Reklama

Určitě to znáte, zažil to každý z nás. Jednou si prostě vytáhneme černého Petra a padne na nás služba v dobu, kdy se 95 % našich známých, přátel i příbuzných někde hezky veselí. Jen vy nemůžete, musíte být v práci!

A právě pro nás, kteří jsme tu zůstali trčet (sám jsem zvědav, kolik nás tu dnes bude), jsem připravil dnešní téma. Pokud jste přímo teď v práci, klidně si mi postěžujte na to, jak je vesmír nespravedlivý, rád vaše stesky zveřejním. Já totiž pracuji také.

Pokud jste jedni z těch šťastnějších a užíváte si volna u počítače, zavzpomínejte. Pak zcela jistě naleznete vzpomínku na nějakého propracovaného Silvestra, nebo na Velikonoce, kdy jste nemohli jet s rodinou, nebo za rodinou. Téma je to takové melancholické.

Já teď sedím v redakci, kolem nikde nikdo, všude je prázdno, jen naše asistentka je tu s námi, prý se staví i grafička, ale ostatní jsou někde pryč. Většina z nich už od včerejška. Ale nevadí, nejsem na to už totiž sám tak hrozivě, jak to vypadá.

U počítačů jste totiž vy, milé ženy-in, a s vámi to ve zdraví všechno přečkám a přežiju. A třeba si i užijeme nějakou tu zábavu. Čas od času se přece stane, že se na skoro opuštěném pracovišti dějí věci… Co se stalo vám?

P. S.: SOS dnes sedí naprosto přesně. Save our Souls! Zachraňte naše duše! Jsme tady a pracujeme!

Už jste zůstali sami v práci?
Máte povolání, při kterém je to běžné?
Nebo nemáte podobné zkušenosti?
Stalo se vám v opuštěnosti něco zajímavého?
Jste dnes také v práci a nikde nikdo?
Nebo je vám prostě jen smutno?
Obešlo by se to bez vás, nebo ne?

O tom všem mi pište na adresu
redakce@zena-in.cz
Ten nejlepší příspěvek ocením!