Letos se hodně těším na Vánoce. Podzim jsem totiž neměla zrovna vydařený a po setkání s mizerou streptokokem jsem skončila na pár týdnů v nemocnici. Rozjetý vlak života se mi brzdil těžko, ale malinký bacil má páru a zastavil jej.

Jsem již třetí měsíc na neschopence, tak nedělám žádný mohutný úklid, ale moje rekonvalescence spočívala v pomalém a postupnému uspořádání šuplíků, skříněk, poliček, rodina umyla okna a vůbec, už pár dní dům září čistotou. Asi před týdnem jsem šla pro sklenici zavařeniny do sklepa a v tom uííí – přeběhla mi pod nohama myš. Tmavě šedá potvůrka hbitě vlezla do připraveného sběru papíru. Zachvěla jsem se, zaječela ve výšinách a sklenice se poroučela k zemi, kde se rozbila a meruňky se rozmázly po podlaze. Myš jsme doma neměli několik let, tak mi dalo práci najít pastičky. Manžel byl nucen uklidit spoušť ve sklepě a natáhl pastičky. S oříškem. Myš je ale nějaká voražená, klidně se při každém otevření dveří ukázala, oříšky sežrala a dál si užívala života ve sklepě.

Na stříbrnou neděli jsem chtěla v době vycházek do města. Domluvila jsem se s kamarádkou, že spolu omrknem vánoční trh a zajdem na dobrou kávu. Manžel zůstal doma s tím, že on trhy nemusí, ať si to užiju, že zatím vymete sklep, odveze sběr a bude koukat na TV. Stalo se.

Po návratu z města mi hlásil, že myš se musela někam odstěhovat, protože při úklidu sklepa se mu už nezjevovala. Pastičky zely prázdnotou, ne, vlastně nesežraným oříškem. Včera odpoledne, naprosto v klidu, jdu pro něco do spíže za kuchyní a NĚCO mne „udeřilo“ do nosu.

Smrad z myší. A už jsem ji slyšela, jak si hryže v košíčku s těstovinami. Honem jsem zavřela
a poslouchala za dveřmi. Nezdálo se mi to, hryzání bylo slyšet i přes dveře. Volala jsem manželovi, přijel, natáhl tři pastičky, ale tvrdil, že jsem paranoidní, že tam se myš dostat prostě nemohla. Večer změnil názor, z jedné pasti byl ořech sežraný a já ho opravdu nesezobla. Viník byl zřejmý. Do rána znovu, ani jedna past není sklaplá, návnada fuč a přitom se nám pasti zdají hodně citlivé při natahování. Manžel ráno před odjezdem do práce vyndal ze spíže vše, co budu přes den potřebovat, ale i tak mne obchází hrůza z pocitu, že se mnou byt sdílí taková nevítaná předvánoční návštěva, pořád šmejdím očima po podlaze a vůbec – mám po pohodě. Proto sedím u PC a píšu. Jen doufám, že se myš nerozhodla strávit s námi vánoční svátky. Máte nějaké své osvědčené recepty, jak na ni?

Předem všem moc děkuji a přeji NIČÍM nerušenou vánoční pohodu.
reditelka


Děkujeme za zajímavé SOS, a ač za SOSky body běžně neudělujeme, tahle si zaslouží 500 bodů do VVS :).

Tak raďtě, ženy-in :). Já bych pořídila kočku :).

Reklama