Děti

Společný pokoj, nebo soukromí? Psycholožka radí, jak ubytovat sourozence

Dopřát dětem vlastní pokoje, nebo raději utužovat jejich vztah v jednom společném? Každá z variant má podle dětské psycholožky a terapeutky Jitky Jeklové svá pro i proti a je důležité vše správně načasovat.

Někteří rodiče si nad otázkou společného bydlení sourozenců lámou hlavu, jiní jen mávnou rukou. Často proto, že zkrátka nemají na výběr, protože kapacita jejich obydlí je omezená. I v malém bytě je ale možné dělat kompromisy v podobě sádrokartonových příček, skříní či paravánů. Otázkou zůstává, zda je to nezbytné.

Podle psycholožky Jitky Jeklové neexistuje nejlepší možné standardní řešení, vše je čistě individuální. „Zda zvolit společný pokoj, či pro každé dítě samostatný, pokud ta možnost existuje, to záleží především na rodičích a eventuálně na jejich potomcích. Pokud už jsou děti ve věku, kdy dokáží vyjádřit svá přání, je ze všeho nejlepší zeptat se přímo jich,“ radí.

Malé děti společnost ocení

děti

Společný pokoj má nesporně mnoho výhod. Naučí děti více ohleduplnosti, která je nezbytná například při jejich přípravě do školy. Také jim umožní bližší kontakt a vyšší míru sdílení. Soužití malých dětí navíc může řešit i velký problém jménem strach. „Stává se, že se některé děti samy bojí, zejména večer. Pak je lepší, pokud sdílí pokoj se svým sourozencem. V takovém případě raději ponechte jejich případné rozdělení až na období, kdy budou ve starším školním věku,“ doporučuje psycholožka.

Když přichází puberta

Největší spory ohledně společného pokoje nastávají u dětí v období kolem puberty. „Pokud jsou sourozenci stejného pohlaví, je možné očekávat méně třecích ploch, zejména ohledně studu. Jestliže ale pokoj obývá dívka a chlapec, pak lze předpokládat, že se v tomto období mohou objevit některé momenty, kdy dětem nebude společný pokoj úplně příjemný. Ale pravidlem to být rozhodně nemusí,“ říká Jitka Jeklová. Pak je vhodné dopřát spolubydlícím co možná největší soukromí. Když už ne samostatným pokojem, tak alespoň vhodnou přestavbou toho společného.

jitkajeklovaPsycholožka a psychoterapeutka Jitka Jeklová studovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a psychologické poradenské práci se věnuje už téměř 20 let. Více než 17 let působí v pedagogicko-psychologické poradně, kde se věnuje diagnostice, ale i terapeutickému vedení dětí a dospívajících. Více informací naleznete ZDE.

Klid na studium

děti

Samostatný pokoj je jednoznačně výhodnější také pro studenty. „Ti mohou mít odlišný biorytmus včetně doby, kdy se učí, poslouchají hudbu, pracují na PC, ale hlavně také kdy chodí spát,“ upozorňuje psycholožka a poukazuje na další možný zdroj třenic: „Především u pubertálních a postpubertálních mladých lidí lze očekávat, že si budou chtít přivést do svého pokoje svoji návštěvu. A to ve společném pokoji znamená jistá omezení druhého sourozence.“ Jak toto řešit?

Důležitá je vždy domluva. „Zatímco u menších dětí udávají pravidla společného fungování rodiče, zde by si je měli sourozenci už nastavit sami. Samozřejmě ale stále platí, že poslední slovo u jakkoli starých dětí by měl mít rodič, ve snaze předcházet možným konfliktům,“ dodává Jitka Jeklová.

Pro a proti společnému pokoji

Ať už ve společném bydlení sourozenců spatřujete více výhod, či nevýhod, nikdy nezapomínejte na zlaté pravidlo! Každé dítě by mělo mít svou vlastní samostatnou postel a vlastní pracovní plochu či hrací místo přizpůsobené věku.

Výhody

  • Malé děti se v pokoji nebojí
  • Sourozenci mají bližší vztah
  • Učí se toleranci a kompromisům
  • Mohou si pomáhat a navzájem na sebe dohlížet
  • Mezi dětmi je vyšší míra sdílení a spolupráce
  • Nemají pak problém se společným bydlením na internátu či koleji

Nevýhody

  • Starší děti může trápit nedostatek soukromí
  • Mají méně klidu na učení
  • Pokud se probudí jedno dítě, pravděpodobně probudí i to druhé
  • Mohou nastat konflikty kvůli uklízení
  • Pokud mají sourozenci rozdílné biorytmy (skřivan, sova), vzájemně se ruší
  • Nevítané návštěvy kamarádů

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

   
25.01.2017 - Děti - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. [20] P+P [*]

    Vyrůstala jsem v malém domě 2+1 takže jsem měla pokoj společný se starším bratrem,ten byl často venku takže jsme si zase tak nepřekáželi ale i tak jsem samozřejmě svůj pokoj moc chtěla,no nešlo to.Proto když jsem s budoucím manželem vybírali byt,myslela jsem na to že chci mít děti,takže jsme koupili 3+1,dcera nyní 8 let a syn 6 let jsou spolu v jednom pokojíčku a v pohodě,oni si spolu hodně vyhrají,každopádně máme ještě třetího prcka kterému budou za chvíli dva roky a tři děti na né moc velký pokoj už by bylo moc,takže jsme dceři slíbili že jí ještě letos přenecháme ložnici,na svůj pokoj se samozřejmě moc těší a jen doufám že kluci se do budoucna v tom svém nepozabíjejí :) my s manželem budeme holt v obýváku ale vůbec nám to nevadí,v rámci možností je to nejlepší řešení :)

    superkarma: 0 26.01.2017, 15:13:08
  2. avatar
    [19] chanahd [*]

    Já měla pokoj s bráchou. V bytě nebylo místo, nedalo se nic dělat. Ale nijak nám to nevadilo, vždycky jsme se domluvili v pohodě.

    superkarma: 0 25.01.2017, 23:36:32
  3. avatar
    [18] Altamora [*]

    Syn i dcera chápali, že ve třípokojovém bytě musejí mít pokoj společný. Podle toho, že spolu dokázali prokecat půl noci, soudím, že jim to zase tak moc nevadilo.

    superkarma: 0 25.01.2017, 22:35:15
  4. avatar
    [17] datura [*]

    Moje dcery měly společný pokoj, když se rozhádaly jen trochu, tak pokoje vedle sebe a když se rozhádaly hodně, pokoje přes chodbu. Takže se často stěhovaly, ale v našem velkém domě to nebyl problém, alespoň si vždycky pořádně uklidily. Sml30 Teď když mají obě svou rodinu, tak jsou velké kamarádky a na dětství rády vzpomínají.

    superkarma: 0 25.01.2017, 16:46:46
  5. avatar
    [16] denkas [*]

    kantor10 — #6 Já si zase neumím představit,že bych byla sama v pokoji . Přes den sme lítali venku,doma se míjeli. Ale večer sme si hrali,povídali,..nebo se i hadali,ale bylo to fajn . Sml59

    superkarma: 0 25.01.2017, 14:19:19
  6. [15] Nikar [*]

    kantor10 — #6 Představit si to sice nedokážete, ale zvykl byste si. Nic jiného by vám nezbylo :-). Ne každý z nás si může dovolit ten luxus, mít pro sebe vlastní pokoj, resp. sourozencům dát samostatné pokoje.

    superkarma: 2 25.01.2017, 14:10:16
  7. avatar
    [14] *Lefff* [*]

    Mívala jsem pokojíček sama pro sebe. Svým třem dětem ale totéž dopřát nemůžu, není prostor. A přechod z našeho 3+1 do 4+1 znamená finančně 1,7 mil. Kč - jen rozdíl jedné místnosti, předsíňky a komory v bytě... Navíc 4+1 tu skoro nejsou, většinou jsou v nich starousedlíci senioři, a ti si je drží "pro vnoučata". A my velký byt potřebujeme právě teď, pro příštích cca 10 - 15 let...). Co naděláme. Budeme holt čarovat. A buď budou děti ve 13metrovém pokojíčku pořád spolu, nebo budeme muset časem vystěhovat kuchyňskou linku do obýváku a z kuchyně udělat jednu ložnici navíc. Svou pidiložnici 9m zatím s manželem dětem dávat nehodláme. Spát v obýváku a nemít vůbec žádné soukromí si neumím představit. To by šlo manželství brzy do kopru.

    Kéž by sousedka vedle nás změnila názor a prodala nám dvougarsonku, kterou stejně nechce pro sebe, ale jen ji pronajímá... Hned by nám bylo líp.

    superkarma: 0 25.01.2017, 12:54:16
  8. avatar
    [13] denkas [*]

    Já byla v pokoji se sestrou a brachou a nevadilo mě to Sml80 a moje tři děti taky byly v jednom pokoji. A bylo to v pohodě. Jen normální hádky Sml30. Myslim,že je problém,když je větší věkový rozdíl.Sml22 .

    superkarma: 0 25.01.2017, 12:02:31
  9. [12] Darmovzalova [*]

    Rikina — #11Taky jsem měla pokoj společně se starší ségrou a až se vdala tak jsem ho zase měla s mladší ségrou a musím říct že taky mezi námi nějaké velké konflikty nebyly ,ale určitě každá toužila mít svůj pokoj ,jenom to prostě jinak nešlo .Takže když moje dcera měla sama pro sebe pokojík tak jsem jí taky říkala že má luxus a at´ si toho váží.

    superkarma: 0 25.01.2017, 11:05:22
  10. [11] Rikina [*]

    Celé dětství jsem měla společný pokoj s mladší sestrou. A celé dětství jsme si obě toužebně přály mít každá svůj pokoj, ačkoli mezi námi žádné zásadní konflikty nebyly (hlavně proto, že by nám to rodiče netrpěli, a mně bylo vždycky řečeno, že jsem ta starší, tak mám mít rozum Sml57 ). Takže mí synové mě pak ani nemuseli přemlouvat, a ráda jsem jim ten "luxus" samostatného pokoje dopřála. Dokud byli malí, tzn. do 10 let, bydleli společně, pak už měli každý svoje.

    1. na komentář reaguje Darmovzalova — #12
    superkarma: 0 25.01.2017, 10:47:11
  11. avatar
    [10] RenataMor [*]

    máme domeček a všechny děti mají svůj pokoj a je klid

    superkarma: 0 25.01.2017, 10:36:25
  12. [9] bobani [*]

    v dřívějších dobách měli jeden pokoj rodiče a několik dětí a přežili

    superkarma: 1 25.01.2017, 10:15:21
  13. [8] Andreadornova [*]

    U nás to jinak nešlo měla jsem společný pokoj se dvěma bratry.

    superkarma: 0 25.01.2017, 09:45:39
  14. [7] Lulllushka [*]

    Jako malá jsem měla pokoj se třemi staršími sourozenci (dvě sestry a brácha), když mi bylo osm, narodil se druhý brácha. Sestry (ode mne starší o 10 a 11let)pak měly svůj pokoj a já zůstala v pokoji s oběma bratry(jeden starší o 7let, druhý mladší o 8let). Žádné problémy nebyly, ale jako puberťačku mě to občas fakt štvalo, dneska vzpomínám s úsměvemSml16

    superkarma: 1 25.01.2017, 09:12:10
  15. [6] kantor10 [*]

    Neumím si představit,že bych měl společný pokoj se ségrou.Stačí,že jsme měli pokoje průchozí.Soukromí žádný.

    1. na komentář reaguje Nikar — #15
    2. na komentář reaguje denkas — #16
    superkarma: 0 25.01.2017, 09:09:56
  16. avatar
    [5] Kuře [*]

    Myškomedvídek — #1 Asi je to individuální. Mám dva puberťáky, holka a kluk a problémy nejsou. Jediné, co si vyžádali, bylo optické rozdělení prostoru psacím stolem, aby bylo jasné, kdo má větší nepořádek. Příčka nebo nábytek do výšky v jejich pokoji nepřipadá v úvahu a samostatný pokoje je nereálný.

    superkarma: 1 25.01.2017, 08:50:43
  17. avatar
    [4] Marbulka [*]

    Myškomedvídek — #1 jak píše cherinka, dá se to zvládnout Sml22. Mám o 2,5 roku staršího bráchu a ve společném pokoji jsme byli až do mých 21, pak jsem se odstěhovala k příteli. Zvládli jsme to v pohodě a máme se s bráchou rádi Sml22Sml16

    superkarma: 2 25.01.2017, 08:50:16
  18. [3] MARIE MATEJKOVA [*]

    Určitě je dobré načasování. A mít také prostor pro uskutečnění oddělení v pubertě Sml67

    superkarma: 0 25.01.2017, 08:17:37
  19. avatar
    [2] cherinka [*]

    Myškomedvídek — #1 Ale není to tak hrozné, mám staršího bráchu, měli jsme společný pokoj, protože to jinak nešlo, a bylo to v pohodě. Když jsou spolu od mala, není to až takový problém. Samozřejmě jsem občas chtěla být sama, ale přežila jsem.

    superkarma: 1 25.01.2017, 07:22:05
  20. avatar
    [1] Myškomedvídek [*]

    dvě holčičky proč ne ale kluk a holka to je při dospívání pak problémSml80

    1. na komentář reaguje cherinka — #2
    2. na komentář reaguje Marbulka — #4
    3. na komentář reaguje Kuře — #5
    superkarma: 1 25.01.2017, 00:28:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme