Rodina

SOS - Nenávidím svoje dítě???

Milá redakce, milé ženy in,
 
nikdy jsem nevěřila, že budu psát do této rubriky, ale jsem už v koncích. Doufám, že mi poradíte, minimálně jestli je to, co prožívám normální, nebo jestli mám navštívit specialistu "na hlavu".
 
Jsem dva roky vdaná, s mužem máme hezký vztah, máme se rádi, máme kde bydlet, hlad máme málokdy:). Po roce manželství jsem otěhotněla. Dítě jsme si oba přáli, těhotenství bylo bez problémů, dá se říct, že jsem si je užívala. Těšili jsme se na tu velkou změnu, na to, že budeme tři a konečně rodina. Přečetli jsme spoustu literatury a vyslechli rady a názory všech známých, kteří už dítě mají. Pluli jsme si na růžovém obláčku... Když mi dva týdny před termínem praskla voda, nepropadla jsem panice, ale s lehkým úsměvem na rtech se vezla do porodnice, s pocitem, že konečně UŽ... a tím taky pohoda končila. Porodní bolesti trvaly 24 hodin, lezla jsem po čtyřech a posílala manžela, který se mě snažil utěšovat, ke všem rohatejm.

Myslela jsem si, že to je moje poslední hodinka...ale nakonec se dcera přece jen narodila, přinesli mi jí "přiložit" k prsu a sestra mi sdělila, že mám divný bradavky, a že neví, jak budu kojit. S tím odešla a já to ani moc nevnímala. Druhý den mi dceru přinesli, s ničím neporadili, dali mi ji k posteli se slovy, že je nás tam jak holešováků a odešli... abych to shrnula - přístup sester na oddělení byl zvláštní, nikdo s ničím nepomohl. Taky jsem přišla o mlíko. Asi ze stresu, že nevím co a jak... malou krmím náhražkou, prospívá asi dobře, pláče přiměřeně a celá rodina je z ní nadšená... až na mě.

Necítím žádnou neutuchající lásku, když na ní koukám, nevstávám v noci s písní na rtech a s úsměvem, jak krásně kaká a papá... Vše dělám mechanicky a jako stroj. Bojím se, že mi přeskočilo a že nejsem normální. 14 dní po porodu si nemůžu zvyknout na to, že mám život vzhůru nohama. Chybí mi chvíle klidu s manželem a začínám se bát, že ji nikdy nebudu mít normálně mámovsky ráda.

Nevím, co se to děje, jinak jsem ve všem "normální" a pohodová ženská, mám přátele, koníčky, měla jsem dobrou práci a žila si spokojeně. Proč se teď nemůžu srovnat s tím, na co jsem se těšila? Mám zajít za odborníkem? Nebo to "přejde"... Prosím o radu ty z vás, které zažily třeba něco podobného... budu vděčná za jakýkoli tip.
 
Děkuju a zdravím.
 
Zoufalá čtenářka


Tak tady já určitě neporadím. Závažné téma takhle na ráno, ale odkládat jej nemá smysl. Poradí některá z vás? Já bych se přikláněl k zásahu odborníka, ten by určitě věděl, co je správné. Rozhodně držím palce Vám i Vaší holčičce…

   
07.08.2006 - Těhotenství a porod - autor: Richard Klíčník

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [64] femme [*]

    zanetinka: právě naopak, měla by si vyhradit čas i jen pro sebe

    superkarma: 0 07.08.2006, 21:08:52
  2. avatar
    [63] Julča [*]

    Já jsem takový stav neměla,nevím co to je.Já jsem byla šťastná Za to teď mě přivádějí do různých depresí

    superkarma: 0 07.08.2006, 19:50:31
  3. avatar
    [62] edith1975 [*]

    Snad to odezní, držím palce.

    superkarma: 0 07.08.2006, 18:52:47
  4. avatar
    [60] átéčko [*]

    Také jsem neměla pocit radosti po porodu. Jen jsem si řekla: "tak to už nebudu nikdy sama!!!!!" Také mě nenaplňovalo radostí hovínko, ani to, že musím v noci vstávat. Ani šišlání známých na svíjející se uzlíček.Pořád jsem si říkala, že neěco určitě zmastím, když jsem s ním sama a nemám ani návod k použití.
    Přešlo to. Nevím kdy. kluci jsou velcí a má s nima moc hezký vztah. Neboj se, to přejde! Myslím, že to je normální.

    superkarma: 0 07.08.2006, 17:57:22
  5. avatar
    [59] zanetinka [*]

    asi by byla nejlepší pomoc odbornika,ale skuste s ni travit hodně času,mozlit se sní.Dítě pocítí,když není něco v pořádku,že nema lasku jakou potřebuje.snad se to zlepší.Hodně štěsti

    superkarma: 0 07.08.2006, 17:33:37
  6. avatar
    [58] kuželka [*]

    Stalo se mi něco podobného, i když už před 30 lety. Kráva sestra (jemnější duše prominou) taky zkonstatovala, že dítě ode mne nepije. Už se dál nikdo nenamáhal zjstit, proč. Že existuje odsávačka, mi nikdo neprozradil. Byla jsem blbá, nezkušená. Skončilo to tak, že po umělé výživě mimino málem umřelo, protože bylo na ni alergické. Myslela jsem, že dnes už se to nemůže stát.
    Když si na to vzpomenu, tak bych vraždila! Dnes vím, že jsem měla mlíka dost a kvalitního, když po desítce vypití dcera dokázala přibrat, jen stačilo poradit s technikou kojení.
    Chtělo by to opravdu obrátit se na zkušeného odborníka. třeba i změnit gynekologa. Určitě máte ve svém okolí maminky blízké Vašemu věku, poradí.

    superkarma: 0 07.08.2006, 14:41:44
  7. avatar
    [57] Alenka0010 [*]

    Anai: ona ale psala, že už nekojí.

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:41:35
  8. [56] mar [*]

    mazli se s ním a možná vyhledej pomoc,děti umí rozesmát a jsou sluníčka,i když je s nima sposta starostí

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:39:09
  9. [55] Anai [*]

    Kamarádka měla podobné pocity u 3. dítěte, byla to laktační psychóza, musela se léčit psychiatricky, nevím, já bych radši navštívila odborníka. Měla jsem 2 děti a tyhle pocity neznám.

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:34:03
  10. avatar
    [54] *Kotě* [*]

    Zoufalá čtenářko, přečetla jsi spoustu literatury, vyslechla tuny rad a nevíš, že existuje poporodní blues?

    Namátkou o tom něco najdeš třeba tady: http://www.rodina.cz/clanek2631.htm

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:30:28
  11. avatar
    [49] Fallbala [*]

    Vím co cítíš.Věř mi, že já se cítila podobně!!!Teď jsou našemu Matymu 4 měsíce a já ho miluji skutečnou mateřskou láskou , příjde to .

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:07:44
  12. avatar
    [48] Šupitopresto [*]

    Nezoufej, to se podá! 14 dní po porodu je krátká doba na nějaké závěry. Snad jen, kdyby tyhle stavy převládly nad vším ostatním a nebyla jsi schopná se o holčičku postarat, přemýšlela bych o odborné pomoci. Bude to v poho, uvidíš

    superkarma: 0 07.08.2006, 13:03:31
  13. avatar
    [46] akiasare [*]

    Měla jsem normální porod,kojení šlo skvěle a stejně jsem první týdny byla kříženec robota a hysterky a chvílemi jsem netušila,co si s tím věčně řvoucím uzlíčkem počít.Netrap se,že nejsi normální,určitě budeš svojí holčičku milovat,uvidíš http://www.zena-in.cz/images/smiles/sml22.gif

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:52:17
  14. avatar
    [45] gufca [*]

    To se spraví. Taky jsem přišla o mléko a nekojila a kluk rostl jako z vody. Šestinedělí jsem proklečela u mísy na záchodě a zvracela jsem z výčitek, co jsem to udělala, že jsem si porodila tvorečka, za kterého budu do smrti zodpovědná. TO ZVLÁDNEŠ!!!

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:42:13
  15. avatar
    [44] Alenka0010 [*]

    Myslím si, že v šestinedělí ještě nejde o poporodní depresi, já ji měla až tři měsíce po porodu a vůbec to nebylo o tom, že bych neměla dítě ráda. Šestinedělí jsem měla naprosto pohodový a porod super. Přesto, ta mrcha plíživá, přišla.

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:26:00
  16. avatar
    [42] Sepy [*]

    poporodní deprese jak vyšitá - kamarádka byla v jakémsi opojení 3 měsíce po porodu a prý si vůbec nepamatuje, co v té době dělala. Navštiv odborníka, poraď se s gynekologem, hlavně se do ničeho nenuť. Ta láska přijde, uvidíš

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:05:28
  17. avatar
    [41] sigi [*]

    Poporodní deprese - já bych raději neotálela a navštívila odborníka, než se to ještě zhorší.

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:00:57
  18. avatar
    [40] Jamina 1 [*]

    Děti mám tři,ale nic podobnýho jsem neprožila,i když první porod byl podobný tomu tvému.Strašné bolesti 24 hodin,myslela jsem,že to nepřežiju,ale když se mi narodila zdravá holčička,na vše jsem zapoměla a dostavila se veliká radost a štěstí.Pokud tě tyto stavy do 6ti neděl nepřejdou,raději navštiv nějakého odborníka.Ať ti vše dobře dopadne,hodně štěstí

    superkarma: 0 07.08.2006, 12:00:55
  19. avatar
    [39] femme [*]

    nic si z toho nedělej, já mám děti tři a nepamatuju si, že bych z nich byla na začátku nějaká odvařená využila jsem každou volnou chvilku, kdy jsem od nich mohla vypadnout ale miluju je samozřejmě všechny stejně, čím jsou starší, tím jsem radši

    superkarma: 0 07.08.2006, 11:43:14
  20. avatar
    [38] Dedida [*]

    Klasické poporodní blue. To přejde, uvidíš! Mluv s manželem a pokud to nepřekonáte spolu, zajdi určitě k odborníkovi. Nejsi první ani poslední.

    superkarma: 0 07.08.2006, 11:39:34
  21. avatar
    [37] Meander [*]

    damanka: Ani ty ne

    superkarma: 0 07.08.2006, 11:36:33

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [36] svetluszka [*]

    Amálie: ..asi jsem to blbě popsala...myslím i reklamy na kde co pro , fotky a obr. v časopisech, plakáty u doktorů a tak...všude jsou mimina usměvavá, spokojená a nebo spí.... ..a maminky přetíkají štěstím......
    Taky jsem studovala různý knížky, ale ty pasáže o tom, že ne vždycky je to ideální , jsem nějak přeskakovala nebo co.... ...asi to dělaj ty hormony....
    Doporučila bych čtenářce si všechno pročíst znova....

    superkarma: 0 07.08.2006, 11:24:36
  2. avatar
    [35] Amálie [*]

    svetluszka: před cca 10ti lety jsem byla těhotná a už tehdy bylo v knížce varování, že "krásné city a pocity stěstí" nemusí přijít hned a proč tomu tak je

    Proto mě dost fascinuje spojení pisatelky, že má hodně načteno a teď se diví

    superkarma: 0 07.08.2006, 11:06:03
  3. avatar
    [34] svetluszka [*]

    monca13: ..že by šlo reklamovat i dítě...?...

    Už to někdo psal..v každé knížce je mimino popisovaný jako sladkej uzlíček radosti a štěstí a realita je naprosto jiná...aspoň prvních pár měsíců....

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:54:15
  4. [32] sabi7 [*]

    Miminko strašně změní život,nikdo si to nedokáže představit, když dítě nemá. Určitě to přejde, je to ještě moc čerstvé. KDyby to trvalo delší dobu, pak bych teprve vyhledala odbornou pomoc.

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:48:45
  5. avatar
    [31] ALUDNEV [*]

    Držím ti palce a věř bude líp.Ono to chvilku trvá než si zvykneš na nový život ve třech.Tak třeba popros kamošku aby ti vzala mimčo na chvilku ven a odpočiń si nebo udělej to co nestíháš.Hlavně to nevzdávej.

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:44:48
  6. avatar
    [29] Žábina [*]

    Amálie:

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:40:01
  7. avatar
    [28] tortora [*]

    já si myslím,že to teprve přijde nevdávej to

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:33:19
  8. avatar
    [27] Zdenicka1983 [*]

    monca13: tohle taky není článek k reklamaci...Tohle je SOS!!!

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:21:59
  9. avatar
    [26] Amálie [*]

    pokud má pisatelka tolik načteno a naposloucháno, jak píše, měla by přeci vědět, co se děje, ne?

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:10:26
  10. avatar
    [25] dzijana [*]

    Já měla po druhém porodu depku jako .Řvala jsem pořád jako nána.Ke všemu jsem kojila asi 3 dny.

    superkarma: 0 07.08.2006, 10:03:28
  11. avatar
    [24] monca13 [*]

    To snad ale není článek na téma reklamace . I když téma je to samozřejmě závažné .

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:59:43
  12. [23] Hanule [*]

    Já jsem také v šestinedělí byla psychicky i fyzicky na dně brečela jsem tchýni do telefonu, ale potom přišla změna. A bylo vše v pohodě. Opravdu se to bude lepšit den po dni.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:59:14
  13. [22] georg [*]

    14 dní je krátká doba na zvyknutí si na tu velkou změnu v životě. Jak to vypadá s babičkami? Mně třeba dost pomohlo, že moje mamka měla týden dovolenou a pomohla mi se trochu srovnat.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:57:01
  14. avatar
    [20] oalison [*]

    Já sice ještě nemám miminko, ale moje známá prožívala něco podobného asi měsíc a pak se najednou rozbrečela štěstím, jakého má doma krásného tvorečka. Chce to trpělivost, ten pocit štěstí určitě přijde, zřejmě u někoho je tělo a psychika tak zaskočené, že potřebuje čas na vstřebání nových zkušeností. Jo a není na škodu si promluvit s psychologem, když už nic jiného alespoň se vykecáš. Možná by to taky chtělo aby si manžel vyrazil s mimískem na procházku a ty si měla alespoň hodinku jen pro sebe třeba na knížku, kadeřníka, horkou sprchu, aromaterapii, spánek nebo cokoliv u čeho si odpočineš
    A hlavně NEVZDÁVAT TO!!!

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:51:05
  15. avatar
    [19] Věrulinka [*]

    Šestinedělí není někdy jednoduché,ale mám dojem,že pomoc odborná,by nebyla na závadu,aby se stav nestupńoval.Moc Ti držím pěsti,aby jsi se tohoto pocitu co nejrychleji zbavila a hlavně nechce aby jsi byla zcela sama,je dobré míti někoho u sebe.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:45:37
  16. avatar
    [18] Ifulka [*]

    14 dní po porodu je děsně krátká doba na to si zvyknout na naprostou změnu v životě.Taky jsem všechno dělala mechanicky.Nestíhala jsem a stále jsem byla unavená.Časem jsem si všechno zorganizovala a dostavila se i pohoda a klid

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:36:46
  17. [17] MartinaC [*]

    I já si myslím, že by bylo si dobré s někým o tom promluvit a člověku se i uleví.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:28:36
  18. avatar
    [16] Janecka [*]

    Přejde to, zažila jsem něco podobného.Kluci už jsou velký a ten strach o ně je možná daleko větší než dříve.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:28:25
  19. avatar
    [15] dalusa [*]

    neboj, to přejde, to šestinedělí je děs, zná to skoro každá, jsi unavená, potřebuješ se vyspat a ta láska k dítěti, neboj příroda to má dobře zařízený, uvidíš, že nebudeš moct být bez své holčičky ani den

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:26:30
  20. [14] markousek [*]

    koukám ono je lepší mít pár problémů už v těhotenství,člověk t tomu malému stvořeníčku víc přilne,nějak si uvědomí,že nakonec je celá odpovědnost naněm.A velkou chybu,udělali v porodnici,přiložit dítě se má v každým případě,je to navázání citového kontaktu a i když člověk "padá na hubu" má to maličké jen jeho.Uvědom si,že to dítě je především tvoje a potřebuje nejvíc tvoji lásku,mateřskou lásku nic nenahradí,ani láska celé rodiny,je to tvoje bezbrané tělíčko,měj ho u sebe,přiložené,at ho cítíš,pokud nekojíš,dej vám šanci navázat kontakt.Je to tvoje dítě a potřebuje TEBE.O probdělích nocích a zlobení miláčku,kdy by jsme je darovali alespon na chvíli ví většina z nás dost.Ty musíš najít cestu k lásce,čím dřív tím líp a snáž to půjde.Přeju vám oboumhodně úspěchů a nevzdávej to.Zaslouží si to tvoje malé i ty

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:19:10
  21. [13] verunkaS [*]

    asi by to chtělo odpočinek, chvíli strpení, a kdyby to nepřešlo, někam zajít, oni ti poradějí neboj se

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:15:50
  22. avatar
    [11] Zzuzzka [*]

    Já mimčo ještě nemám, takže z osobní zkušenosti neporadím, ale moje kamarádka, když se jí narodilo mimčo, tak v prvním týdnu o něho neměla vůbec žádný zájem a necítila k němu naprosto nic. V dalším zase měla panickou hrůzu, že se mu něco stane a seděla u něho od rána do večera. Teď už je ale v pohodě. Takže bych ještě chvilku počkala a když to nepomůže, zajděte za odborníkem. Od toho tu jsou, ne?

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:14:42
  23. avatar
    [10] Alenka0010 [*]

    Koukám, že jsi ještě v šestinedělí. Jsi ještě vyčerpaná a unavená, nezoufej, přejde to samo, je to normální. Myslím si, že tohleto prožívají dost často maminky, které měly těžký porod. Pokud ses na mimčo těšila, určitě i ta láska k miminku přijde sama, uvidíš.

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:06:07
  24. avatar
    [9] bonda [*]

    Já si taky myslím, že bys to měla říct svému gynekologovi. Pokud nekojíš, můžeš absolvovat nějakou hormonální léčbu, myslím, že ty pocity a únava jsou opravdu v důsledku silného poklesu hormonů, pozor, odtud je už jen malý kousek k těžkým depresím, tak jednej rychle. Manžel psychicky moc nepomůže, taky to s ním zamávalo, někteří selžou uplně, ale doufám, že pomáhá s koupáním a krmením, jestli ne, tak ho rychle zapoj. A co nejdřív navaž znovu kontakty s kamarádkami a nezanechej svých koníčků. Věřím, že se to všechno spraví, mně to taky trvalo dýl, než jsem se se vším srovnala, ale jiným ženským taky, to ony si jen hrajou na to, že byly hned nadšené. Málokterá máme štěstí na děťátko, které vzorově papá, kaká a spinká, třeba to moje ďáblovo kvítko působilo jako nejlepší antikoncepce. Přeju hodně štěstí!

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:05:53
  25. avatar
    [8] RenataP [*]

    počkala bych 6 týdnů, než se uklidní největší hormonální bouře. Únava je taky báječný přídavek . Do té doby buď SOBEC, když přijde manžel domů, věnuj se sama sobě - koupel, relaxace...aspoň pár minutek. Věnuj maximum péče jídlu, nech si vařit, jestli bydlíš ve městě, skoč si s keclíkama pro oběd do nějaké restaurace. Únava hlad a poporodní stav - to je vražedná směs.
    Do domu nepusť nikoho, kdo tě otravuje....vše se podřizuje tobě a
    Pokud budeš vyřízená ještě na kontrole po šestinedělí na gyndě, tak se s dr. poraď.
    POdruhé bych to tak udělala hned, než se v tomhle bahně plácat sama třičtrvtě roku

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:02:23
  26. avatar
    [7] Zdendula [*]

    možná by sis potřebovala pořádně odpočinout

    superkarma: 0 07.08.2006, 09:01:20
  27. avatar
    [6] RenataF [*]

    Také radím odborníka, zeptala bych se svého doktora, a pokud možno co nejdříve. Moc držím palečky, ať se vše upraví a můžete se radovat z miminka.

    superkarma: 0 07.08.2006, 08:56:25
  28. avatar
    [4] miluska [*]

    Rozhodne navštiv odborníka-mám pocit,že ješte nejsi dost zralá nato abys to zvládla bez pomoci, a co tvoje maminka,nebo nekdo blízký na koho se mužeš obrátit?Držím palečky,vše nejlepší

    superkarma: 0 07.08.2006, 08:51:45
  29. [3] anas [*]

    neboj a vydrž, tohle se stává docela často, četla jsem o tom docela dost i odborných článků. Spraví se to do konce šestinedělí, ale stejně bych ti doporučila dojít si za svou lékařkou, ona ti určitě pomůže. Mělas bohužel smůlu na špatnou porodnici (poslala bych tam stížnost) a to ti tak zamávalo s psychikou, navíc i ztráta mléka a organizmus pak reaguje takovým otupěním. Neboj, to přejde a své mimi budeš milovat a na tohle si ani nevzpomeneš. Ale dojdi si určitě za tvou lékařkou (nebo lékařem), s těmito případy se setkává a bude umět pomoc. Držím tobě i tvému miminku palce.

    superkarma: 0 07.08.2006, 08:49:54
  30. [2] EvaH [*]

    Nejsem odborník, ale všeobecně se ví, že tyto stavy po porodu můžou nastat.Škoda, že sestry se k vám chovaly, jak se chovaly, trochu tomu asi i napomohly. Možná to odezní samo, ale není radno čekat, po porodu jsou hormony tak převrácené, že jeden neví co ho napadne. Poradila by asi ženská sestra nebo vás nasměruje gynekoložka.Určitě se vše srovná, miminko bude prospívat a vy budete v pohodě.

    superkarma: 0 07.08.2006, 08:47:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme