Přes víkend jsme měli velice zajímavou návštěvu - slepou básnířku Pavlu Šuranskou. Je velice příjemná, velice milá a co mě překvapilo nejvíc - na "slepýše" velice aktivní. A právě její obdivuhodná aktivita a samostanost je důvodem, proč se obracím na čtenářky s prosbou o pomoc.

Pavla dřív žila v Praze, kde byla zvyklá se pohybovat sama nebo s pomocí asistentky, aktivně spolupracovala s knihovnou, pořádala různé akce a sama pomáhala dalším nevidomým s jejich každodenní životem nejen jako dobrovolná asistentka, ale i jako externí spolupracovník knihovny, kde bezúplatně převáděla knížky do zvukových záznamů. Sama zvládla i přesun do Brna, je tedy opravdu zvyklá cestovat a pohybovat se i v dost komplikovaném prostředí, pokud je ovšem ke slepým aspoň trošku přívětivé.

Pavla žije s partnerkou v registrovaném svazku. Její partnerka je také invalidní, ale dokud Pavla mohla částečně převzít chod domácnosti, neměly problém - obě měly placenou práci, sice špatně, ale dokázaly vyžít. Problémy nastaly, až když se Pavlina partnerka ocitla na dlouhou dobu v nemocnici a přišla o zaměstnání. Kvůli špatné finanční situaci se musely odstěhovat do Teplic a tady začaly potíže. Nejen, že Pavla se nedokáže orientovat ve zdejší dopravě, ale přišla i o pomoc svého pracovního psa - dalšího psa, kterého měly, někdo bezohledně otrávil a Pavla nechce riskovat život svého jediného pomocníka kvůli svým aktivitám. Pejsek je tedy doma a pomáhá jen tehdy, když je to opravdu nezbytné.

Co by Pavle velice pomohlo by byl dobrovolník, který by jí pomohl zvládnout dopravu a přesuny po Teplicích a tím jí usnadnil život v neznámém prostředí a hlavně jí vrátil víru v budoucnost. Pro člověka, který byl zvyklý celý život něco dělat a sám aktivně pomáhat ostatním musí být samota ve tmě hrozná. Sama bydlím na opačném konci republiky a tak bych chtěla Pavle pomoci aspoň touto výzvou - doufám, že by se nějaká dobrá duše z Teplic nebo okolí našla a pomohla.

Pajda

Reklama