Bulvár

Sousedy si nevybíráme!

dum

Možná mi dáte mnohá za pravdu, že mít dobrého souseda je dar. Takového jsme mívali na chalupě, a když přijde řeč na sousedské vztahy, vždycky si na něj vzpomenu.

Když jsme koupili zchátralou chalupu v odlehlé, řídce osídlené podkrkonošské vísce, měl původní majitel potřebu ukázat nás sousedovi. Soused vylezl na zápraží, párátko v koutku a tvářil se nepřístupně. To už budeme asi stopadesátí zájemci, blesklo mi hlavou, abych si vysvětlila jeho chlad. Nebo dodržoval trapný folklor všech starousedlíků, že Pražáci jsou obtížný hmyz.

Nicméně blahořečím okamžiku, kdy tento nevysoký, zádumčivý muž vstoupil do našeho chalupářského života.

Jeho žena byla pravým opakem. Veselá, upovídaná a nesmírně pohostinná bytost.

„Pojďte pobejt,“ zní mi dodnes její kerkonošské pozvání na kafe.

Nikdy nezůstalo jen u lógru. Štamprlička a placka (jak říkala svým fantastickým koláčům) k němu neodmyslitelně patřily. Bez Drahušky, tak se jmenovala, bych nikdy nenašla odvahu něco pěstovat, nikdy bych neusušila půl hektaru louky a nikdy bychom nedojeli autem až k chalupě, protože jsme museli přes jejich pozemek.

Ty koleje v trávě ležely sousedovi v žaludku, ale tiše je toleroval, neboť Dráža (tak jí říkal) nám to ve své nekonečné dobrotivosti dovolila. Dráža měla na svého muže dobrý vliv a vždycky ho dokázala tak nějak diplomaticky zpracovat, že z něj spadla veškerá morousovitost.

Je pravda, že jsme toho nikdy nezneužívali a žádali ho o pomoc jen v nouzi nejvyšší.

A ta nastala velmi brzy. Chalupa byla za ta léta neobývání dokola obrostlá náletovými dřevinami.

Koupili jsme motorovou pilu a jali se osvobozovat zvlhlý barák z jasanového porostu. Zdolali jsme jich něco málo přes třicet. Dům si vydechl, všude to vonělo čerstvým dřevem jako v Čapkově pohádce o drvoštěpovi.

Zbývalo pokácet strom doslova nalepený ke zdi. Dali jsme hlavy dohromady a dumali, jak to udělat, aby nám nespadl na pošramocenou střešní krytinu.

„Budeš ho držet na laně, já řezat a uskočíš, až bude padat.“ Pokud si momentálně myslíte něco o idiotech, tak si myslíte správně. Uvázali jsme lano, já tahala, pila kvílela a koruna se začala podezřele naklánět

„Uteč!“

Pustila jsem lano, manžel pilu a strom po elegantní piruetě přistál na střeše.

Co teď? Zavoláme souseda. Koho jiného. Poslali jsme pro něj děti, abychom měli čas vymyslet rozumnou výmluvu, proč jsme se pustili do tak riskantního podniku.

Přišel se soustavou žebříků, vyšplhal po nich nahoru, jedním trhnutím nastartoval pilu a pustil se bravurně do odvětvování a porcování neukázněné dřeviny.

Byl hotov za pár minut, taktně se zdržel komentářů a odešel tak rychle, jak přišel.

Ještě několikrát nás tahal z bryndy a věřím, že tenhle malý chlapík s velkým srdcem by nenechal ve štychu ani nepřítele.

 

Pojďte si povídat na dnešní téma SOUSEDI

  • Jakého máte souseda nebo sousedy vy, milé ženy-in?
  • Jak spolu vycházíte?
  • Pomáháte si, nebo se nesnášíte?
  • Udělal vám někdy soused nějakou schválnost?
  • Čím vás sousedi obtěžují?
  • Čím jsou vám prospěšní?
  • Máte pocit, že vy jste pro ostatní dobrými sousedy?

Napište nám svoje zkušenosti nebo příhody na: redakce@zena-in.cz

   
04.05.2010 - Společnost - autor: Dana Haklová

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme