Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

Patřím ke generaci, která odrostla na mončičácích. Milovala jsem je, měla jich doma hromadu, vymýšlela o nich pohádky, vyráběla jim rodné listy ... Nejoblíbenější ale byl samozřejmě jen jeden druh, jedné barvy. Maminka jich nakoupila pár do zásoby, a vždy, když jsem mončičáka opotřebovala, nastoupila kouzelná pračka. Ošklivý mončičák putovat do kouzelné pračky, z níž vykoukl opravený, čisťounký, „jako“ nový. :) Netušila jsem, že můj oblíbený mazlíček putuje do spalovny a já se mazlím s jeho novým nástupcem.

Dlouho to takto fungovalo, dokud jsem byla maličká. Někdy v době nástupu do školy jsem ale asi na kouzelnou pračku přestala věřit, nevím, již si to nepamatuji. Jen si pamatuji, jak jsem se s obrovskou jehlou snažila svého milovaného mončičáčka sama vyspravit. Prsty jsem měla rozpíchané, výsledek nic moc, ale já byla spokojená, mončičák spraven. I když jsem dostala nového, úplně stejného, nechtěla jsem ho vyměnit za svého přešitého miláčka.

Rodiče ale usoudili, že plyšák už dělá jen ostudu a že je potřeba to „nějak“ vyřešit. Dnes už asi nezjistím, čí nápad to byl, jak jsem se to dozvěděla a jak přesně to bylo. Vím jen, že po návratu z dovolené jsem zamilovaného plyšáka nenašla. Otec ho odvezl na chalupu, aby ho spálil. Nevím, zda jsem tam plyšáka ještě před kremací našla či jak jsem se to dozvěděla, to už je dnes jedno.

Zjistila jsem, že dlouhá léta žádná kouzelná pračka nebyla, že plyšáci byli upalováni. Osud těch předchozích mne nijak zvlášť netrápil, ale toho posledního jsem obrečela, otce za to dlouhé měsíce nenáviděla a dlouhé roky jsem si přála, aby se stal zázrak, to s tím upálením nebylo pravda a já svého mončičáčka dostala zpátky.

Žádný další plyšák nebyl tak oblíbený...Dnes už své milované hračky má moje dcera. Když jdeme ven s nejmilejší panenkou, dávám si velký pozor, abychom ji někde neztratili, abych ji ušetřila trápení. Však se od milovaných hraček časem sama odpoutá... :)

S přáním pěkného dne

eli.emanuela

To je zvláštní, dnes jste druhá, které spálili rodiče oblíbenou hračku. Vaši to neudělali ve zlém, ani ze zlomyslnosti, ale stejně to dětskou dušičku bolí.

 

Reklama