KidNejstarší SOS dětská vesnička u nás hledá nové matky – pěstounky.  Budoucí matka – pěstounka projde školením, bude se aktivně účastnit života rodina v roli „tety“ a následně jí bude přidělena skupina vlastních dětí, které bude mít v pěstounské péči až do jejich dospělosti. Vzdát se svého současného života a přijmout tak velký  a těžký úkol je velká výzva. Pěstounská péče si žádá celého člověka, vyzrálou, harmonickou osobnost s hlubokou motivací pomáhat a přijmout za své cizí děti, milovat je a připravit jim dobrý životní start. Ženy pěstounky ale ve svém konaní nejsou osamoceny – jsou obklopeny pevnou sítí, tvořenou psychology, ostatními matkami a personálem vesničky, vždy ochotným pomáhat.

Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v drsných letech po druhé světové válce. Zbídačená Evropa se těžce vyrovnávala s válečným marasmem a s osudy tisíců dětí, které přišly o rodiny. Až Rakušan Hermann Gmeiner vytvořil projekt, který měl spojit osudy sirotků se ženami, které při válečném běsnění přišly o své muže. Zrodil se tak zcela unikátní projekt, který pomáhá dodnes. Protože opuštěných dětí, které končí v ústavní péči, bohužel neubývá.

V bývalém Československu se ujala myšlenka SOS dětských vesniček v šedesátých letech. Karlovarská vesnička vznikla první – v roce 1970. Po ní ve Chvalčově a jako poslední, třetí na našem území, v roce 2003 SOS dětská vesnička v Brně Medlánkách.

SOS dětskou vesničku tvoří komplex rodinných domů, které obývá vždy jedna matka se třemi až sedmi dětmi. Část z nich jsou obvykle sourozenecké skupiny, ale i když děti nepojí biologické vazby, vyrůstají jako sourozenci. Život rodin ve vesničce je stejný jako v reálném životě jak ho všichni známe – děti navštěvují školky a školy, zájmové a sportovní kroužky, s matkou pěstounkou nakupují, vaří, vykonávají obvyklé domácí práce a učí se tak běžnému životu. Učí se znát hodnotu peněz, práce, chápat sociální vztahy a aktivně je budovat. Matka – pěstounka vytváří své rodině zázemí, pocit bezpečí  a stability, děti vyrůstají v harmonickém prostředí obklopeny zájmem a láskou, což pozitivně formuje jejich osobnost a zároveň je připravuje pro vstup do života.

SOS dětské vesničky mimo materiálního zázemí poskytují matkám – pěstounkám i psychologickou pomoc, do rodin dochází „tety“, které pomáhají s péčí o děti i domácnost, matky mají nárok na peněžitou podporu, která jim ze zákona náleží a jejich pobyt ve vesničce je z pohledu sociálního a zdravotního pojištění chápán jako výkon zaměstnání, započítává se tedy do výpočtu penze. Samozřejmostí je také nárok na dny pracovního volna a pět týdnů dovolené na zotavenou

Práce matky pěstounky je určena pro ty ženy (nebo manželské páry), které buď děti nemají, nebo jim již odrostly a opustily domov. Pro ženy, které cítí, že v sobě mají ještě spoustu lásky a mateřského citu, který mohou předat dál. Předat sociálně znevýhodněným dětem, dětem, pro které je jakkoliv vynikající ústavní výchova velkým limitem pro vstup do života a plnohodnotné zapojení se do společnosti. Cílem SOS dětským vesniček je vytvářet harmonické a láskyplné prostředí, ukázat dětem, které ve svém životě moc lásky nedostaly, že mohou být milovány, že se mohou cítit bezpečně a zároveň jim poskytnout místo, kam se bez obav mohou kdykoliv vrátit pro pomoc či radu. O objetí nemluvě.

Kid

www.sos-vesnicky.cz

Zdroj: tisková zpráva

Reklama