Milé žínky-in a spolučtenářky.

Začal mě trápit jeden moc nepříjemný problém. Možná přeháním, ale zdá se mi, že moje vdaná (jen 3 roky a ne příliš šťastně) mladší sestra často koketuje s mým mužem (jsem s ním už přes 11 let a máme pěkný vztah).
Já jsem nedávno prodělala těžkou operaci a po ní jsem místo hubnutí přibrala přes deset kg (léky kortikoidy, přísný fyzický klid po mnoho měsíců atd.)... Snažím se sice udržovat - omezit jídlo, oblékat se hezky, používat kosmetiku, udělat si nový účes (část hlavy mi vyholili kvůli operaci), ale určitě se nemohu rovnat s atraktivitou mé sestry. Na rozdíl ode mne je blond, modrooká a hubená. Nezávidím jí, to opravdu ne, ale mám spíš komplexy ze své postavy (kromě velkých prsou i hodně velké pozadí a boky).

(soutěž 18 – s)

Mám ji moc ráda, psychicky mě hodně podporovala v časech zlých, o to víc mě trápí dnešní stav... Nechci ji pomlouvat a ani nebudu, nikdo z blízkých o mém trápení neví, proto prosím o radu zde.

Bydlíme obě v menších panelákových bytech a máme děti. A tak se často scházíme u rodičů, kteří mají dům s velkou zahradou a bazénkem pro děti. Nyní v létě, ve vedrech, chodíváme k našim skoro denně, švagr má často zájmy jiné (kamarádi, sázky na sportovní utkání), tak se někdy na delší dobu vzdálí a sestra koketuje... Je to poměrně nevinné - hodí občas laškovně manželovi do kávy jen tak lístek ze stromu nebo malinu do boty, žduchá ho, šplíchá po něm vodou z bazénku, slovně se do něj často dvojznačně "naváží"... Můj manžel na její hru přistoupil a škádlení jí vrací!
Sestra navíc po zahradě chodí hodně "podomácku" a nosí velmi krátkou sukýnku, z níž koukají kalhotky, když si sedne (to si já nemůžu dovolit). Rodiče to berou jako náramnou legraci, i když táta se občas nevěřícně zahledí a zadumá. Jenže sestra je jeho oblíbenec, vždycky ji káral nejméně z nás tří sourozenců. Tak by jí nejspíš sám nic neřekl. Já se pouze bojím, aby to nezašlo dál. Sestra má sice mnohem atraktivnějšího manžela (sportovce), ale moc šťastná s ním není. Na druhou stranu nevěřím, že by vysloveně chtěla toho mého... Prostě je a vždycky byla trochu koketa.

Já se s ní ráda scházím, rozumíme si, ale tohle vnáší mezi nás stíny... Přiznávám, jsem trochu žárlivá, ale nedělám manželovi scény a tajím své pocity, aby se nenaštval. On mi moc pomohl, když to se mnou vypadalo zle, staral se o mě i o děti, vařil, uklízel. Prostě moc hodný a milující člověk. Nechci mu projevovat nedůvěru nebo nevděk. Tak co s tím??? Přetrpět tiše léto? Přestat navštěvovat rodiče, když jsou tam švagr se sestrou a malou dcerkou, kterou mám taky moc ráda?

Kdo mi poradí? Je mi občas hrozně a už se mi o tom i zdává...

Vaše spolučtenářka.


S pondělním ránem tady máme i první vážné SOS - problém, který v něm vyvstává, není rozhodně malý, a tak doufám, že naší čtenářce poradíte...

redakce@zena-in.cz

Reklama