Slepice jsou oblíbené nejen u kohouta na smetišti, případně u lidí v hrnci. Milovníkem slepic je také pes sousedů Procházkových.

Příběh jako z povídky, ale nijak výjimečný, se děje v jedné jihomoravské vesnici, kde vedle sebe žijí dvě znesvářené rodiny, Procházkovi a Hajníkovi. Přitom by jen stačilo pořádně opravit plot.

Sousedův pes nám rdousí slepice

chickenAž do té doby bezproblémové sousedské vztahy byly narušeny ve chvíli, kdy se rodina Hajníkova rozhodla pořídit si vzhledem k vysokým cenám vajíček slepice. Běhaly jim spokojeně na dvorku a ostrým zrakem nad nimi bděl jejich pán a vládce kohout kokrháč.

Bděl však i sousedův pes Alan, takový vesnický ořech, kterému slepice narušily až do té doby poklidný život.
Zhruba po týdnu od doby, kdy si Hajníkovi slepice pořídili, se Alen podhrabal pod plotem a jednu ze slepic zardousil.

Oba sousedé to brali ještě s humorem. Alana vyhubovali a Procházkovi si čerstvě zardoušenou slepici odkoupili do polívky.
Jenže Alanovi se jeho záliba v likvidování slepic zalíbila, a tak další týden našli Hajníkovi na dvoře další zardoušenou slepici. To už se namíchli a zazvonili Procházkům u dveří, ať si toho psa přivážou v boudě, anebo si pořádně opraví plot.

Jen pro představu, Procházkovi jsou už staří, téměř osmdesátiletí manželé a jsou spokojeni jak se stavem plotu, tak se svým psem, na kterého nedají dopustit.

Když už byla Hajníkovým zardoušena asi pátá slepice a jim bylo jasné, že se starými Procházkovými nic nepořídí, šli si stěžovat na obec, kde jim starosta řekl:
„Ale prosím vás, vždyť jsou to staří lidé, co si na nich vezmete, když je zažalujete.“
 Ale zašel k nim a důrazně jim nařídil, ať si psa přivazují.

Asi měsíc byl klid, Alan byl přivázaný k boudě, ale pak ho zase pustili. A první, co bylo, hnal se k plotu a rovnou k sousedům.
Slepice se rozeběhly, začaly hlasitě kvokat, to už uslyšel pan Hajník, vyběhl ven a hlasitě zařval:
„Procházkovi, ještě jednou tady toho psa uvidím, tak ho zastřelím.“

Paní Hajníková Procházkovým navrhla, že jsou ochotni jejich zchátralý plot opravit, načež jim bylo řečeno, že plotu nic není a že jim na pozemek nevejdou, ať se starají o svoje.

A hádky se stupňují a stupňují. Na jednu stranu je manželům Hajníkovým starých lidí líto, mají jen toho psa, ale pokud jim zardousí ještě jednu slepici, pan Hajník vážně uvažuje o tom, že ho nějakým způsobem odstraní. Ovšem to už je na paragraf.

pozn.red.: příjmení obou rodin byla pozměněna

Čtěte také:

Reklama