Již dávno jsem chtěla tento příběh někde zveřejnit (co se týče mého namlouvá), ale neodvažovala jsem se k vůli tchánovi. Až teď, když už není naživu, mohu vám svůj příběh napsat...

Chodila jsem před lety na jeden gympl s klukem o dva roky starším a tajně jsem ho milovala. Konečně na jednom maturitním večírku, kam ho pozvala má kamarádka, pro mě našel oči a protančil se mnou celý večer. Tehdy už studoval na vysoké škole, chodili jsme spolu na výlety, koupali jsme se. Druhé prázdniny, za rok, už jsme byli dost vážná známost.

Můj chlapec žil se svým otcem v domku na kraji města. Maminka mu brzy zemřela, ale otec, ačkoliv byl dosud ještě mladý, se ženit podruhé nechtěl, kvůli synovi.
Ke konci prázdnin, když jsme se měli oba rozejít studovat do různých vzdálených měst, jsem jednou cestou z kina podlehla naléhání svého chlapce, abych za ním přišla k nim. Měla jsem přísné rodiče, zaběhla jsem tedy domů říct, že jdu ještě s kamarádkou na procházku. On šel zatím napřed a předem mi vyložil, které okno bude otevřené. Asi za čtvrt hodiny jsem byla u jejich vilky. Potmě jsem našla otevřené okno, přistavila si lavičku a vlezla tiše dovnitř. Prožila jsem krásné první milování. Jak jsem se dostala domů ani nevím.

Druhý den na mě čekal můj chlapec před naším domem a hned uraženě spustil, že jsem ho oklamala, že jsem nepřišla, že ho nemám ráda. Byla jsem už předtím trochu zmatená. Teď ve mně ale vypuklo pravé zděšení. Vyptala jsem se, které okno vlastně mělo být otevřené, a když jsem přišla na svůj omyl, zalhala jsem mu, že jsem to nenašla a odešla hned domů.

Za pár týdnů jsem poznala, co je to strach, když jsem zjistila, že jsem v jiném stavu. A protože by mi to rodiče nikdy neodpustili, povolila jsem celkem ochotně naléhání mého chlapce a zachránila se před pohromou. Ještě týž rok jsme měli svatbu, studia jsem musela přerušit, bydlela jsem u svých rodičů a narodila se mi překrásná holčička.
Manžel mezitím dostudoval a vychovávali jsme dceru s pomocí toho nejlepšího dědečka na světě. Nikdy se mě na nic nevyptával, nikdy mi nedal nic najevo, i když myslím tušil, že ta bláznivá nezkušená holka, co mu vlezla do pokoje, jsem byla já. Přesto všechno se choval po celá ta léta krásně. Ani jeden z nás nedal manželovi, kterého jsem měla a mám ráda, nějakou záminku k tomu, aby dověděl, že naše holčička není jeho dcera, ale nevlastní sestra. Nemělo by žádný smysl, abych se mu s tím svěřovala. Měli jsme pak spolu ještě dvě děti a žili tím nejšťastnějším  rodinným životem.


Zuzana

Reklama