Reklama

Do redakce dorazil čtenářský dotaz, ve kterém zoufalá majitelka mladé teriérky prosí o radu. Fenečka jí demoluje byt, když je doma sama. Naposledy dokonce rozkousala skleničku. Důvodem je závislost na páníčcích, vysvětluje veterinářka Hanka Žertová..

Čtenářka V.Hipies řeší problém se svou dvouletou teriérkou. Fenka nevydrží doma sama, aniž by něco nezlikvidovala. Pro radu jsme se obrátili na veterinářku a zvířecí psycholožku Hanku Žertovou.

pes

Dotaz čtenářky V.Hipies

Dobrý den, mám doma dvouletou fenečku amerického stafordšírského teriéra, je moc hodná a milá k lidem, děti přímo miluje... ale jakmile odejdeme z bytu do práce či na návštěvu, po návratu nepoznávám svůj byt. I přesto, že byla dlouho venčena, je doma načůráno, nakakáno a jsou zdemolované prahy, vyrvané lino, oškrábané zdi, rozkousané dveře... to vše dělá, když je doma sama. Včera dokonce rozkousala skleničku, pro kterou se vyšplhala na stůl, takže byly všude střepy, jako zázrakem se jí naštěstí nic nestalo.

Prosím o radu, jak se toho vyvarovat, je to o nervy, přijít domů z práce utahaný a jako první uklízet její nepořádek... S přítelem se jenom hádáme kvůli psovi...

Předem děkuji za odpověď!
V.Hipies

Veterinářka Hanka Žertová radí...

zertova

Psi jsou velmi sociální zvířata. Ke svému životu potřebují sociální skupinu, protože mají od přírody vštípeno, že jedinec sám je odsouzen ke strádání a smrti. Samota je stav, který je jim tedy krajně nepříjemný a děsí je. Proto je třeba už před pořízením psa pečlivě uvážit, zda má rodina možnost dělat svému psovi společnost a nenechávat ho samotného déle, než bude schopen snášet. Obecně se nedoporučuje samota delší než 4 až 5 hodin. Na samotu je nutné štěně důkladně připravit a dobu prodlužovat podle toho, jak je štěně učenlivé a odvážné. Jsou psi, kteří se naučí bez problémů respektovat i delší samotu (kolem 8 hodin). To bývají především psi s klidnou povahou, kteří se nebojí každého šustnutí a rádi spí. Na druhou stranu jsou i takoví, kteří se nikdy nenaučí zůstávat sami - mají prostě příliš velký strach nebo jsou na svých páníčcích příliš závislí. Nejčastěji však vznikne problém tehdy, když se psem, který už dokázal být určitou dobu sám, najednou zůstane celé dny někdo doma například na nemocenské nebo na mateřské dovolené. S takovým psem je nutné začít opět včas pracovat podobně jako se štěnětem, aby jej náhlá dlouhá samota nevyděsila a neklepal se úzkostí před každým odchodem rodiny z domu.

Z dotazu není zřejmé, jak problém vznikl a jak dlouho trvá. Podle toho, jak fenečka vyvádí, to ale vypadá, že prožívá opravdu na hodně velikou hrůzu. Ničení věcí bývá přeskokovým chováním - pejsek hledá činnost, která by ho uklidnila a pomohla mu chvilku zapomenout na strach. Močení a kálení je příznakem rychlého metabolismu v důsledku zrychleného srdečního rytmu a dýchání. Tyto příznaky doprovázejí silný stres. Pokud takovýto stav trvá delší dobu, může mít za následek i vážné fyzické onemocnění. Když je pes za takovéto chování trestán, přidá se ke strachu ze samoty ještě strach z návratu páníčků, a pes ze stresu vůbec nevychází.

Náprava spočívá v nácviku menší závislosti psa na páníčcích, v tak zvaných desenzitizačních cvičeních a v postupném, velmi pomalém přivykání samotě. To předpokládá, že na začátku cvičení pes není vůbec sám - je třeba najít někoho, kdo s ním bude celý den, popřípadě jej brát s sebou do práce nebo si přizpůsobit pracovní dobu tak, aby se psem stále někdo byl. Pes se učí, že nemá pozornost páníčků stále, a že je docela příjemné v době, kdy si ho nikdo nevšímá, být chvilku na pelíšku a věnovat se plnicí hračce. Když se daří cvičení s hračkou, přidá se desenzitizace na veškeré odchodové rituály - panička se obuje a zase zuje, obleče bundu a sedne si v ní ke stolu, vezme klíče od bytu a dá si je jen do kapsy... Pes se musí naučit zůstat klidný a nepanikařit. Pak se zkoušejí odchody z bytu - od vteřin přes pár minut až po několik hodin. Vždy však jen tak, aby pes nebyl nervózní. Pokud se postup nedaří, je možné přidat léky, ať na přírodní bázi nebo chemické. Bez cvičení ale žádné léky nezaberou. Většina psů se v řádu několika měsíců naučí zůstávat pár hodin sama. U psů, kteří prožili v souvislosti se samotou velmi silný stres, je však nepravděpodobné, že někdy dokážou tolerovat delší samotu než 4 hodiny.

Hana Žertová
www.hanazertova.cz

Kam dál?

Rady Hanky Žertové...