dohodu nezmění. Vrátil se však k pití, věnoval se ženám, zanedbával studium. Naše společné soužití začalo být opět neúnosné. Měla jsem možnost získat družstevní byt, o který jsem si požádala ještě před svatbou. Potřebovala jsem ale půjčku a k jejímu získání jsem musela mít manželův souhlas. Odmítl. Odmítl i vyměnit byt za dva. Jako jeho manželka jsem nemohla bez jeho podpisu získat půjčku, jako rozvedená jsem nemohla získat půjčku v té výši, jakou jsem potřebovala. Najednou jsem neměla kam jít. Náš byt sloužil k dámským návštěvám jak mého muže, tak i tchána. Mnohokrát mě tchán do bytu nepustil, protože tam měl milenku. Do bytu jsem měla postupně omezován přístup, manžel mi odebral i klíč od poštovní schránky a moji poštu mi předával osobně. Častokrát jsem přespala v autě, ve sklepě nebo jsem odjela za město na zahrádku po mé babičce. Byl tam malý polozbořený domek. I tam mě manžel se svým otcem navštívili a vyhrožovali mi, že stále mají páky, za které mohou tahat. Nemám prý dělat potíže.

Na zahrádce je pouze závadná voda ze studny, kterou musím dodnes převařovat, žádné sociální zařízení nebo topení. Do bytu jsem se mohla jít pouze jednou za týden vykoupat. Nesměla jsem si nic odnést, ani osobní věci. Připadala jsem si jako trosečník na pustém ostrově, který čeká na zázrak. V letním období to bylo dobré, nejhorší to bývalo v zimním období, kdy jsem si sice mohla zatopit v malých kamínkách, ale neměla jsem peníze na uhlí. Když jsem si chtěla vzít aspoň nějaké nádobí nebo něco, co by mi usnadnilo přežívání na zahradě, nedovolil mi cokoli si vzít z bytu, který jsem sama zařídila. Vyhrožoval, že pokud si něco odnesu, nahlásí to jako krádež a dostane mě do vězení.

Asi dva roky po rozvodu za mnou přijel s tím, že náš byt bude převeden do družstva, ať ještě vydržím, že pak bude vhodnější doba na jeho prodej. Za polovinu peněz z prodeje bytu pak budu moci dokončit úpravu zahradního domku. Vyplnil dotazníky a přihlášky do družstva i na mé jméno. Přemluvil mě i na úvěr ze stavebního spoření, dokonce vystupoval jako můj ručitel. Naoko se tvářil velmi přátelsky, dokonce mi vypomohl částkou 30.000 Kč na opravu stropu (hrozilo zřícení). Navštěvoval mě a ujišťoval mě o tom, že se zanedlouho byt prodá a já dostanu peníze, na které mám nárok.


Letos v lednu mi můj bývalý manžel poslal SMS zprávu, abych si večer přišla do našeho bytu vyzvednout poštu. Setkání probíhalo v klidu do té doby, než se mě začal ptát na majetek, který bych jednou měla zdědit. V této souvislosti otevřel otázku našeho bytu. Oznámil mi, že jej bude v krátké době prodávat asi za 1 600 000 Kč. Jeho představa byla taková, že si nechá milion a mně by poskytl 400 tisíc na částečné dokončení oprav mého domku. Tato částka měla být jen půjčkou, kterou by mi poskytl pod podmínkou, že mu odkáži mé dědictví po rodičích a posléze i dům, na který by mi půjčil těch zmíněných 400 000 Kč. Tuto nabídku mi prezentoval jako velmi výhodnou vzhledem k tomu, že k bytu již nemám žádné právní nároky - prý to tak zařídil. I přesto jsem odmítla.

To ho velmi rozčílilo a začal na mě křičet, že toho budu jednou litovat. Poukazoval na to, jak dopadly jiné manželky policistů (naše sousedka z důvodu domácího násilí skončila na psychiatrii, přišla o dvě děti i o práci, a protože nemohla splácet alimenty, skončila na 9 měsíců ve vězení) a připomněl mi i svoji bývalou milenku s oprátkou na krku.

Bil mě, škrtil, nakonec vzal nůž  a chtěl mě bodnout do krku. Když jsem utíkala ke dveřím, křičel na mě, že volá policii a oznámí jim, že jsem neoprávněně vnikla do bytu a napadla policistu. Pronásledoval mě až na parkoviště, kde jsem měla auto, ale podařilo se mi ujet. Podrobnější zápis z tohoto napadení jsem pro případ dalšího útoku uložila u mého právníka.     

Přestože mě celou dobu ujišťoval, že jsem řádnou členkou bytového družstva, zjistila jsem, že tomu tak není. Přitom jsem v rukou držela přihlášku, která je uložena ve spisu k bytu – bývalý manžel ji sám vyplnil na mé jméno. Kopie materiálů mi v bytovém družstvu odmítli vydat, předseda družstva nevyhověl ani mému právníkovi. Mám podezření, že i tento důkazní materiál už neexistuje.

Celé roky jsem se snažila získat nějaké důkazy a pomoc, ale marně. Nabývám dojmu, že v jediném mi můj bývalý manžel nelhal - a to když říkal, že se spravedlnosti nikdy a nikde nedovolám.

   
02.05.2007 - Láska a vztahy - autor: Eva Jedelská

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [93] idiska [*]

    Hmmm...trošku divný příběh, který popravdě ani nechápu. Asi je to o lidech. Hlavní problém je , podle mne, ani ne tak v tom, že jí manžel mlátil, ale spíše v tom, že se ona sama nechala. Mám jednu známou, která jako by právě na to čekala. Už od začátku jakéhokoliv vztahu se sama prezentuje do tehle role. Pak už jen čeká na nějakého hajzlíka, který to samozřejmě vycítí. Třeba ze mne vyzařuje jistá radost ze života a nezávislost. Třeba by paní K. opravdu pomohl psycholog, u něhož by mohla najít svoji osobnost a sebeuctu.
    Ale s tou spravedlností a policajtama to tak asi bude. Ale abych nekřivdila, ne se všema.

    superkarma: 0 06.05.2007, 12:01:27
  2. avatar
    [92] pajda [*]

    Evikus: já jsem odpovědi obdržela - ale existují takové věci, jako je soukromí a to je nutné chránit. Děkuji dobrovolnici NNO za citlivý přístup i za dlouhý vzkaz, který mi poslala.

    superkarma: 0 03.05.2007, 13:27:58
  3. avatar
    [91] Evikus [*]

    pajda: dobrovolnice ti odpověděla přesně jak to dělají všichni veřejní činitelé (politici, soudci, policisti) když nevědí co na to říct - buď řeknou bez komentáře nebo něco v tom smyslu. Dobře si to napsala!!!

    superkarma: 0 03.05.2007, 12:20:59
  4. avatar
    [89] pajda [*]

    dobrovolnice NNO: paní v bytě bydlela a nadále jej jako bydliště užívá, nebo přesněji užívala. Pokud jí tam chodí pošta a prokazatelně má v bytě svoje věci, má tam i právo pobytu. To není můj odhad, to je fakt, který vím z podobného případu, řešeného před dvěmi lety. Něco jiného, jestli se definitivně odstěhovala, ale zase - nemůže být hlášena v neobyvatelném objektu, který je bez vybavení a v dezolátním stavu - stejně tak, jako u nás taky nemá bezodomovec pobyt "v cisterně na kopci", i když tam přespává.

    Chápu postoj té paní, rozumím tomu, jak se chová, rozumím i tomu, že dokud nebude terapie v tom stadiu, aby byla schopna pochopit a přijmout fakt, že za svoje potíže si bohužel může sama, tak se s tím dá jen těžko co dělat, ale stejně je v tom příběhu několik bodů sporných. Když je vypíšu po řadě:

    1. Její rodiče zřejmě mají takový majetek, že stojí za to pro něj riskovat kriminál - jsou tedy v nějakém společenském postavení a přitom svoji dceru nechrání? (A nechránili dřív?) A proč se na ně dcera neobrátí?

    2. Co se stalo s těmi prvními dětmi? Jestli umřely na SIDS, pak není co řešit, ale pak taky nebyl důvod zjišťovat nějaké papíry - nic bližšího o tom nevíme...proč má paní pocit, že jim někdo ublížil? Je ten pocit nějak podložený, nebo je to jen fabulace, způsobená psychickým traumatem?

    3. Matka v armádě pracovala, strýc je voják z povolání a mám v blízkém okolí i celou řadu policistů. Přesto nevím o případu, že by kdokoliv z nich dostal služební byt a hned poté byl převeden do jiného města. Zato vím, že v tzv. služebních domech byl vždycky určitý počet bytů státních "neslužebních", přidělovaných v mimořádných případech. Pak by sled událostí odpovídal - byt, přidělený manželce za to, aby byla zticha, manžel odvelený do jiného města dokud si nevyřídí rozvod a snaha přesvědčit manželku, aby všechno stáhla zpátky a manžel se tak dostal k velkému bytu - služební by mu totiž dali tak nanejvýš garsoniéru.

    4. Tomu odpovídá i následné chování agresora - vyplnění papírů pro družstvo za oba manžele (státní byt by byl obou a tedy do družstva museli jít oba), následně dohoda s manželkou, aby počkala, než se podaří prokázat, že už byt opravdu neužívá atd. Tam už by ale zřejmě šla dokázat manipulace...a to včetně těch půjčených peněz. Mimochodem - pokud paní dostala úvěr, nemajetná není...

    5. není mi jasné to poslední napadení - pokud se ho část odehrála venku, musejí být i nějací svědci. Jak to, že právník a terapeuti připustili, že se oběť násilí setkala s agresorem v jeho bytě? Pokud je záznam z napadení a paní je věrohodná, proč se tento případ neřeší?

    superkarma: 0 03.05.2007, 07:35:23
  5. avatar
    [88] Meander [*]

    gentiana: Mně to přijde jako Hrozny hněvu.

    superkarma: 0 02.05.2007, 21:38:48
  6. avatar
    [87] Kuře [*]

    No, řekněme, že je to všechno pravda. Že milá paní nějak přežila do dneška, pochopila, že tudy cesta nevede ale teď neví, jak z toho ven.
    Řekla bych, že na místě je v první řadě návštěva psychologa, návštěva některého občanského sdružení, které se specializuje na pomoc podobně postiženým lidem a hlavně co nejrychlejší ukončení jakýhkoliv vztahů k exmanželovi. A hlavně už mu proboha nevěřit ani dobrý den!!!!

    superkarma: 0 02.05.2007, 18:53:51
  7. avatar
    [86] paníliška [*]

    Taky mi to přijde divné, nechat se bít od manžela, jeho milenky, pak její matky i tchána, nakonec ještě manželovi uvěřit i pokud jde o byt a půjčky, fakt nevím. Ten psycholog je určitě na místě.

    superkarma: 0 02.05.2007, 18:28:04
  8. [85] gentiana [*]

    prece ja: přesně tak. Mě nikdo nikdy netloukl, ale myslím, že základní pravidlo členů sekty Obžalovaných Posledního soudu, tedy na všecko mít kvitanci, jsem znala už na základní škole stejně jako to, že když mám účet na vlasní jméno, tak to neznamená, že málo miluju. Ať ten článek čtu odkudkoli, připadá mi to jako scénář holyvůdského dojáku: celý svět se spiknul proti bezmocné ženě, která je vlečena událostmi. Tedy, je možné, že je poněkud slabomyslná, protože nechat někoho, kdo mi vyhrožuje zabitím, jen tak, bez stvrzenky, řešit papíry......

    superkarma: 0 02.05.2007, 17:50:24
  9. [84] Tobbi [*]

    dobrovolnice NNO: Podstoupila paní K. nějakou psychologickou terapii? Nechce se mi věřit, že by na ní dlouhodobé zacházení podobného druhu nezanechalo následky...

    superkarma: 0 02.05.2007, 16:47:12
  10. avatar
    [81] prece ja [*]

    Příběh mi taky připadá poněkud zvláštní. Věřím tomu, že se něco takového stát může,ale spíš mi připadá, že to bude více příběhů dohromady. Otázka: proč na dotazy neodpovídá přímo dotyčná? Taky mě poněkud mate, že se nikdy nedostala k žádným úředním dokumentům, začínaje úmrtím dětí a konče materiály k bytu. To jako se spojili úplně všichni a nikdo jí nic nechce vydat a ani ona po vlastních zkušenostech si doklady nekopíruje a neschovává? A proč se vlastně dnes ještě nechává zastrašovat? Děti nemá, není tedy vázaná na nějaké místo.Tak se tedy odstěhuju na druhý konec republiky a hotovo.

    superkarma: 0 02.05.2007, 16:24:12
  11. avatar
    [80] haničkasluníčko [*]

    Neuvěřitelný

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:52:51

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [79] a.... [*]

    dobrovolnice NNO: Domácí násilí je velmi smutná věc, ale nezlob se na mě, ta paní mi přijde děsně divná. Pláče, že nemá kam hlavu složit, že nemá na uhlí, přitom má auto, možná i rodiče, kteří mají nějaký majetek a tedy se vůbec nemusela manžela doprošovat o podpis na půjčku na družstevní byt, který si chtěla kdysi koupit. Nějaký vlastní příjem taky má, tak nechápu proč si nepronajme nějaký malý byt a dělá z toho takovou divočinu... je to smutný, ale když člověk svý problémy včas neřeší, zapadne do nich stále víc a víc a pak už je to nad jeho síly.Člověk nemůže vykřikovat do světa, jak je k němu osud zlý, jak mu lidé ubližují, musí si prostě nějak poradit sám a najít oporu tam, kde to jde.

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:50:16
  2. [77] a.... [*]

    pajda: Nechápu, jak mohla věřit, že ten byt bude její společně s manželem, když v té době byli už přes 2 roky rozvedeni. Přece nemohla být tak naivní.

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:32:32
  3. avatar
    [76] pajda [*]

    ....Vyplnil dotazníky a přihlášky do družstva i na mé jméno....

    kidyby to bylo jednoznačné, nic takového by nedělal. Zbytečně ji tím upozornil, že se něco děje...

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:30:06
  4. avatar
    [75] pajda [*]

    Vivian: ona tam ale bydlela a nijak to nezpochybňuje - chodí se tam koupat a má tam svoje věci...

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:27:51
  5. [74] a.... [*]

    Sweeney: Z textu článku se mi zdá, že tam trvale hlášena není...

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:26:28
  6. avatar
    [73] Vivian [*]

    Sweeney: sorry, že se do toho pletu, ale "trvalé bydliště" má podle mě charakter čistě evidenční, nezajišťuje automaticky nikomu právo na užívání dané nemovitosti... aspoň tak jsem to nedávno kdesi četla.

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:25:08
  7. [71] a.... [*]

    dobrovolnice NNO: Jak na tak koukám, tak v článku je napsáno, že družstvo vzniklo cca 2 roky po jejich rozvodu. Pak je tedy jasné, že paní nemohla být členkou družstva, když už v té době byli rozvedeni. Opravdu dost k neuvěření, že věřila tomu, že má na byt nějaký nárok

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:20:12
  8. avatar
    [70] pajda [*]

    dobrovolnice NNO: ano, ale ona tam byla podle textu hlášená k trvalému pobytu - tím spíše, je-li domek, ve kterém údajně žije, neobyvatelný. Trvalý pobyt jí tam rozvodem nezanikl, tedy jí nájemní právo zůstalo. A protože jí nelze prodat střechu nad hlavou, je celá ta věc přinejmenším zvláštní. A co s tím úvěrem? Na co jej použila? Ona měla stavební spoření? A to neměla na uhlí, ale měla na spoření?

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:19:11
  9. avatar
    [68] vininka [*]

    Tak tohle je docela dost drsný.....těžko říct, čemu věřit.Každopádně, pokud je to pravda, tak ten chlap by potřeboval provaz a ona ústavní léčbu...

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:12:05
  10. avatar
    [67] pajda [*]

    A na co byl ten úvěr ze stavebního spoření? "..Přemluvil mě i na úvěr ze stavebního spoření,..."

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:09:34
  11. [66] a.... [*]

    dobrovolnice NNO60: Proč ta paní tedy píše, že jí manžel původně slíbil, že jí nechá byt? Pokud měli byt služební, psaný na manžela, tak přece musela vědět, že něco takového není možné. Nebo je opravdu tak pitomá, že se neorientuje v takovýchhle základních věcech?

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:06:07
  12. avatar
    [64] pajda [*]

    Sweeney: paní má v bytě přinejmenším nájem - což je napsáno i níže a tedy byt sice lze prodat, ale jen jako obsazený. A to jeho cenu citelně snižuje. Pokud by se měla nájemního práva vzdát, tak proč to dělat zdarma?

    superkarma: 0 02.05.2007, 15:02:30
  13. avatar
    [62] pajda [*]

    dobrovolnice NNO: to pak ano, pak má manžel pravdu. Jestliže byt byl od začátku jeho (služební), pak neměla nárok na nic - takže je dost zvláštní, že se papíry vyřizovaly i jejím jménem a že ji manžel vůbec k něčemu potřeboval. Pokud by ji nepotřeboval, tak by jí nic necpal. To je trošku divné, ne? I to, že byt opustil již jednou a bez požadavku na náhradu - cituji: "...občas se zastavil, aby lidé neříkali, že bydlím sama v třípokojovém bytě..." taky divné- proč ho tedy brala do "svého" bytu? Pořád mi tam připadá řada věcí nejasných. A ta týraná paní vyhledala odbornou lékařskou pomoc - míním psychologickou, nebo se v tom plácá sama? (Odpověď klidně do vzkazů, pokud s ní bude souhlasit, uvědomuji si, že tahle otázka je pro ni poněkud nepříjemná...)

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:56:45
  14. avatar
    [58] pajda [*]

    dobrovolnice NNO: paní ale má nárok na svůj podíl ze SJM a tedy na poloiinu peněz z prideje bytu. Pokud je spolumajitelkou bytu, lze jej prodat jen s jejím souhlasem...a byt nabyli v době trvání manželství, je tedy otázka, jak je to s jeho vlastnictvím. Rozhodně to, že je jen manžel členem družstva neznamená, že byt je jen jeho.

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:42:27
  15. avatar
    [57] Vivian [*]

    Příběh je to strašný, ale mám pocit, že téhle paní, s jejím přístupem k životu, zřejmě není pomoci...

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:39:01
  16. avatar
    [52] pajda [*]

    dobrovolnice NNO: o rozdělení SJM lze požádat o vypořádání už během trvání manželství, takže si myslím, že by to mělo jít i dodatečně po rozvodu. Ovšem návrh musí podat ona...

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:32:24
  17. avatar
    [51] Lilinka [*]

    gentiana: Naši se začli majetkově vypořádat až asi rok po rozvodu. Rozvedení lidé můžou mít spoelčný majetek.

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:30:22
  18. avatar
    [50] fialinka [*]

    gentiana: to není pravda, opravdu ne, v oboru pracuju. Jsou tyhle dvě možnosti - buď se vypořádájí ještě před rozvodem, a soud je potom rozvede jednodušeji (rozvod dohodou) nebo se na majetku nedohodnou, rozvedeni stejně budou, a majetek zůstává nadále společný. Je stále součástí společného jmění manželů - to může být poté vypořádáno soudem. To nic nemění na tom, že se mi zdá, že to ta paní nemá v hlavě v pořádku. Ale v podstatě to nemyslím ve zlém, její povaha může být formována právě tím, co zažila, pokud je to tak, jak říká. Ale kdo ví, že.

    superkarma: 0 02.05.2007, 14:22:22
  19. [48] Anai [*]

    Připadá mi to přitažené za vlasy... jinak souhlasím s tím, že co si kdo dá líbit, to má!

    superkarma: 0 02.05.2007, 13:20:45
  20. avatar
    [47] Meander [*]

    Víte, co mi to připomíná? Příběh ZKOPANÉHO.

    superkarma: 0 02.05.2007, 13:01:27
  21. [45] gentiana [*]

    pajda: pokud vím, tak majetkové vyrovnání je součást rozvodového řízení, dřív se to řešilo v jednom, dneska se lidi buďto dohodnou, nebo je majetkovej soud ještě před rozvodem, takže nejde, že by bli rozvedení a měli společnej majetek. Můžou každý vlastnit půl domu, ale ne dům společně.

    Prostě je to celý postavený na hlavu a jak kdosi psal, pani je profesionální oběť.

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:21:14
  22. avatar
    [44] Žulda [*]

    Ten titulek je zavádějící.Paní se nikdy nikde dovolávat nezačala.Jen sebou nechala vláčet, mlátit, zastrašovat.To neměla rodiče, jedinou kamarádku?Asi nechodila nikdy do práce, že neměla peníze?Měla by se léčit, nemá žádnou sebeúctu.Já bych utíkala po prvním pokusu zabití proudem, proč tam zůtávala?

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:19:59
  23. avatar
    [43] Z_U_Z_U [*]

    gerda: i tak si myslím, že šlo něco dělat, minimálně po revoluci už docela jistě. Když k tomu přdáš to, že jí všechno sebral, ale jezdila autem, že i v dnešní době si údajně nechá líbit takové šílenosti, vychází mi z toho, že je to buď smyšlenka, nebo by se paní měla v první řade kontaktovat s psychiatrem

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:12:54
  24. avatar
    [42] Kelly [*]

    ... masochistka

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:12:24
  25. [41] Tobbi [*]

    Manžel by si zasloužil krom vězení ještě ústavní léčbu.

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:11:59
  26. [39] Tobbi [*]

    Myslím, že jediné, co této paní může pomoci, je soudní zbavení svéprávnosti a ustanovení dobrého opatrovníka, který jí zabrání, aby se takhle ničila.

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:04:42
  27. avatar
    [38] pajda [*]

    Sweeney: píše tam, že jsou rozvedení, jenže o majetkovém vyrovnání ani ťuk.

    Nevěřím tomu, že se nikdy nemohla obrátit na policii nebo na kurátora - když už tedy na policii nechtěla. Navíc policie funguje ve všech městech, nemusela zrovna za manželem na služebnu a taky jsou nadace, zajišťující novou existenci - celé jednání může bez problémů proběhnout utajeně. A pokud jde o důkazy - tak tady si už vymýšlí i ten, kdo to psal úvod. Psychické týrání je průkazné a nález od psychologa nebo psychiatra lze použít jako důkazní materiál, což vím z vlastní zkušenosti - proč se tedy paní nedala touto cestou? Promlčecí lhůta je věc jiná, ale pokud následky trvají dodnes, možná by i s tím šlo něco dělat.

    superkarma: 0 02.05.2007, 12:00:04
  28. avatar
    [37] gerda [*]

    Z_U_Z_U: měla tu smůlu, že si vzala vola, který byl nadto ještě i policajt. Je pravda, že někteří dost zezelenali, ale v převážné většině to byli normální chlapi. Ten popisovaný pán by se choval jako magor v každé pozici, kdyby šéfoval firmě, měl by jistě spoustu příležitostí taky...

    superkarma: 0 02.05.2007, 11:59:25
  29. avatar
    [36] gerda [*]

    Manx: anebo Jak chudák do ještě větší nouze přišel...

    superkarma: 0 02.05.2007, 11:57:41
  30. avatar
    [35] Z_U_Z_U [*]

    Před revolucí jsem vyrůstala v paneláku, ve kterém byly byty přidělované policajtům a vojákům a můžu říct, že tam každej věděl o každém, pánové, hlavně policajti, si dávali pozor, aby něco neprošvihli. Manželky jim skákaly po hlavě a oni si to nechávali líbit.
    Tohle mi přijde přitažené za vlasy a hodně přehnané, nemluvě o nesrovnalostech....

    superkarma: 0 02.05.2007, 11:55:23

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme