Reklama


Je mi pětatřicet a už dva roky žiju s Kačenkou (32) a její sedmiletou dcerou Monikou. Mám je obě velice rád a moc bych si přál, abychom spolu žili jako opravdová rodina. Bohužel Katka je pod silným vlivem svých rodičů, u kterých po rozvodu nějaký čas žila.

 

Monika je prima holka, občas však potřebuje vyhubovat. To si ale já nemůžu dovolit.

Katka nebo její rodiče se Moniky ihned zastanou. A dokonce mi několikrát řekli, že nejsem její otec, tak abych se k ní tak nechoval. Ona sama mi přitom říká tatínku.

 

Nedávno jsme například vyklízeli komoru v předsíni, protože potřebovala vymalovat. Pomáhala nám i tchyně. Všude byl nepořádek a Monika byla jak z divokých vajec. Nejprve rozbila jednu sklenici se zavařeninou a i potom jsem ji musel několikrát okřiknout. Nakonec shodila z police ještě dvě.

 

To už jsem se neudržel a dal jí pár na zadek. Nejen že na mě Katka s tchyní vyjely, že je to jen dítě, ale Monika už dokáže postoj manželky a prarodičů taky využít ve svůj prospěch a hned se ozvala, co si to dovoluju, že nejsem její táta!

 

Už párkrát mi to při podobné situaci sama předhodila. Zvlášť, když jsem jí nějakou strčil (a ujišťuju, že opravdu jen symbolicky maloučko). To pak vyhrožovala, že mě udá ve škole, nebo dokonce na policii.

 

Jinak však spolu moc dobře vycházíme, učím se s ní, hrajeme šachy a scrabble, na chalupě chodíme do lesa...

Myslím, že i ona mě má ráda. K svému otci rozhodně takový vztah neměla. Hodně pil a mlátil ji i Kateřinu.

Myslím si, že Katka se svými rodiči Moniku jen kazí a rozmazluje. Všechno jí dovolí. Nevím, jak mám dál postupovat. S Katkou přitom plánujeme vlastní dítě...

 

Martin, Kroměříž


Na názor jsme se zeptali psycholožky PhDr. Zdeňky Sládečkové:


Utváření vztahu mezi nevlastním rodičem (či partnerem) a dítětem je pro oba obtížné a trvá minimálně rok. Na začátku soužití řídí výchovu dítěte samozřejmě vlastní rodič. Nevlastní se drží mírně v pozadí.

Ale později je možné, aby nad některými oblastmi převzal kompetenci.

Domluvit by se na tom měli oba partneři po zralé úvaze, zda již došlo k dostatečnému sblížení, což ve vašem případě už nastalo. U vás ale taková dohoda nebyla.

Podstata problému spočívá v tom, že „oprávněnými“ vychovateli jsou od doby Katčina rozvodu Moničini prarodiče. A v této oblasti zřejmě tkví „jádro pudla“.

Je tedy určitě nezbytně nutné probrat vaše rodinné vztahy v klidu s partnerkou. Jistě situaci zváží a na vašich otcovských kompetencích se s ní domluvíte. Je zapotřebí, aby vaše nevlastní „dcera“ uznala vaši autoritu.

 
Související článek: Jeho děti mě nemají rády