Vztahy

SOS, neumím se naštvat

Ahoj ženy-in!
 
Tak hned k meritu věci.
 
Jsem tak velký psycholog amatér, že se ani neumím pořádně naštvat, když mi někdo ublíží.
Teď třeba se se mnou rozešel partner dost necitlivým způsobem a já si to rozebrala, že vlastně za to zase až tak nemůže, a neumím se na něj ani naštvat a říct mu přímo pár jadrných vět.
 
Nakonec jsem rozzlobená sama na sebe:-(

 


Odpovedel jsem: 


Na sos, je to prilis strohe, zkuste to vice rozepsat... dekuji a s pozdravem za
www.zena-in.cz Radek Kriz

 


 

Děkuju moc za reakci:-)

Tak tedy:
Jsem tak velký psycholog amatér, že se ani neumím pořádně naštvat, když mi někdo ublíží. Psychogie mne totiž vždy bavila a ráda pracuju s lidmi.

Teď třeba se se mnou rozešel partner dost necitlivým způsobem a já si to rozebrala, že vlastně za to zase až tak objektivně nemůže, a neumím se na něj za to ani dostatečně naštvat a
říct mu přímo pár jadrných vět. Začnu psát mail, který, jak říká jedna známá, by si za rámeček nedal, a skončím u smířlivého mailu s analýzou situace.

Není to tak, že bych neuměla být na někoho rozzlobená, než ale přikročím k tomu, abych mu zpříma řekla, co si myslím, začnu o tom přemýšlet. Podívám se na problém ze všech stran v rámci možností nezaujatě. Někdy je to dobré, protože se bez emocí mnohé lépe řeší, někdy ale situace naopak vyžaduje nenechat do sebe kopat, ale kopnout si taky. To ale neumím. Neumím si povrchně kopnout, když si rozeberu všechny důvody k chování druhé strany.

Nerada mám také s někým dlouhodobý konflikt. Jsem podivně rychlým způsobem schopná srovnat si věci v hlavě, trápit se sice někdy, ale zároveň s tou osobou, co mi ublížila, komunikovat bez problému o radostech a starostech všedních dní, jako kdyby konflikt nikdy nebyl, a těšit se z toho ještě. Je to jistá "schizofrenie".

Nakonec jsem rozzlobená sama na sebe:-(, protože je to jistý druh slabosti a nedostatku odvahy k následkům... mi přijde.

Má to vůbec nějakou logiku?

Iva

 


 

Poradíte Ivě co s tím? Poradíte jí to, co já? Aby si přestala hrát na amatéra psychologa a skočila si k profíkovi? Tedy pokud jí současný stav nevyhovuje, což předpokládám?

Jinak samozřejmě přeji chlapa, který nebude zneužívat a nebude hrubý..

 

   
08.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. [13] Ifankar [*]

    Moc Vám všem děkuju. Každý z Vašich názorů pro mne znamená podnět, abych se nad něčím zamyslela ... snad ještě přijdou další ...

    superkarma: 0 09.08.2005, 08:30:51
  2. avatar
    [10] Klarchen [*]

    Mám to, nebo spíš měla jsem to hodně podobně Myslím, že problém není v tom, že naštvání a vztek se nedonese k tomu druhému (že před ním třeba nevybouchneš), v komunikaci s tím druhým je podle mě lepší jednat už bez emocí - ale to neznamená, že sebou nechá člověk orat (naopak s klidnou hlavou si člověk líp uchrání svoje hranice).
    Důležité je, netěsnat případný vztek v sobě - to jsem dělala dlouhou dobu já a pak jsem z toho měla problémy - neustálý napětí atd. Pomalu se učím emoce vyjádřit a je to velká úleva.Já má teď radost i z toho, že dokážu brečet
    Možná fakt není marný zajít někam na terapii - jako přemýšlivýho člověka by tě to mohlo i bavit. Držím palce

    superkarma: 0 08.08.2005, 19:09:54
  3. [9] Jipa [*]

    Milá Ivo. Není v tom tvém "vnitřním rozebírání" taky trochu zástupný problém hledání viníka? Mnoho empatických a neprůrazných lidí často spíše hledá vinu v sobě (při troše snahy ji vždycky u sebe najdeš)- protože je prostě jednoduší očekávat nápravu u sebe, než u někoho jiného....?

    superkarma: 0 08.08.2005, 17:30:52
  4. avatar
    [7] Meesha [*]

    Já myslím, že když tu situaci analyzuješ opravdu ze všech stran (a zahrneš do ní i sebe a svoje pocity z toho, co ti dotyčný udělal), tak nemůžeš skončit až tak úplně u smířlivého tónu (pokud teda nejsi typ, který se vyžívá v tom, že mu někdo ubližuje). Řekla bych, že nejlepší by bylo pěstovat si ty schopnosti, které máš (vcítit se do druhého, zachovat klid) + se navíc soustředit na to, abys v takových situacích myslela taky aspoň trochu na sebe.

    superkarma: 0 08.08.2005, 14:53:42
  5. avatar
    [6] nikinik [*]

    Já teda nevím, äle myslím si, že jsi šťastný člověk, který musí mít spoustu přátel. V mém okolí znám spoustu hrozných choleriků, kteří naopak vybouchnou kvůli každé maličkosti a dokážou být uražení i několik měsíců. Jestli se opravdu moc trápíš, tak si fakt promluv s odborníkem ,ale myslím, že to nemáš zapotřebí. Jinak hodně štěstí v hledání někoho, kdo bude stát za Tvoji lásku...

    superkarma: 0 08.08.2005, 14:25:31
  6. avatar
    [2] Mirrule [*]

    Tak já tomu moc nerozumím co ti na své povaze vadí...pravda je taková, že každá situace je jen situácí a jestli bude smutná, veselá, bolestná nebo třeba nezajímavá to určujeme my lidi podle toho jak se na tu situaci díváme. Ty to bereš podle mě asi hlavou a o všem přemýšlíš a né emocemi(jako třeba i já), které spíš vše jen zhorší, ale rozhodně nic neřeší...
    Jestli tě nechal kluk nepěkným způsobem, tak co ti pomůže být na něho naštvaná? Když mu uděláš scénu, jen si řekne, že udělal dobře....Nekonec je on k politování, že se neumí slušně chovat a jednou se mu to vrátí i s úroky....tobě přeci za to nestojí aby jsi si kvůli němu ničila nervy...Přeji hodně štěstí na lidi které potkáváš...

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:50:05
  7. avatar
    [1] Kekka [*]

    Tak to já se naštvu velice rychle, zvlášť když jde o křivdu nebo ubližování někomu. Ale je pravda, že zase velice rychle vychladnu. Buď ráda, máš holubiččí povahu a to se dnes hned tak nevidí.

    superkarma: 0 08.08.2005, 13:40:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme