Vztahy

Sourozenci - soupeři či spojenci?

Sourozenci jsou z jedné krve, z jednoho rodného hnízda.
Pojí je láska i nenávist, někdy se oba pocity prolínají.
Stejně jsou zvláštní i vztahy k rodičům. Mnohokrát jsem slyšela podobné stížnosti:

“Přesto, že se o rodiče starám mnohem víc než sestra, která u nich bydlí, pořád je u nich ona jedničkou, pořád mi říkají, jak je úžasná. Teď si po několika letech flákání sehnala práci – no to bylo slávy, máma mi hned volala mobilem. To, že já si vydělávám od 18, starám se o rodinu – to se prostě nepočítá“.
Tohle je konkrétní případ mojí kamarádky Mirky. Ještě k tomu doplním, že rodinný domek se přepsal na tu mladší, protože přece Mirka vydělává a s manželem mají byt, kdežto chudák…. jistě doplníte sami.

Vztahy sourozenců by měly být krásné a harmonické – v životě bližšího člověka mít nebudou, a přeci tomu tak nebývá.
Vlastní rodiče se totiž někdy nedokážou k dětem chovat stejně, mají prostě svého favorita, dítě s milejší povahou, nebo které je jim víc podobné … důvody jsou rozličné.

Např.  v rodině tchýně, 3 děti – nejstarší byl geniální, ať dělal co dělal, stále chválený, nejmladší byla vytoužená dcerka – a prostřední? Kdyby se ztrhal, prostě na něj láska nevybyla. Přitom vystudoval velice dobře vysokou školu, je uznávaným lékařem, ale maminka mluvila jen o těch dvou, jeden je řadový úředník na ministerstvu a dcerka už potřetí rozvedená.
„Někdy mám dojem, že rodiče si ani nevšimli, že jsem na světě.“
Sourozence má rád, o sestru se hodně staral, když byla malá, ale chovají se k němu stejně jako rodiče … prostě je jako Popelka.

A když jsme u pohádky, vzpomínáte na film Jak se budí princezny? Jak jeden syn se musel podřídit vždy a ve všem tomu, co „přeci byl tak strašně nemocný?“ V životě bude mít velké potíže, protože se z něj vlastně stal takový hadr, a podle toho s ním budou i dívky jednat – využijí – a odhodí.

Nebo další pohádka – o ošklivém kačátku. Helenka se už narodila jako rozkošné děvčátko, zato Hedvika, rok po ní, ta byla celý tatínek. A tak Hedvika celý život slyší o krásné Helence, která je skutečně všude za hvězdu. A když přijde domů, i rodiče vyprávějí jen o Helence, a když se zeptají – „tak co ty?“ už ani neodpovídá, stejně by ji neposlouchali.

A jak by se rodiče tedy měli chovat ke svým dětem?

  • Neříkejte nikomu, koho máte raději
  • Nedávejte přednost vnoučatům od jednoho dítěte před ostatními
  • Nechtějte pomoc pouze od jednoho dítěte
  • Neříkejte jednomu dítěti, jak to druhé je úžasné
  • Nenechte je soupeřit o vaši přízeň
  • Svoji lásku rozdělte spravedlivě
  • Pokud dáváte dárky, tak všem stejně
  • Nechtějte, aby jedno dítě trvale pomáhalo druhému

Co mi ve výčtu chybí?
Jak je to u vás?
   

   
   
05.03.2004 - Láska a vztahy - autor: Jitka Kubíková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [83] Andula [*]

    mufly: jasne, ja si myslim, ze nakonec je lepsi, kdyz se umime postarat samy, ne? :))

    superkarma: 0 07.03.2004, 21:23:54
  2. avatar
    [82] mufly [*]

    Andula: no já si ani tak moc nestěžuji.o)) stávají se horší věci...

    superkarma: 0 07.03.2004, 21:08:40
  3. avatar
    [81] Andula [*]

    mufly: to je asi normalni, bohuzel...
    Kdyz jsem byla na VS ja, tak to bylo jen tak mimodek, kdyz je segra, ma to chudak tezke :o))) a tak dale.

    superkarma: 0 07.03.2004, 20:53:11
  4. avatar
    [80] mufly [*]

    Kubikm: tak u nás jsou poměrně síly vyrovnané - ségra je vždy s tatínkem... a já se dost často postavím na mamčinu stranu... Je fakt, že kvůli tomu mám s otcem problemy a ségra je jeho miláček...
    No nic...
    Moje sestra je o 18 měsíců mladší... já jsem ten člověk, který ji prošlápavál cestičku... má to díky tomu o dost snažší... ona narozdíl ode mě vytvoří milý xicht a vše jí je povoleno...
    Ona šla hned po SŠ na vysokou, já jsem po škole odjela do Německa jako Au-Pair, pak jsem skoro tři roky pracovala a nyní dálkově studuji školu...ale jedině moje sestra je na vysoké... možná ta její VŠ byl důvod, proč jsem se tam přihlásila já... Ne panuje mezi námi řevnivost - já ji mohu dělat ústupky, ale ona mi s ničím nepomůže... já se za ni vždy postavila... ale ona ne... Neustále na mně dělá "chytrou"... Celá rodina je z ní na větvi, že je na VŠ. No nemá to cenu mamka se alespoň staví trochu na mou stranu... No a tak a jdu zase pracovat

    superkarma: 0 07.03.2004, 20:48:53
  5. avatar
    [77] Léthé [*]

    My byli tři děti a mezi námi rodiče opravdu nikdy nedělali žádné rozdíly ěli na všechny úplně stejně.

    A jestli jí preferuji někoho víc?Hm...nejraději mám sebe Musím si to dodatečně nějak kompenzovat ne?

    superkarma: 0 06.03.2004, 17:58:03
  6. avatar
    [76] Andula [*]

    Jeremi: to neni spatne, ja uz to vlastne mimodek nekolikrat udelala, ale to vis, rvou se, rvou

    superkarma: 0 06.03.2004, 12:50:25
  7. avatar
    [75] Eva_CZ [*]

    Pripomnelo mi to jeden vtip, ktery kdysi v TV vypravel J.Laufer :

    pase pan kravy a prijde k nemu clovek a rika : jeeeeeeeeee, vy mate krasne kravy!

    Nooooooooo, ta cerna je nadherna!

    No a ta hneda?

    No - taky, taky.

    A jak vam doji?


    Nooooooo, z te cerne mam 15 litru mleka denne!



    A z te hnede?


    Noooooooo - taky, taky....


    A jak se vam pasou?

    Tak ta cerna uplne bez problemu, te chutna vsechno!


    A ta hneda?


    No a ta hneda - tak ta je taky bez problemu a taky ji vsechno chutna....


    Pane, prosim vas, vy te cerne nejak nadrzujete!


    Vite, to je tim, ze ta cerna je moje.



    A ta hneda? Noooooooooooo, taky, taky!

    superkarma: 0 06.03.2004, 11:32:29
  8. avatar
    [74] kubikm [*]

    Jeremi: to je ale bezvadný nápad hned to budu aplikovat

    superkarma: 0 06.03.2004, 11:26:45
  9. avatar
    [73] Jeremi [*]

    Ó mateřštino libozvučná, odpusť hříchy hříšnici - pochopitelně někdo z dospělých.

    superkarma: 0 06.03.2004, 11:12:55
  10. avatar
    [72] Jeremi [*]

    Andula: Hele, a co u toho jabka používat metodu "jeden půlí, druhý vybírá"? Ze zkušenosti z dětství, kdy jsem trávila prázdniny na chatě se stejně starým synovcem, musím říct, že je to prosté, leč účinné. K obědu jsme dostávali jednu Coca - Colu napůl, takže bychom se sežrali, kdyby to rozléval někdo z dospělích. Takhle jsem já rozlévala do dvou skleniček, ale Dan měl právo první volby, tj. možnost vzít si tu skleničku, v které to vypadalo, že je trošku víc. A příště naopak.

    superkarma: 0 06.03.2004, 11:01:24
  11. avatar
    [71] Jeremi [*]

    Natalie: kubikm: Hmmm, tak zjišťuju, že jsem nějaká divná, když je mi ze synů mého bratránka milejší ten protivnější, co se se životem strašně pere, nad vším přemýšlí tak dlouho až to překombinuje, lidi si nepustí pod kůži a přitom mu tak záleží na tom, aby ho měli rádi, než jeho mladší bratr, který je usměvavé sluníčko, kterému se podaří na co sáhne, hezký je, chytrý je, komunikativní taky a stačí s ním být pět minut, abyste si ho zamilovali.

    superkarma: 0 06.03.2004, 10:57:11
  12. avatar
    [70] Andula [*]

    kubikm: jo jo, velika :)

    superkarma: 0 06.03.2004, 07:24:44
  13. avatar
    [69] Dudlajlama [*]

    A jeste ke vsemu zlata hvezda prilipsnuta na cele, jeste, ze jsme vyrostly v docela pohodove zenske a ta detska dramata nezruinovala nasi milou povahu, co ?

    superkarma: 0 06.03.2004, 01:11:45
  14. avatar
    [68] kubikm [*]

    Galadriel: Andula:
    dneska je to k smíchu, ale tehdy tragedie, viď

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:43:30
  15. avatar
    [67] Andula [*]

    Galadriel: pamatuje si tom, to snad neni mozny.
    Ty vytahujes moje davna traumata

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:35:35
  16. avatar
    [66] Dudlajlama [*]

    Anduli... a co ta krepova sukynka do puli stehen ?

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:31:45
  17. avatar
    [65] Andula [*]

    Natalie: vyhrazuju si pro tyto ucely pravo veta takze bych jim pohrozila, jeste slovo a snim vam to cely

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:30:48
  18. avatar
    [64] kubikm [*]

    Natalie: tos mě tedy dostala - muž se přišel podívat, co tu řvu smíchy

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:29:02
  19. avatar
    [62] Andula [*]

    Natalie: to je presny, akorat ze ja bych buchtu menit nesla, ne ze byxch se stydela, kdyby zbozi bylo vadne, jdu klidne, ale zase takhle orat se sebou nenecham, tomu, co by mel vetsi, byhc kus ukousla

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:20:39
  20. avatar
    [60] Andula [*]

    kubikm: nevim se bojim, ze si to budou premerovat

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:12:08
  21. avatar
    [59] kubikm [*]

    Andula: a je? na milimetr?

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:10:23
  22. avatar
    [58] Andula [*]

    kubikm: oni kdyz uz, zarli pekne oba a sledujo, esli je jablko presne na dve pulky a beda, jestli ne!

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:03:39
  23. avatar
    [57] kubikm [*]

    Andula: je dobré s dětmi mluvit a říkat - vidíš, vloni jsem tohle dělala s tebou - něco v tom smyslu, potom to větší ítě nežárlí

    superkarma: 0 05.03.2004, 23:01:32
  24. avatar
    [56] Andula [*]

    kubikm: myslim, nasi kluci na sebe zase tak moc nezarli, oni jsou dva roky od sebe, takze starsi si nepamatuju na dobu, dky brachu nemel, takze o to je to asi snazsi, ale nekdy samo jo, takze spoustu veci kupujeme rovnou dvakrat, snazim se taky vyvarovat toho, jsi vetsi, mas mit rozum, ale treba v tramvaji vezmu na klin mladsiho, starsi stoji (a brbla), tak mu vysvetluju, ze kdyz byl maldsi, tez sedel a ze ma zas ejine vyhody, treba chodi podzeji spat a podobne.

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:53:41
  25. avatar
    [55] kubikm [*]

    Andula: a vovo tom to je , ale je dobré, když si to člověk uvědomí - a vědomě do dělí spravedlivě
    nebo s jedním tohle a druhým tohle....

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:51:39
  26. avatar
    [53] Andula [*]

    kubikm: taky bych nikdy nerekla, mam jedno dite radeji, ale sama vim, ze to s jednim je mnohem tezsi a ze kdyz si mam vybrat, jestli pujdu do mesta s tim nebo s tim, vybrala bych si podvedome vzdycky to, s nimz si to vic uziju a prece to bude jednoddussi, nicmene snazim se to stridat a mam moc rada oba.
    Tenhle clanek je prima :)
    A jeste, ze vseho nejvic ejsem snad v detsvi nesnasela vetu "Jste sestry, MUSITE se mit rady", brrr.

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:44:40
  27. avatar
    [52] kubikm [*]

    ...to mimi...

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:38:36
  28. avatar
    [51] kubikm [*]

    Natalie: víš, vezmi si - narodí se první vnučka - miminko, miloučké....a najednou se řítí do první puberty...tj. podle duševního vývoje kolem 5 roku a výše...a vedle máš jiné miloučké sladké miminečko
    kdybysis měla vyvolit jen jedno, asi bys volila to slaďoučké, proč bys volila to vzdorující, nafouknuté, odmlouvající?
    musíš mít velkou sílu, abys s tou "držkou" vyšla a nedala jí to najevo...protože ona z toho vyroste a zase do toho spadne do mimi
    až to budeš sama prožívat, tak si vzpomeneš
    já jsem už stará a už to vidím jinak a už se umím přemoci...protože vím

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:37:26

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [49] kubikm [*]

    Natalie: jde, prostě to jedno dítě je milejší...to druhé je hubaté a vzdoruje....ale opravdu mi nikdy ani dcera nic nevytkla....
    nevím- máš děti nebo vnoučata? jak jsi na tom ty?
    taky to nemyslím zle

    superkarma: 0 05.03.2004, 22:21:38
  2. avatar
    [47] kubikm [*]

    Andromeda: taky mám jedno vnouče raději, ale huba by mi upadla, kdybych to řekla a snažím, seč mi síly stačí, aby to nikdo nepoznal.....

    superkarma: 0 05.03.2004, 21:56:53
  3. avatar
    [45] kubikm [*]

    Mery: jedna moje známá má tři děti, to prostředního chlapce má s milencem a toho má nejraději
    nikdo o tom neví a všichni se diví, proč zrovna toho největšího hajzlíka preferuje....tak i takový může být důvod

    superkarma: 0 05.03.2004, 19:57:18
  4. avatar
    [43] kubikm [*]

    Kaca: je to moje kamarádka, už si neví rady, jde se poradit k psychologovi

    superkarma: 0 05.03.2004, 17:12:06
  5. avatar
    [39] kubikm [*]

    ONA TOTIŽ MÁ POCIT, ŽE JI NIKDO NEMÁ RÁD, ŽE JSOU OBA STÁLE PROTI NÍ

    superkarma: 0 05.03.2004, 16:30:20
  6. avatar
    [38] kubikm [*]

    A JAK SE DÍVÁTE NA TOHLE:
    otec tvoří s dcerou opozici proti matce - vždy, když se o něco jedná, tak ti dva se dají dohromady - ta paní teď nemá dobrý vztah s dcerou a i narušené manželství
    NEMÁTE S TÍM NĚKDO ZKUŠENOST?

    superkarma: 0 05.03.2004, 16:29:32
  7. avatar
    [36] kubikm [*]

    Když se narodil vnouček, vnučce už bylo 7 let...připravovali jsme jí na příchod miminka a když se mi potom zdálo, že trochu žárlí - návštěvy jen nad postýlkou a pod., tak jsem jí říkala - dobře se dívej, takhle stávali nad tebou, máš štěstí, že to můžeš vidět, užij si to
    jsou spolu úžasní parťáci...malý byl zoufalý, když Kamilka odjela na tábor, denně ráno mazal k její posteli a se smutkem v hlase a klepavou brafddičkou hlási - Kamí není
    tak tady snad bude vše v pořádku

    já si totiž moc dobře pamatuju - mladšího mého brášku vzali na klín, pochovali a mě říkali - ale jdi, jsi už velká nebo jsi těžká...snažím se toho u vnoučat vyvarovat, vím, jak mi to bylo líto

    superkarma: 0 05.03.2004, 14:41:34
  8. avatar
    [35] danca79 [*]

    Hmmm, tak to je docela typickej příběh. Mamča by se mohla přetrhnout a běhá k babičce tejden co tejden, pere jí a žehlí, a teta se tam objeví jednou do čtvrt roka a je ta úžasná. Teta je hodná ženská, a je fakt že my bydlíme od babičky 15 minut a teta to má přes celou Prahu, ale i tak je mě to mrzí právě kvůli mamince.

    superkarma: 0 05.03.2004, 14:23:54
  9. avatar
    [34] lightblue [*]

    ishi: nevím asi

    superkarma: 0 05.03.2004, 13:52:10
  10. avatar
    [31] lightblue [*]

    Kaca: tak to všechno nejlepší

    superkarma: 0 05.03.2004, 12:13:54
  11. avatar
    [29] lightblue [*]

    Kaca: je to asi fakt individuální, protože zase znám soutozence kde je rozdíl 6-8 let a jsou super, a mají skvělý vztah. Asi je to taky v genech a v chování.

    superkarma: 0 05.03.2004, 12:09:15
  12. avatar
    [28] lightblue [*]

    ishi: tak to ti můžu jen závidět. luk a šípy. No víš, bylo to asi v tom, že prý byla do 6ti let opečovávaná všema babičkama, byla taky na operaci, takže to byla chudinka a pak si pořídili mě to dělá hodně. Já nevím. Přitom moje neteř je jí 9 a chtěla by sourozence a úplně by se pro něj rozdala, místo aby na něj žárlila. Akorát že chudinka mít jinýho nebude, protože ségra nechce. Prý si nebude urvávat od huby to, co teď má, že by prý na druhý dítě neměli. No prostě kecy a to je právě ten rozdíl mezi náma.

    superkarma: 0 05.03.2004, 12:05:48
  13. avatar
    [27] pohodarka [*]

    my jsme s brasinem od sebe o rok a mozna proto mame k sobe hodne blizko :o)
    vzdycky jsme se rvali, ale pak jsme se usmirovali a pokazde, kdyz nekdo z nas nekam odjizdel nebo se vracel a trva to porad se obejmeme a dame si pusu a nikdy jsme na sebe nemuseli zarlit a ani nasi rodice k tomu nikdy nedali sebemensi pobidku :o)
    je mi moc lito deti, kteri tohle nemeli a rodicu, kteri jim to nedoprali

    superkarma: 0 05.03.2004, 12:04:48
  14. avatar
    [25] Gabi [*]

    Ono to není tak černobílé. Něco jiného jsou majetkové vztahy a něco vztahy citové.
    Psychologové naopak tvrdí, že se rodiče nemají frustrovat z toho, že se každému ze svých dětí chovají trochu jinak. Nejedná se totiž o jednosměrnou vazbu z rodiče na dítě, ale vazbu obousměrnou - i dítě (od prenatálního vývoje) vysílá signály směrem k rodičům (a ještě ke každému jiné). A jiný je vztah "rodič - dítě" a jiný "sourozenec - sourozenec" a stále se ty vztahy mění.
    Když je ze dvou sester jedna "ta, která vše zvládne sama" a druhá "chudinka, které je potřeba pomáhat", tak je jasné, jak to asi dopadne. A je úplně jedno, že "objektivně" to tak vůbec není .
    P.S.: Taky jsem vždycky byla a jsem ta, která "to všechno zvládne sama". Přece mi někdo nebude pomáhat, třeba bych se urazila, že jo . A moje sestra je křehká a citlivá (kdepak já starý flegmatik) a taková hodná a milá (v tom případě jsem zase cholerik) a má takové problémy - dítě jí nespí, blinká, má rýmičku (to moje děti asi ne a když už jsou nemocné, tak je to moje vina - málo je oblékám nebo pořád někde lítáme) atd. Ale nestěžuju si, beru to jako fakt a možná jsem i ráda, že to tak je. Nejsem na nikom závislá a nemusím být za nic vděčná!

    superkarma: 0 05.03.2004, 12:03:49
  15. avatar
    [24] Žábina [*]

    Ale jak tady tak čtu třeba Petronilku, Ka a jiné, asi moc nezáleží na tom,o kolik let od sebe sourozenci jsou...mě každý před porodem říkal, ty máš rozdíl 8let, to už si nebudou rozumět ....no a vidím,že i ti,co mají mezi sebou třeba jen rok a půl si nerozumí a společnou řeč najdou třeba až v pubertě .....

    superkarma: 0 05.03.2004, 11:53:46
  16. avatar
    [23] Žábina [*]

    sarobrouk: to je život...tak to většinou je ...

    superkarma: 0 05.03.2004, 11:51:28
  17. avatar
    [22] sarobrouk [*]

    Ale jinak jsem se odstrčená nikdy necítila.
    A Můj tatínek je ze tří sourozenců. Ten nejmladší dostal od rodičů rodný dům, zahradu, les, prostřední je sestra, té pomohli postavět dům a babička jim vařila doma a vozila na stavbu a finančně je podporovali. My jsme nedostali nic. Teda jo, možnost spravovat všechno na baráku, řezat les a starat se o ně až do smrti, když už děda nikoho nepoznával, nebo jen občas, měl plínky a byl v domově důchodců a nikdo kromě nás ho nenavštěvoval. Nebo spíš kromě mojí maminky, ta u něj byla denně a to mu nikdy nebyla dost dobrá pro tatínka. Nejmladší syn, ten měl skvělou nevěstu - už jsou rozvedení.

    superkarma: 0 05.03.2004, 11:18:25
  18. avatar
    [21] sarobrouk [*]

    Můj tatínek nadržoval ségře, protože je o 8,5 roku mladší a on, když se narodila měl 30, čili konečně dospěl v otce. Když já jsem měla narozeniny nebo svátek, tak jsem dostala nějaký dárek od maminky a od táty 200 Kč, ať si něco koupím, ale ségře v tu samou chvíli dal 1000 Kč ať si jde koupit nové manšestráky. Protože ona bude furt malá.

    superkarma: 0 05.03.2004, 11:13:49
  19. avatar
    [19] Exupery [*]

    No já nevím, mě přijde normální, že jsou rodiče spravedliví a pokud se to děje tak, jak je popsáno v článku, něco není v pořádku. Myslím, že často to tak cítí jenom ty děti, aniž by rodiče opravdu byli nespravedliví. U nás třeba to bylo tak, že já jsem jaksi po babi zdědila dekret na byt, i peníze na jeho pozdější koupi (cca 70.000,-) a brácha zas dostal od babi nevratnou půjčku do začátku podnikání asi 120.000,-. Já dneska byt můžu prodat za milion, ale nikdy by bráchu nenapadlo mi to nějak vyčítat, on má kde bydlet (stejným způsobem přišla k bytu jeho žena). Kdyby neměl kde bydlet, tak bychom se o to nějak podělili... prostě jak se to hodí, tak to je, nemusí být všechno přesně napůl. A dovedu si představit lidi, kteří by si ve stejný situaci stěžovali: "Ségra má byt za milión a já dostal jenom sto tisíc, bla, bla, bla..." Někteří lidi jsou prostě pořád nespokojený a ukřivděný, ale vidí to jenom oni sami.
    Suntel: prostě máš ségru na prd, ale rodiče nespravedliví nebyli, nebo jo? Z tvýho popisu to nějak nepoznám

    superkarma: 0 05.03.2004, 10:54:00
  20. avatar
    [16] Kocicka [*]

    je to hrůza když takovédle věci musí panovat v rodině,ale je to tak hrůzná realita! NENÁVIDÍM TO!Moje sestra je líný hazlík a já se na ní proto zlobím a přitom ona to leckdy dělá schválně, protože ve mě vidí bezchybnou a žárlí na mě! A co s tím, toleruji občas její lenost a snažím se jí ukázat že nejsem žádný superman a od ní to taky nikdo nechce!

    superkarma: 0 05.03.2004, 10:39:28
  21. avatar
    [15] risina [*]

    V upoutávce na tento článek je hrubka, má být "Podívej se na VomáčkovY". Pracuje tady korektor?

    superkarma: 0 05.03.2004, 10:26:49
  22. avatar
    [14] Lhasa [*]

    Ano ano, tři bratři, ten prostřední má nejnormálnější život, ale nejmladší příživník a budižkničemu je chudáček, kterej má pořád smůlu Taky to znám. Naštěstí bydlí tchýně 250km od nás

    superkarma: 0 05.03.2004, 10:08:08
  23. avatar
    [13] ValinaK [*]

    rady jsou to užitečné, leč i rodič je jen člověk. Když má někdo 2 a více dětí, je pro něj hrozně těžký zůstat objektivní.....

    superkarma: 0 05.03.2004, 09:56:57
  24. avatar
    [12] S.DALI [*]

    Jsme s brachou 10 mesicu od sebe. Ja v unoru on v prosinci jednoho roku. Neustale jsme se rvali, ale drzeli a drzime spolu basu proti rodicum. Mama se neco nabrecela, ze se porad rveme a nemame se radi. Ted kdyz jsme dospeli uz se rveme jenom obcas a ze srandy:-))))a mame se moc radi!!!

    superkarma: 0 05.03.2004, 09:52:20
  25. avatar
    [8] lightblue [*]

    Já mám sestru o šest let starší, která už má 9-ti letou dcerku. Rodiče nám nikdy neříkali, že mají jednu z nás radši nebo ne, nebo že je jedna taková či maková a přesto (ne, že se nemáme rády, to asi ne) se nestýkáme a stýkat nemusíme. Je to zvlášní. Chodila jsem na rodinou školu a vždycky záviděla ostaním holkám, které říkali: Jéé dneska potřebuju, aby mě ségra kryla, mám rande ... nebo Dneska jdu za ségrou, potřebuju poradit... U mě nic takového neexistovalo. Ségře vadilo, že naši chtěli aby dostudovala učňák, načež ona se v 16.ti odstěhovala z baráku k babičce, což jí tuplem neschvalovali, neboť její přítel, současný manžel pil a házel peníze jen do automatu.
    No a já jsem ta mladší, která si vodila kluka domů (podotýkám, bylo mi přes 18), mám maturitu (kdežto ona ne, přičemž samozřejmě mohla jít na školu, ale chtěla být zdravotní laborantka, tak šla na učňák) a já ještě bydlela do nedávna s rodiči (je mi 23) a ona odešla v 16-ti. Takže jistě chápete. Snažím si na to zvykat, a přesto když občas za ní jdu, něco jí jen ukázat, tak mi tak hrozně dá najevo nezájem, že je mi z toho Můj přítel je jedináček, a kolikrát říká, že by chtěl mít sourozence, aby nebyl na spoustu věcí sám, ale když mu dám za příklad mě a mojí ségru, tak ho to přejde. Je mi to kolikrát líto, ale jsme bohužel se ségrou rozdílné povahy, máme rozdílné názory a ona nám všem včetně našich dává najevo, že je něco víc, takže se už ani nepokouším o něco víc. Máma mi pořád říkala: Běž za ní, jsi mladší, ona si bude povídat a tak... a nic. Teprve před rokem jsem to vzdala.

    superkarma: 0 05.03.2004, 08:41:16
  26. avatar
    [7] Petronilka [*]

    S bráchou jsme od sebe rok a půl a prošli jsme si obdobím plným rvaček a hádek, ale v pubertě se vše zlomilo a od té doby na sebe nedáme dopustit, je to můj nejlepší kamarád . I naši nás brali a berou stejným metrem, když průšvih tak oba dva .Horší to bylo s babičkou a mou sestřenicí z pátého kolena. KDyž jsem dospívala tak jsem pořád poslouchala jak je Renátka užásná, jak umí vyšívat a dokonce umí uvařit brambory a ohřát v troubě sekanou . Měla jsem jí moc ráda a to jsem jí nikdy neviděla .

    superkarma: 0 05.03.2004, 08:24:47
  27. avatar
    [6] Žábina [*]

    V tomhle hrozně obdivuju mojí tchýni, která přestože má dva syny /jeden z nich můj / a od dětství byl každý úplně jiný, nikdy jim to nedala znát....a v tomhle trendu pokračuje i s vnoučaty -my máme dva kluky, švára holčičku....všechny má ráda úplně stejně .

    superkarma: 0 05.03.2004, 08:15:21
  28. avatar
    [5] Dašenka [*]

    Je to zajímavé, setkávám se ve svém okolí přesně s tím,co je popsané v článku. Proto se snažím,aby moje děti nic takového nepociťovaly.

    superkarma: 0 05.03.2004, 07:53:58
  29. avatar
    [4] jankucharo [*]

    Hned v prvním odstavci jsem poznala naši rodinu... bohužel

    superkarma: 0 05.03.2004, 07:28:00
  30. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Jo, tak něco podobného zažil můj táta se svou sestrou... babička pořád jen líčila, jak Vendulka toto, a tamto, jak se dobře vdala, vzala si pana docenta! (můj táta si vzal středoškolačku), jak jsou Karlíček a Martinka úžasná vnoučata, někdy mi dokonce omylem řekla Martinko... Vlastně teprve když onemocněla a umírala, poznala babička, kdo se o ni stará a kdo ji má doopravdy rád. Z jejich rodiny na ni všichni kašlali, včetně té úžasné Vendulky. Od babiččiny smrti táta s tetou nepromluvil ani slovo.

    superkarma: 0 05.03.2004, 05:41:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme