Reklama

Čtenářky ženy-in,

 

už delší dobu se potýkám s jedním problémem v mém manželství. Mám hrůzu z výletů, dovolených a cestách necestách. Proč? No přečtěte si a zcela upřímně prosím o radu.

 

Oba já i manžel velice rádi řídíme. Jezdíme na výlety, na dovolené u nás i do zahraničí. Vždy se perfektně dohodneme a naplánujeme co budeme dělat a jak maximálně využít dovolené.

Ale pouze do dne D. Vždy chce řídit manžel sám. To by nebylo nic tak divného a ani nepříjemného – ráda se svezu, on ale stále pospíchá.

Nasedne koukne na hodinky a vyrážíme. Prvních patnáct minut ještě něco povídá a vypráví, ale potom se odmlčí dokáže mlčet i několik hodin. Pokud se někomu chce na malou testuje jak dlouho to vydrží močový měchýř. Tvrdí, že tady zastavit nemůže a míjí jedno parkoviště, za druhým. Nezastaví protože ho neviděl a neotočí protože jede dál. Pokud přeci stále kouká, na hodinky příšerně nervózní a měří čas. Proč to netušíme a on to popírá. Máme děti a tak občas zastavíme na nějakého toho „“hambáče“ pochopitelně jen u okýnka .

Dětem podá vše dozadu a vyráží. Je mu jedno zda se polijí nebo ne. Nedávno jsme se opravdu dost pohádali u jedné benzínky , kdy mi zcela osvícen koupil kávu v kelímku (nikdy to nedělá)

a podal do auta. Tu svou vařící polkl ještě, než nasedl do auta. Rychlostí blesku se připoutal a nastartoval. Nebyla jsem ani připoutaná a horkou kávu přehazovala z pravé ruky do levé. Držátkem v autě kelímek propadal a tak jsem začala protestovat. Nenápadně jsem zjišťovala kam pospícháme . Bylo něco kolem čtrnácté hodiny domů to máme hodinu a je neděle. Krůček od hádky která následovala. Asi dvakrát jel jako spolujezdec. Báječně se s ním povídá , na vše ukazuje prohlíží krajinu a cesta je zcela o něčem jiném. Bohužel asi to tak nevnímá. Pokud mám konečně volno ráda se zastavím, kde chci vše prohlédnu něco zajímavého se dozvím a jedu dál. A zásadně, na dovolené a na výletech, za poznáním  nepospíchám!  Děsím se dalších cest a raději nikam nechci. Poraďte co dělat a jak to řešit.  Abych jela já manžel nepřipustí – do práce jezdí jiným autem a naše si tak jako já neužije.   

 

 

                                                                                                      zoufalá Sára