Znáte to, v tu nejnevhodnější chvíli zazvoní zvonek u dveří. A za nimi – neodbytná sousedka, nešťastná kamarádka, přepadovka příbuzných, podomní prodejci, podvodní obchodníci, náboženští sektáři. Vyhodíte je dveřmi, přijdou oknem.

soused

V místě bývalého bydliště jsme jednu takovou neodbytnou sousedku měli. Nebylo dne, aby nezazvonila u našich dveří. Tu jí chyběla káva, tu zase cukr, tu si přišla postěžovat na manžela, o pár hodin později na děti.

Po jejím odchodu jsem byla vždycky vysátá jako houba. Přívaly problémů, kterými mě zahrnovala, byly neúnosné. Na jednu stranu mi jí bylo líto, protože manžel jí zahýbal, kde mohl, ale na druhou stranu, ani se mu s odstupem času nedivím. Mít doma takovou drbnu, to by nevydržel ani svatý!

Bydleli jsme tehdy v paneláku. Barák, ve kterém každý o každém ví, včetně toho, kdy je kdo doma, kdy venku, kdy v práci. Já jsem tehdy byla ještě na mateřské, takže většinu času doma, a sousedka přesně věděla, kdy mě na sto procent zastihne. Zazvonila, a aniž bych stihla cokoliv říct, už byla v kuchyni:
„Já jen na chvíli.“
A z chvíle byly tři hodiny.
Když jsem jí naznačila, že se mi to nehodí, uraženě odešla, ale za hodinu se vrátila.
„Už se ti to hodí? Já jen na chvíli.“

Tři v posteli

Vrchol její drzosti, ale také absolutní konec jejich návštěv, nastal jednoho sobotního večera, pamatuji si to jako dnes. Měli jsme tehdy obě děti u babičky, manžel výjimečně v sobotu nehrál, a tak jsme se těšili, že si uděláme po dlouhé době večer sami pro sebe a strávíme ho celý v posteli.

V tom kolem deváté hodiny zazvonil zvonek u dveří. Podle intenzity zvonění jsem už poznala, že jde o sousedku, vždycky zvonila, jako by někde hořelo.
„Kašli na ni, neotvírej,“ říkala jsem manželovi.
Jenže sousedka věděla, že jsme doma, a nehodlala od našich dveří odejít.
S manželem už to začalo cukat, samozřejmě úplně jiným způsobem, než jsme si oba přáli. :)
Se slovy, „já tu babu zabiju“ tak, jak byl, v rouše Adamově, běžel vztekle otevřít .
„Jsi nahý,“ volala jsem za ním. Ale to už stál v otevřených dveřích.

Sousedka malinko zalapala po dechu, jiná by se na jejím místě otočila a odešla, ale ona ne. Opatrně se kolem manžela protáhla a už se hrnula do kuchyně.
Když mě tam nenašla, vystřelila do ložnice, kde si bezostyšně sedla na okraj naší postele a už spustila:
„Promiň, ale ten můj je určitě zase s nějakou krávou, já to doma nevydržím. Co mám dělat? Mám ho jít hledat?“

Manžel mezitím kouřil na záchodě, samozřejmě počítal s tím, že než dokouří, sousedka vypadne. Ale kdepak, seděla na naší manželské posteli a žvanila a žvanila.

Manžel přišel zpátky do ložnice, mezitím už na sebe něco natáhl, a když viděl naši neodbytnou sousedku pořád sedět na posteli, tak zcela vážně prohodil:
„Tak co, dáme trojku, ne?“

V tu chvíli sousedka vyskočila, jako když do ní střelí, a ještě dlouho poté nás pomlouvala, že doma pořádáme sexuální orgie a že kvůli tomu dokonce i odvážíme děti ke svým rodičům.

Ale už nikdy nepřišla. Našla si jinou oběť. Sousedku o dvě patra výš. Zda se ty dvě ještě scházejí, to už nevím. My se po čase odstěhovali do Prahy. Tady se těm orgiím přece jen daří o něco líp. :)

Téma dnešního dne 23. února 2012: Nezvané návštěvy

Jiné formy návštěv probíhají na vesnicích, jiné ve městech. Jiné formy návštěv jsou rodinné, jiné kamarádské, jiné pracovní.

  • Na jakou nezvanou návštěvu nikdy nezapomenete?
  • A co třeba děláte, když se sousedka nemá k odchodu?
  • Jak se vypořádáváte s podomními prodejci?
  • Co když přijede nečekaně tchyně, a vy nemáte uklizeno, navařeno?
  • Co když se objeví vaše ratolesti i se svými hlučnými přáteli?
  • Co když potkáte někoho nezvaného po ránu na chodbě?

Vše o nezvaných návštěvách, historky povedené i ty, které už byste nechtěly nikdy zažít, piště na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

I když téma vypadá na první pohled negativně, doufám, že si užijeme spousty legrace.

Jednu pisatelku odměním malým dárkem – luxusní pěnou do koupele od Avonu
Můžete se pak společně s návštěvou ve vaně vykoupat anebo ji tam vymáchat za studena :)

pena

Reklama