Dobrý den,

jsem Vaší letitou (achjo :-)) čtenářkou; ve vašich článcích jsem vždy nalezla spoustu rad a inspirací - a tak mě napadlo, zda by mi zveřejnění mého „problému" nepomohlo pomocí reakcí a zkušeností čtenářek vašeho magazínu ukázat správný směr...

Jde o problém osmiletého gymnázia.

Máme syna v páté třídě, který je bystrý, zatím jedničkář (ač se takřka neučí - jde mu to jaksi samo), a taky rošťák :-). Rozhodli jsme se spolu s manželem, za podpory jeho třídní učitelky, ho přihlásit k přijímacím zkouškám na osmileté gymnázium. Řekli jsme si, že alespoň si zkusí trochu prubnout stresové ovzduší zkoušky, aby věděl, co ho případně v budoucnu čeká... Nijak zvlášť jsme ho na přijímačky nepřipravovali, ač vím, že jiní to tak dělají, že existuje spousta zkušebních přípravných testů. Nijak zvlášť jsme ani neřešili, co POTOM. Vždyť - pokud se nedostane, tak si to jen prubl - a není co řešit; a pokud se dostane, budeme přemýšlet až pak. No a on se dostal.

Musím přiznat, že mě to nějak zvlášť nepotěšilo :-(. A musíme tedy přemýšlet :-). Syn sám se k tomu staví docela laxně. Na jednu stranu cítím, že je trochu pyšný, že se tam dostal z jeho nynější třídy jako jediný, byť se jich tam hlásilo víc (a dle něho i lepších"). V jeho 10 letech však není schopen posoudit, co vstup do gymnázia obnáší (přiznám se, že já v mých třiceti dávno pryč ale taky ne). Prostě na jednu stranu se mu tam chce - láká ho nové prostředí, spolužáci... na druhou se bojí - slyší, že je to tam obtížné, že se bude muset hooodně učit, nebude moci lítat po venku jako dosud... A víceméně chce, abychom rozhodli za něj.

A to je právě to naše dilema: slyšela jsem jak pozitiva, tak negativa vstupu tak malých dětí na tento typ škol. Pokusím se je shrnout:

POZITIVA: všichni plus minus na stejné úrovni (paní učitelka mi např. povídala, jak se v hodinách někteří nudí, když ona musí např. v matice již tři roky slabším žákům vysvětlovat výpočet obvodu obdélníku - a oni to znají a slyší po tisící); lepší vybavení učebními pomůckami než na venkovské škole; více možností mimoškolních aktivit; jistá prestiž studia na kvalitní vyhlášené škole.

NEGATIVA: vysoká náročnost studia a tím zkrácení" dětství; navíc zřejmě s plánovaným schválením, že i žáci těchto škol budou muset v budoucnu dělat přijímací zkoušky na střední školu (i na tu jejich nynější) - ubývá jedna z velkých výhod; dále prý je 8 let ve stejném kolektivu, ve stejném prostředí, se stejnými kantory hodně ubíjející (to asi bude pravda - na ZŠ je to I. stupeň s jednou kantorkou, pak II. stupeň s více učiteli, pak čtyři roky střední, poté možná vysoká - takže stále nějaká změna; a co si budeme povídat - když si vzpomenu na sebe -  např. po čtyřech letech denního setkávání se se stejnými tvářemi na střední jsem taky byla ráda, že už některé neuvidím :-); dále - vstup na jiný typ školy s sebou zákonitě nese i (možná dočasné) zhoršení prospěchu - a tak pokud se na SŠ hlásí jedničkář z venkovské školy", má pořád víc šancí, než dvojkař z prestižního gymnázia" - byť je na tom vědomostně třeba lépe...

V žádném případě nejsem typem těch rodičů, kteří se, kudy chodí, chválí tím, že jejich Anička je velmi chytrá, protože studuje na TOM prestižním gymnáziu"...

Jde mi vyloženě o dobro kluka; nechci mu ublížit tím, že ho přesadím z nynějšího klídku" do neznámé divočiny (obrazně řečeno); na druhé straně mu nechci ublížit tím, že ho nechám zakrňovat" mezi některými slabšími žáky, když má (asi) na víc... Do týdne musím odeslat naše rozhodnutí o tom, zda syn na gymnázium nastoupí, nebo ne. Rozhodla jsem se, pokud to bude možné, požádat čtenářky, zda by mi napsaly, jaké mají zkušenosti se studováním jejich dětí na tomto typu škol ony; poradit se, jak by se v mnou popsaném případě rozhodovaly ony samy.

Vás, redakce, tímto velmi žádám o zveřejnění mého článku - prosby o rady...

Děkuji a jsem s pozdravem.
Lenka


Tak, milé ženy-in, co Vy na to?

Moje zkušenost je taková, že já absolvovala základku a čtyřletý gympl", protože jsem přijela z ciziny, sestra už osmiletý a rozhodně byla ráda a já jí to záviděla - na základce jsem se nudila, a ani na gymplu se nemusela učit nějak dramaticky víc... Takže já bych byla spíš pro gymnázium, jestli je kluk chytrý - naučí se učit a to je taky nezanedbatelné plus, jestli pak bude chtít jít dál...

Co si o tom myslíte Vy, ženy-in?

redakce@zena-in.cz

Reklama