Hezké dopoledne všem květinářkám i Vám, Danko, zasílám svou květinovou romanci.

 

Rozhodla jsem se, že vás potěším zážitkem, který mi připravil můj manžel - v říjnu 1999.
Mělo to být naše první rande. Přijel za mnou vlakem poměrně pozdě odpoledne. Hned ve dveřích se mi omlouval, že chtěl přinést kytku, ale tak pozdě na olomouckém hlavním nádraží žádné kytky již nemají a vrazil mi do ruky fialový karafiát ve smuteční vazbě.

No, víc ohromená jsem asi být nemohla, ale vzala jsem jeho legrácku. Přiznávám se, že mi ztuhnul úsměv, když jsem k pětiletému výročí dostala fialový karafiát znovu.
Ale přitom mi moje polovička sdělila, že mě má stále ráda jako tenkrát a že mi tahle parádní kytka už asi zůstane. Beru to. Fakt!

 

Pravda je, že už mi nosí i jiné kytky. Naposledy mě překvapil v sobotu velikou růží, kterou vybrali se synem.

 

Gobi


 Milá Gobi,

 úmysl dobrý, ale nestačilo jen sundat tu smuteční pentli?

Reklama