Reklama

 

Ráno vstanete, vypravíte dítě do školy, trocha hygieny a ty šťastnější stihnou kávu nebo čaj. Následuje úprk na MHD. V natřískaném vagonu stojíte na jedné noze, a to ještě ne na své. Případně se lopotíte autem kolonou, která připomíná parkoviště.

Přispěcháte do práce, mínus deset minut, kde na vás čeká šéf, kterého před chvilkou „pochválil“ generální, takže svou „báječnou náladu“ okamžitě pošle dál. Vaše kolegyně z kanceláře se právě rozvádí. Poslechnete si její příběh, pokusíte se pracovat a je poledne.

Na oběd nepůjdete, protože jste ve skluzu a šéf má stále otevřenou kancelář a netváří se jako přítel. Z práce se plížíte o hodinu později a doma vás už čeká druhá směna. Do postele spadnete v jedenáct zbitá jako pes. A myšlenka na večerní příjemné zážitky s partnerem spíše vyděsí, než potěší.

 

A přitom třeba stačí jen si v práci kvalitně zdřímnout!

 

Na jihu Evropy začali zaměstnavatelé svým zaměstnancům pořizovat pohovky, a některé podniky dokonce zřídily speciální pokoje pro spaní.

Takzvané siesty má v pracovním zákoníku rovněž třeba Portugalsko, kde lidé během povinného odpočinku spí, sedí v restauraci nebo si povídají. Na Maltě zase zajdou pracující lidé domů, a když se prospí, vrátí se do práce. Siesta patří neodmyslitelně také ke Španělsku, kde lidé v poledne přeruší práci a odpočívají. Tady je to ale spíš kvůli horku.

Nejlepší nápady prý přicházejí při usínání

 

Podle jedné britské studie je několikaminutový spánek během pracovní doby velmi příjemný, působí pozitivně na produktivitu práce, a dokonce podporuje tvůrčí myšlení i kreativitu. Krátký spánek během dne má také výrazně pozitivní vliv na paměť.

 

Dávno už se přišlo na to, že potřeba odpoledního spánku je nám tak vlastní, že mnozí v práci spí, i když to není dovoleno, a jsou v tomto směru často velmi vynalézaví. Využívají k tomu například toalety, nouzová schodiště, garáže a podobně.

  

Pokud by váš zaměstnavatel zhodnotil, že chce být světový a zařadit se mezi ty uvědomělejší nadřízené, kteří kráčí po boku doby, tady je malý návod.

  

Dvacet minut sice k úplnému obnovení kondice nestačí, odborníci však nedoporučují tento limit překročit, jinak se můžou projevit poruchy nočního spánku a nervozita. Doporučuje se šero, ale v žádném případě imitace noci. Zaměstnanec by měl jít spát mezi 14. a 16. hodinou, nepřikrývat se dekou a vytvořit si zvukovou kulisu z tlumené hudby. Probuzení by mělo být nenásilné, nejlépe tichým hlasem někoho, koho spící zná.

 


I nás v redakci tato studie zaujala. Hodláme tak razit myšlenku speciálních spacích boxíků. Též míníme prosadit velmi pečlivým konkurzem vybraného budiče s příjemným hlasem a vzezřením. A jak je to u vás v zaměstnání?