Máme tři vrnící chlupatá štěstíčka, jen jedno z nich nám momentálně dělá obrovské starosti.
Kočičák je obyčejný tříbarevný útulkový kocour, který toho zažil za svůj krátký život možná až moc... ztracený, toulavý, chlupatý uzlík, kterého porazilo auto a tak se dostal do rukou veterináře a paní z útulku... prasklá lebka, zdrátovaná čelist a nožička, ale nevzdal to... kamzík
Pak přišly teplé ruce mého přítele a kocourek měl najednou i domov... domov, ve kterém jsme se mu snažili vynahradit všechno špatné, co ho potkalo, dostal i kočičí kamarády.
Najednou ale z ničeho nic onemocněl... špatné ledviny, každý den infuze, prášky, antibiotika, u veterináře jsme nechali šest tisíc a doufali.

Podle všech testů je Kočičák v pořádku, ale ztrácí se před očima, hubne a podlamují se mu tlapky... jsme už zoufalí. Vyzkoušeli jsme snad všechno, co šlo, už několik dnů krmím ze stříkačky a modlím se za zlepšení, které ale nepřichází. :o(((   Říkám si, že už se to snad musí otočit... tolik smůly si jeden chlupatý uzlíček vážně nezaslouží!!!!
A tak nám držte palce... snad zapracuje příroda a bojovnost, se kterou se Kočičáček protlouká celým svým dosavadním smůlovatým životem.

Milá kočičí mámo,
držím vašemu Kočičákovi všechny palce, co mám, a věřím, že to nevzdá.
Reklama