Zkazit dovolenou se dá různě. Buď ji protrpět s „pochlastávajícím“ manželem (viz SOS: Děsím se naší dovolené), nebo na cestu „přibalit“ tchyni s příbuzenstvem.

Jsem strašně naštvaná. Tolik jsem se těšila na dovolenou, ale tchyně mi udělala škrt přes rozpočet.

Letos poprvé přišly naše dvě děti – Michal (16) a Monika (17,5) – s tím, že si na prázdniny udělají vlastní program (brigáda, chalupa, praxe). S manželem jsme se proto rozhodli, že si dovolenou parádně užijeme, sáhneme na úspory a vyrazíme někam daleko k moři.

Jsme spolu už 18 let a vlastně jsme trávili dovolenou stále všichni společně. Když byly děti malé, nikam jsme moc cestovat nemohli, když vyrostly, nebylo zas peněz nazbyt, a tak jsme střídali Chorvatsko se Slovenskem, odkud pochází můj manžel. Letos by to tedy konečně šlo, ale...

Před dvěma týdny u nás byla na návštěvě tchyně (žije s druhem Jardou v Teplicích), a když zjistila, že se rozhodujeme mezi Kostarikou, Mexikem a Dominikánskou republikou, okamžitě se nadchla a začala básnit, jak o podobné cestě už dlouho sní. Hned mi bylo jasné, že to nedopadne dobře. Manžel je totiž „měkota“ a viděla jsem, že pomalu připouští, že by se k nám tchyně mohla připojit.

Když návštěva odešla, strašně jsme se s mužem chytli. Já byla kategoricky proti, protože odjakživa manželovu matku prostě „nemusím“. Je to oboustranné a vždycky mám nervy na pochodu, když u nás na chalupě stráví byť jen jediný týden. A teď bych si měla zkazit dovolenou snů?

Manžel se strašně urazil a přestali jsme spolu mluvit. Za dva dny mi stroze oznámil, že mluvil s maminkou a ji i Jardu pozval, aby jeli s námi. Tvrdil, že spolu vůbec nebudeme muset být pohromadě, že si pojedeme každý po vlastní linii, ale já si ten její drobnohled dokážu představit. Vůbec bychom se nemohli odvázat, aby to pak později patřičně nekomentovala. To jsem se tedy už doopravdy naštvala a pro změnu s ním nemluvím teď já.

Ale to ještě nebylo všechno. Minulé pondělí, než odešel ráno do práce, mi jen tak mezi dveřmi řekl, že tchyni cestu zaplatíme, protože na to máme a maminka je jen jedna... a prásknul za sebou dveřmi. Tak to byl vrchol. Řvala jsem jak malá holka. Na cestu jsem se tak strašně těšila a teď nevím, jestli mám vůbec jet.

Peníze sice teď nějaké našetřené máme, ale to bych taky mohla přijít s tím, že chci, aby jeli i moje rodiče. (O dětech ani nemluvě!)

Monika, Zbraslav

Psycholožka Mgr. Radka Vaňková věc vidí jasně:

Tchyně a tchány s sebou nebrat! Na tak výjimečnou dovolenou byste skutečně měli jet jen vy dva, sami, dokonce by to mohly být i takové vaše druhé líbánky. V nádherném exotickém prostředí se lehce hodí všechny problémy za hlavu, a atmosféra tak pohodového pobytu dlouholetému partnerskému vztahu jen prospěje.

Rozhodně se nejprve s manželem udobřete a v klidu a bez emocí (lehce se to řekne a mnohem hůř provádí) si s ním o všem pohovořte. Je hezké, že má váš manžel k mamince tak krásný vztah. Navrhněte mu proto (pokud vás to finančně nezruinuje) pro matku s přítelem jiný – cenově přijatelný – zájezd, například jako dárek k narozeninám. Ovšem – aby to bylo spravedlivé a nemohli byste si v budoucnu nic vyčítat – stejné podmínky byste měla chtít i pro vaše rodiče.

Existuje i další varianta, že by mohly jet obě dvojice na dovolenou spolu. Samozřejmě v případě, že spolu dobře vycházejí. To by se pak „vlk nažral a koza zůstala celá“.

Ale jak jsem pochopila, tchyni se zamlouvá zrovna váš atraktivní pobyt. Musíte však mít pevnou vůli a trvat na tom, že pojedete každá rodina zvlášť. Určitě neustupujte. Přece si nezkazíte tak lákavou dovolenou!

Jezdíte na dovolenou s příbuznými? Jak spolu vycházíte? Od kolika let by se podle vás měly děti trhnout a mít o prázdninách vlastní program?

Reklama