sex

Kdyby ještě existoval časopis Mladý svět, napsala bych: Milá Sally, co mám dělat, když mám doma hypersexuálního nadržence, který  TO chce pořád? Kdyby to bylo možné, chtěl by to snad desetkrát denně. Je to k nevydržení.

Došlo to tak daleko, že doma chodím nenamalovaná, ve vytahaných teplákách a s urousanými vlasy, jen abych ho co nejméně přitahovala. Ale ani to nepomáhá. Jsem pro něj jako droga. Už nemůžu. Cítím se jako štvaná zvěř, neustále pronásledovaná jeho vilnými pohledy. Projít před ním v kalhotkách? Nemyslitelné. Okamžitě by to bral jako výzvu.

Snažila jsem s ním promluvit, abychom to trochu omezili, že nás příliš častý sex omrzí, ale kdepak. Jednou denně je pro něj málo, a i tak se prý přemáhá.

sex

Ne že by můj manžel nebyl dobrý milenec nebo byl nepřitažlivý, to ne, ale čeho je moc, toho je příliš. Nejhorší na tom je, že když mu nejsem po vůli, je vzteklý a podrážděný. Tak mu tedy v zájmu klidu podržím, to doslova a do písmene, ale nemám z toho vůbec potěšení. Sex se pro mě stává nutným zlem a začínám mít k němu odpor.

Poraďte mi, co mám dělat.

P.S.: Nepsat  to na klávesnici počítače, musela bych svoje zoufání ukončit slovy jedné anekdoty: „Promiňte, že mám tak roztřesené písmo.“

Reklama