Narkolepsie je onemocnění charakterizované zpravidla čtyřmi základními projevy:

 

-          Záchvaty neodolatelného (imperativního) spánku v kteroukoli denní dobu,

-         Kataplexií - záchvatovitou sekundy až 1-2 minuty trvající ztrátou svalového napětí - nejčastěji se projevující jako slabost a podlomení v nohou, vypadávání předmětů z rukou či celkovou slabostí provázenou pádem bez poruchy vědomí.  Těmto stavům často předchází silný emoční prožitek, nejčastěji srdečný smích, ale i pocit uspokojení, nebo hněv.

-         Spánková obrna - několik minut trvající ochrnutí svalstva s nemožností se pohnout, vázaná na dobu těsně před usnutím či krátce po probuzení. Vyskytuje se u 1/3 až ½ postižených a je provázena pocity strachu. Nemožnost promluvit a přivolat pomoc ještě úzkost stupňuje.

-         Hypnagogické halucinace - jsou velmi živé snové představy obrazového, zvukového nebo hmatového charakteru, někdy spojené i s pohybovými projevy. Projevují se také v době usínání nebo probouzení.

 

Dalším projevem, který může narkolepsii provázet, jsou stavy automatického jednání, které mohou být někdy zaměněny i za epilepsii. Pacienti se v tomto stavu mohou dostat do komických ale i nebezpečných situací. Bezdůvodně přemisťují předměty v bytě, vyjdou ven, aniž by věděli proč a kam jdou, vzácně jsou agresivní až násilničtí. Na tyto akce mají amnézii.

 

Typický je také neklidný a často přerušovaný noční spánek provázený živými a velmi bizarními sny. Někdy jsou provázeny i jinými projevy: skřípání zubů(bruxismus), somnambulismem (náměsíčnost), nočními děsy atd.

 

Psychologové zjistili i specifickou osobnost narkoleptika: "Většina pacientů je mírná až zdrženlivá s výraznou tendencí k submisivnímu chování - ve společnosti  se neprosazují, ovládají své afekty i jednání. Mají sklon k sebepodceňování, depresivnímu ladění, úzkosti, pocitům osamocení a nepochopení.“ Jistě tyto povahové rysy částečně vznikají jako adaptační reakce na obtíže, které postiženým přináší nemoc v osobním životě i zaměstnání.

 

Narkolepsie je chronické onemocnění, které omezuje postiženého ve společenském, pracovním i rodinném životě. Onemocnění má svůj vývoj a nejtěžšího průběhu dosahuje v nejproduktivnějším věku mezi 35.-40. rokem života, naopak po 50. roce dochází zpravidla ke zmírnění obtíží a některé příznaky mohou dokonce s věkem i vymizet.

První projevy se často objevují však již v dětství, nejčastěji v období puberty a dospívání kolem 15. až 20. roku.

Nejvíce postižené obtěžuje zvýšená denní spavost, která studentům zhoršuje studijní výsledky, omezuje výběr povolání i možnost seberealizace v zaměstnání, získání řidičského průkazu, zvyšuje nebezpečí úrazů, výrazně také ovlivňuje partnerské soužití.

Toto onemocnění je až u 40 % pacientů v produktivním věku důvodem částečného nebo plného invalidního důchodu.

V dětství  má průběh onemocnění určité atypické rysy: prvním příznakem může být pouze zvýšená denní spavost bez záchvatového průběhu, u malých dětí byly pozorovány stavy poklesu hlavičky vázané zpravidla na smích. Vzhledem ke zvýšené potřebě spánku omezují své záliby, často dochází ke zhoršování školního prospěchu. Děti se stávají uzavřenějšími, objevují se i projevy pocitů  méněcennosti nebo naopak předrážděnosti a agresivity. Při nepochopení okolí se dostávají do konfliktů jak ve škole, tak i v rodině.

 

Příčina onemocnění není dosud plně objasněna. Většina případů se objevuje spontánně, bez zjevné příčiny. Byla zjištěna genetická predispozice v podobě výbavy HLA systému (DR2+). Jsou známy i případy tzv. sekundární narkolepsie vzniklé v důsledku úrazového poškození mozku, nádoru, nebo proběhlého zánětu, v dětském věku i některých vrozených metabolických onemocnění.  Vyšetřením a léčbou narkolepsie se zabývají specializovaná pracoviště – spánkové poradny a laboratoře.

 

Zásluhou  více než 40leté práci doc. MUDr. B. Rotha, DrSc. se toto vzácné onemocnění dostalo do širšího povědomí nejen lékařské veřejnosti. Soubor pacientů s tímto onemocněním, které v 70.-80. letech vytvořil, patřil k největším na světě. 

 

 

Odborný zdroj: Nevšímalová Soňa, Šonka Karel a kol.: Poruchy spánku a bdění. 

                                                                             

                                                                                                                             

       
Reklama