Reklama

Lidské osudy bývají někdy nevyzpytatelné. Ani příběh naší pravidelné čtenářky z Brna, která si přeje zůstat v anonymitě, nepatří k těm běžným, ale ne zas tak úplně ojedinělým. Poradíte jí?

Prožila jsem téměř tři desítky let v manželství, které provázelo střídavě oblačno. Rozhodně nepatřilo k těm idylickým, a tak skončilo před pěti lety rozvodem. S manželem jsme se odcizili už dávno, v době, kdy jsem přišla na to, že udržuje poměr se svou sekretářkou. Pak už to s námi šlo od desíti k pěti. Ale o tom psát nechci.

Mé trápení pramení odjinud. V prvním (a jediném) manželství se mi narodila dcera Zuzana, které je dnes třiatřicet let. Ta ale na rozdíl ode mne je stále svobodná a bojím se, že už to tak i zůstane. Když jsem v době, kdy už měla dospívání dávno za sebou, poukazovala na to, že jí začínají „tikat biologické hodiny“, jen se tomu vysmívala a že má na dítě času dost!

Měla několik známostí, takže o odlišnou sexuální orientaci se u ní určitě nejedná. Ale teď už je dlouho sama a mně se zdá, že jí to vůbec nevadí. Že jí mužská společnost prostě neschází. Přitom ale věčně nevydrží doma a vymetá různé společenské dýchánky, kde se dost pije a ze kterých se vracívá hodně pozdě a v povznesené náladě.

Kvůli jejímu způsobu života ji také manžel před osmi lety vyrazil z bytu. Zuzana měla svou hlavu, a přestože máme poměrně velký byt, ani se neomluvila a okamžitě se odstěhovala, i když neměla kam jít. Nejprve bydlela po známých, a to se ani nechci domýšlet, jaká to asi byla společnost. Teď už ale splácí družstevní byt, který by za pár let měl přejít do jejího osobního vlastnictví.

A dostávám se k jádru věci. Zuzana často mění zaměstnání. Není to zas tak její vinou, protože v reklamě, kde pracuje, je o dobrá místa nouze. Jenže se stalo to, že několikrát nezaplatila nájem, jindy zas daně z podnikání, a dostala se do dluhů. K tomu naskakovalo penále. A ke všemu si pořídila do bytu tři kočky, aby jí nebylo smutno.

Vzhledem k tomu, že Zuzana bydlí v přízemním bytě umístěném nízko nad zemí, nevykastrované kočky lítají venku a doma se hromadí nová a nová koťata. Po třech letech volného množení má Zuzana v bytě dvaadvacet koček, které se většinou volně poflakují po okolí a děsí svým počtem sousedy.

Ale ten největší problém nastal loni v létě, když se do sousedního bytu vedle Zuzanky nastěhovali noví nájemníci. Rodina se dvěma dětmi – bohužel alergiky. Nová sousedka se navíc koček bojí a také si stěžuje na zápach. Na Zuzaninu obranu musím říci, že to vůbec není tak hrozné a Zuzana se opravdu o pořádek snaží. Ale soused sepsal petici, kterou podepsalo i pár lidí z domu, ale z jiných vchodů (ze Zuzanina krom něj nikdo) a odeslal ji na hygienu, na obecní úřad a na družstvo.

A nastal opravdový problém. Zuzana sice už dluhy na nájmu dávno uhradila i s mnohanásobným „lichvářským“ penále, ale koček se tak rychle nedokáže zbavit. Navíc je na ně zvyklá a nahrazují jí rodinu. Z družstva jí teď ale vyhrožují vyloučením.

Chtěla bych poprosit o radu ty z vás, které se ocitly v podobné situaci. Zuzanu mám ráda, a i když s ní v mnohém nesouhlasím, rozhodně jí nepřeju nic zlého. Vím, že je labilní a už jednou se pokusila o sebevraždu...

Zažili jste něco podobného? Poradíte čtenářce Ženy-in jak postupovat, na koho se má její dcera obrátit, aby splácený byt zachránila?