Osmadvacetiletá Andrea se po několikaměsíční známosti rozhodla vyhovět naléhání svého přítele a přestěhovala se k němu. Nyní však nejen že toho lituje, ale uvažuje, zda její láska vůbec přenese podivínské zlozvyky muže, o kterém si myslela, že by s ním mohla sdílet život v dobrém i zlém.

Vše vypadalo na začátku velmi idylicky. Andrea potkala v nové práci nezadaného kolegu Rudolfa a byla z toho velká láska. Scházeli se často a bylo jen otázkou času, kdy dojde na společné bydlení.  

  • Ona bydlela ještě u rodičů, on v pronájmu. Pocházel totiž z malé vesnice a do města přišel za prací. Nikoho tu neznal, a tak si pronajal garsonku, ve které trávil všední dny. Na víkendy jezdil domů, resp. ke své mamince, která po rozvodu zůstala již sama.

Andreu čekal po nastěhování šok. Její vyvolený byl sice milý a pozorný, ale najednou jí na něm začaly vadit takové ty drobnosti všedního života, resp. přístup k nim. Nejpalčivěji pociťovala jeho až nehygienický vztah k jídlu.

old

Lednice i komora byla plná prošlých potravin. Nejdřív si myslela, že jde o zlozvyky svobodného mládence, ale když jí vyčinil za rázný úklid výše zmíněných prostor, pochopila, že jádro problému bude někdo jinde.

Prý se nevážím jídla a dělám z komára velblouda,“ kroutí nevěřícně hlavou mladá žena, která se hájí tím, že jídlo samozřejmě nevyhodila pro nic za nic. V lednici se údajně nacházelo několik prošlých sýrů, mnohdy plesnivých, a ve stejném stavu vyprovodila z domácnosti také pár uzenin.

Ale to nebylo zdaleka nic proti tomu, co předváděl s jídlem, které si přivezl od mamky v hrnci,“ líčí dál své zážitky Andrea. „Kastrol každý den celý ohřál a co nesnědl, uložil opět do lednice na další den. Když jsem zjistila, že po mém návratu ze služební cesty, která trvala tři dny, ohřívá ještě poslední zbytek jídla, udělala jsem scénu.“

Opět jí bylo řečeno, že přehání, že jídlo něco vydrží a že v hospodách se to nedělá jinak. „Mám možná příliš citlivý nos, ale vážně se mi z toho dělalo špatně,“ odfrkává si pohoršeně rozčarovaná žena. „Nevím, zda to jídlo bylo vyloženě zkažené, ale z domova jsem si přinesla určité zvyklosti a těmi se podvědomě řídím,“ dodává.

  • Nikdy by mě nenapadlo sundat z marmelády jen plíseň a dál ji konzumovat nebo jíst uvařené jídlo takto skoro týden...

Její přítel jí prý nakonec vyčetl, že asi nemusela nikdy tolik šetřit jako on s mamkou, která zůstala po rozvodu sama, a že je zbytečně přecitlivělá. A on že potřebuje ženu pro život, do nepohody, a ne fiflenu.

Je mi to líto. Před tím bylo vše báječné, ale zatím si nedovedu představit, jak bych s tímto člověkem mohla vést společnou domácnost,“ uzavírá zklamaně Andrea.

Přečtěte si také:

Reklama