Rodina

Sousedy Surmayovy bych nevyměnila za nic na světě

Do redakce nám přišel pěkný e-mail od paní Eleny. Bydlí v Praze 5, v Košířích, a za sousedy má Romy... Čím dál častěji se setkáváme i u nás v České republice s rasovými nepokoji. Kdyby se k sobě lidé chovali tak slušně jako „bílá“ paní Elena a „černí“ sousedi Surmayovi, bylo by na světě hned krásněji.

Příběh paní Eleny

sousedObčas, když mám chvilku času, zavítám na vaše stránky Žena-in, kde si krom jiného přečtu i různé zajímavé životní příběhy. To mě přimělo k tomu, abych napsala i svůj příběh. Kdyby pro nic, tak jen pro pohodu.

Byt za slušné peníze, ale...

Je mi 45 let a před pěti lety jsem se rozváděla. Naše dcera bydlela tou dobou už se svým přítelem. První věc, kterou jsem po rozvodu řešila, bylo bydlení. Po rozvodu jsem dostala nějaké peníze, moc to nebylo, ale na malý byt by to stačit mělo. To jsem se ale pěkně spletla, byty v Praze jsou neskutečně drahé, o pronájmech ani nemluvím, a pokud si vezmete realitku, dáváte nemalou provizi ještě jim. Byla jsem zoufalá, až mi podala pomocnou ruku moje kamarádka. Prý ví za slušné peníze o pěkném, dvoupokojovém bytě v Praze 5, v Košířích, pouští ho známý jejího manžela a už delší čas někoho shání.

Bylo mi divné, že nemůže za tak slušné peníze, a podle popisu i za pěkný byt, nikoho sehnat, nicméně jsme se tam společně rozjeli. Když jsme přijeli na místo, bylo mi to jasné. Sousedi vedle byli Romové. Tak jako spousta lidí, plna předsudků, chtěla jsem se i já hned otočit na podpatku a odejít. Načež mě prodejce bytu zastavil:
„Já vám samozřejmě nic nenutím, ale sama vidíte, že na chodbě je čisto, uklizeno a Surmayovi jsou opravdu slušní lidí. Jste známá mého kamaráda, myslíte, že bych vám to nabízel?“

Dobrý den, já jsem Monika Surmayová

Dal mi pár dní na rozmyšlenou. Ale společné bydlení s exmanželem v jeho bytě bylo už neúnosné, levnější a slušnější byt bych asi taky nesehnala, riskla jsem to a nastěhovala se tam.

Sotva jsme přijeli se stěhováky, sousedi už vykoukli na chodbu, a jestli nechci s něčím pomoct. To tak, ještě byste mi něco ukradli, proběhlo mi hlavou. Pomáhali mi dcera s přítelem a kamarádka s manželem. Když všichni odešli, zazvonila sousedka na dveře a prý se jde představit. Dál jít nechtěla, představila se mi jako Monika Surmayová, zůstala stát jen na chodbě a znovu se ptala, jestli opravdu nic nepotřebuji, pokud ano, ať klidně zazvoním i v noci, že ví, jaké to je při stěhování, když člověk nemůže nic najít.

Umytá okna

Ten den jsem nepotřebovala nic, ale druhý den jsem se chtěla dát do umývání oken a nemohla jsem najít stěrku, na kterou jsem zvyklá. Po delším váhání jsem zazvonila u sousedů.
„Pojďte dál, ano, mám,“ vítala mě paní Monika.
Vešla jsem do jejich prostorného, velmi čistého a útulného bytu. Pravda, závěsy a koberce zářily všemi barvami, ale jinak všechna čest, až jsem jí ten pořádek záviděla.
„Už abych měla také tak uklizeno,“ ulevila jsem si.
„Ale já vám opravdu ráda pomůžu, sama toho moc neuděláte.“
„Ale ne, ona přijde odpoledne dcera z práce, tak mi pomůže.“
„Než přijde, můžeme mít okna už umyté.“
řekla Monika.

Hanba chodit si pro podporu

Monika Surmayová má dvě děti, dva kluky. Dvanáctiletého Míšu a desetiletého Davida. Její manžel Michal pracuje u technických služeb. Ona nemohla dlouho po mateřské sehnat práci, až si našla práci uklizečky v kancelářích. S manželem se střídají, on chodí do práce brzy ráno, odpoledne je pak s dětmi, ona chodí večer na pátou, vrací se, až má hotovo.

Říká, že by jim byla hanba chodit si pro podporu, když mají oba zdravé ruce a nohy. Se spoustou svých rodinných a známých se nestýkají. Prý se za ně stydí. Navštěvují je jen Moničini rodiče a občas její sestra, Michalovi rodiče nejsou z Prahy. Kluci občas zlobí, to ano, ostatně jako všechny děti, ale ještě se nestalo, že by nepozdravili, nepomohli mi s nákupem do schodů, dokonce za mě i vytírají u našich dveří.

Celá jejich rodina má méně peněz než já sama pro sebe, ale nevím, jak to dělají, že vyjdou. Asi tím, že nikam nechodí. Monika hodně peče a pokaždé v neděli oddělí část i pro mě. Pokud se mi v bytě něco pokazí, teče záchod, kapou kohoutky, cokoliv, soused Michal všechno opraví. Jsou zlatí. Vloni byla dcera s přítelem na Vánoce na horách a já zůstala sama. Pozvali mě k nim domů, řeknu vám, tak nádherné Vánoce jsem dlouho nezažila, a když jsem našla od Michalka a Davídka pod stromečkem zabalený dárek i pro mě, vyhrkly mi slzy do očí.

Jsou špatní jen ti černí?

S Monikou jsme se staly kamarádkami. Lidi v baráku se na ni dívají skrz prsty, mockrát jsem byla svědkem toho, že když ona je pozdraví, oni neodpoví. Teď už nezdraví ani mě. Nedávno ji jeden spratek z prvního patra na schodech oslovil: „Kam jdeš, černá hubo?“
Monika se jen usmála, prý je na tyto reakce zvyklá, nevšímá si jich. A vlastně je i chápe, ví, že kriminály jsou plné hlavně jejich lidí. Že je jich spousta nepřizpůsobivých, ale ona sama to nezmění.
Její manžel mi jednou řekl: „Ano, my jsme špatní, ale kolik vidíte na ulici bezdomovců a narkomanů a jsou všichni černí?“

Já sama jsem Romy odjakživa nesnášela, ale stejně jako jsou zloději, vrazi a narkomani mezi bílými, stejně tak jsou i mezi černými. Myslím, že chyba je v tom, že se všem neměří stejným metrem. To pak vyvolává nenávist mezi těmito rasami. Měli by se nad tím zamyslet především naši zákonodárci. Jdeš sekat s mačetou? Zavřu tě, až zčernáš ještě víc, ať je ti 15 nebo 30. Zabiješ holčičku? Doživotí! Ať jsi bílý, nebo černý.

Ale to už se pouštím do jiné debaty. Dnes už Romy do jednoho pytle neházím, tak jako jsem to dělala ještě před pěti lety, než jsem poznala Surmayovy, sousedy, které bych nevyměnila za nic na světě.

Elena

Čtěte také:

   
17.10.2011 - Rodina - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [9] LadyZa [*]

    Taky jsem měla cikánku za sousedku. Byla ze smíšeného manželství takže nevypadala, že je s cikánama nějak spolčená - taky hrdě prohlašovala, že žádná cikánka není. Měla dvě děti. Všechno bylo dobré, dokud z cikánů neudělali romy. Pak najednou byla romka a my, kteří jsme chtěli, aby nedělala binec na chodbě, že je to součást i jejího bydlení - jsme najednou byli rasisti. Začaly tam chodit hordy pofiderních lidí a trvalo nám tři roky, než se nám podařilo ji z baráku vystrnadit. Od té doby vím jak vypadají jednorázové stříkačky (vypadalo to jako tužka), naplněné kondomy různě poházené po baráku a neuvěřitelnej bordel - o nepořádku nemůže být řeč. Paní z článku má štěstí - opravdu nejsou všichni stejní, ale na některé by byl třeba bič a malý dvůr.Sml15

    superkarma: 0 17.10.2011, 11:05:58
  2. avatar
    [8] SStream [*]

    Měla jsem možnost poznat romského ředitele zvláštní školy. Smekám před tímto člověkem a bylo mi skutečně ctí s ním hovořit. Staral s v té době o "pořádek" v romské komunitě ve městě, ve kterém jsem tehdy žila. Muži měli práci, ženy spíše zůstávaly doma s dětmi. Problémy nedělali žádné, a pokud se něco vyskytlo, byla celá rodina odejíta "pryč". Vyhodili je ze skupiny a hotovo. Je škoda, že to takto nemůže fungovat i jinde...většina mých setkání s Romy rozhodně nebyla tak pozitivní...

    superkarma: 0 17.10.2011, 11:05:20
  3. [7] Draco [*]

    No já to mám narozdíl od autorky spíš obráceně - dřív jsem se jich zastávala a snažila se hájit fakt, že existují výjimky, ale postupem času jsem rezignovala. Sml80 Snažím se vůbec si jich nevšímat a nedívat se na ně, protože pohled dospělí opětují žebráním a "děti" rasistickými a sprostými nadávkami. Netrvám na likvidaci cikánů jako někteří exrtremisté, ale na likvidaci jejich výhod, která by je donutila začlenit se do společnosti jako každého normálního člověka. Děláš bordel? Tak do basy. Nemáš na živobytí? Najdi si práci nebo se nahlaš na pracák a ne že si budeš "vydělávat" vybíráním všech možných soc. dávek. Až cikáni ukážou snahu (a nemyslím těch pár současných vyjímek) tak já velmi ráda změním svůj postoj k nim.

    superkarma: 0 17.10.2011, 10:59:10
  4. avatar
    [6] Lukáš Čejka [*]

    Hmm tak at se ti dalsi cikani, kteri jen narikaji jak nemohou, jak jim spolecnost brani, klade prekazky, jak je diskriminuje, jdou laskave zeptat,vzit si priklad a poucit se od teto rodiny, jak dosahnout bezneho zpusobu zivota misto vecneho otravovani. Sml80

    superkarma: 1 17.10.2011, 10:51:20
  5. [5] Rikina [*]

    Sapita — #4 bydlela jsem 25 let v Ústí nad Labem, a taky jsem měla celou tu dobu za sousedy Romy. Jak v domě, tak na sídlišti. Každej z nás, co tam bydleli, má nejrůznějších zážitků na romány, kdyby na to přišlo. Sml57 A že všechno není jen černobílé, to je tak stará vesta, že psát o tom snad ani není nutno... Sml80 

    Ba ne, je to hezký, když má někdo taky pozitivní zkušenost. Paní Eleně to přeju. Sml72

    superkarma: 0 17.10.2011, 10:37:16
  6. avatar
    [4] Sapita [*]

    Eva_Fl — #1Sml80Sml22 jo, je to na napsání článku, už jen proto, aby si to lidi uvědomili, že všechno není je černobílé

    1. na komentář reaguje Rikina — #5
    superkarma: 0 17.10.2011, 09:02:49
  7. avatar
    [3] átéčko [*]

    Já jsme měla také rodinu cikánů za sousedy. Bydleli ve vedlejším vchodu. jednou se mě paní zeptala, jestli bych jí neušila závěsy do bytu. Když jsem si to šla poměřit, zjistila jsem, že paní má tak uklizeno a nazdobeno, jak já jsem doma neměla.

    Pak se odstěhovali do vilky, na kterou si vydělali. Její manžel měl firmu na výkopové práce.

    superkarma: 0 17.10.2011, 07:33:09
  8. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Eva_Fl — #1 Evi, také znám rodiny cikánů, kteří žijí ve větší čistotě než si mnozí z nás dovedou představit. Kdysi jsem musela pracovně do jedné rodiny a do půlnoci jsem smejčila, jak mě hanba fackovala...

    superkarma: 0 17.10.2011, 06:41:24
  9. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Libi se mi, ze kdyz se najde jedna bila ovce, hned stoji za napsani clanku.Sml30

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #2
    2. na komentář reaguje Sapita — #4
    superkarma: 0 17.10.2011, 03:47:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme