Dobré odpoledne do redakce,
 
nechci Vás provokovat, ale právě jsem se probudila ze své pravidelné odpolední siestičky, kterou provozuji od té doby, co jsem na mateřské a co chodím s dcerkou spát. To jediné mi strašně scházelo, když jsem seděla před mateřskou v kanceláři a šel na mně šlofík.

Beru to jako kompenzaci za všechny ty soboty a neděle, kdy jsem byla za svobodna schopna prospat celá dopoledne, jo, to už je dávno pryč. Nikdo z mých kamarádek mě nikdy nepředčil, všem i po diskotéce stačilo 6 hodin a byly fit, no a já se vzpamatovávala ještě druhý den.

Stejný je i můj manžel, který se mnou úspěšně drží krok a o víkendu spí odpoledne taky. Ten je ale o krok přede mnou, protože usíná do vteřiny i v dopravních prostředcích (mimo auta), což mně moc nejde. Je schopný prospat i dvouhodinový let v letadle, a to jsme letěli podruhé v životě.
 
Spánku zdar
 
Šafinka


Šťastná to žena!
Já sice také čas od času někde usnu, ale zase vyznávám pravidlo, že kdo spí, ten nežije. Jsem raději vzhůru a pozoruji, co se děje kolem. Pak se o tom například lépe píše. :) Ale přeji vám to! Takže spánku zdar! Zdar! Zdar!

Reklama