.

SOS Dcera vyvádí jak podebraná!

Cestování

SOS Dcera vyvádí jak podebraná!

 

Mám problém. Moje jedenáctiletá dcera má hned na začátku prázdnin odjet na skautský tábor. Strašně moc se tam těšila, plánovala si, co všechno si vezme s sebou, představovala si, co všechno tam zažije atd.

Tábor je zaplacený, všechny věci, které potřebovala, koupené a holka se najednou šprajcla a kudy chodí, tudy bulí, že nikam nepojede.

 

Nemůžu z ní dostat, jestli se třeba v oddíle s někým nepohádala, nebo v čem je problém. Ona prostě brečí a prosí mě, aby nikam nemusela jet. Tvrdí, že se bojí spát pod stanem, má strach ze stezky odvahy, říká, že se jí bude stýskat atd. Nikdy ještě na žádném táboře nebyla, tohle je poprvé, kdy má něco takového zažít, a já si říkám, že na to bude jednou ráda vzpomínat. Ale když vidím, jak je z toho rozhozená, tak mi z toho není zrovna dobře. Představa, že ji násilím cpu někam do autobusu, je pro mě strašná.

 

Na druhou stranu jsme ale počítali s tím, že odjede. A když pominu ty peníze, které jsme do toho vrazili, tak už máme léto naplánované a já nemám holku na těch prvních 14 dní kam dát.

 

Co myslíte? Mám ji nutit? Když takhle vyvádí? Nebo to mám holt nějak zařídit a nechat ji v klidu?

 

Nějak nevím. Nechci ji moc rozmazlovat – je jedináček a snažím se, aby rozmazlená nebyla. Ale opravdu si nejsem jistá, jaký přístup je v téhle situaci nejlepší. Třeba mi někdo z vás poradí. Děkuji.

   
21.06.2005 - Zahraničí - autor: Jaroslava Machálková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [84] Dášule [*]

    Po prvním pionýrském táboře, kde se mu ztratila baterka a další věci syn prohlásil, že už nikdy nikam. Za dva roky jsem jej přihlásila na česko-ruský tábor. Nechtěl jet, ale nakonec poslechl. Z tábora se vrátil a hlásil, co tam budou dělat příště. Když mu /příšernému nepořádníkovi/ řekli, že příště jej tam nevezmou, protože si neumí povléknout postel, učil se to celý rok. Jezdil tam potom až do 8 třídy, po osmičce tam jel naposled a brečel, když hladil postel, že už tam nepojede. Dcera jela se skauty /je o 5 let mladší/ a všechno si sama zařídila, dědečkovi si řekla o sekyrku a moc se tam těšila. Myslím si, že bys tam dceru měl poslat, ale opravdu jí psát a slíbit jí, žekdyž se jí tam nebude líbit, po týdnu ji vezmeš domů.

    superkarma: 0 22.06.2005, 18:16:51
  2. avatar
    [83] zonan [*]

    Lorelain: zřejmě máš pravdu. Právě díky jednomu takovému dítěti jsem loni (po pěti letech) zjistila, že nejsem zřejmě ta správná vedoucí a letos už raději nejedu.

    superkarma: 0 22.06.2005, 15:00:57
  3. avatar
    [80] zonan [*]

    Souhlasím s příspěvkem č.70. Já jsem také pár let jezdila na tábor jako vedoucí. Ani sliby dítěti, že pro něj přijedete, když se mu tam nebude líbit, nejsou vhodné. Pokud dítě jede na tábor s odporem, nedokáže se zapojit do činnosti, nudí se a okázale to dává najevo. Je totiž přesvědčené, že je tam jen na chvilku a nejpozději druhý den jede domů. Proč by se tam mělo tedy zabydlovat? Negativita přitahuje negativitu a jsme v začarovaném kruhu. Dítě si nechce hrát a zanedlouho si s ním pro změnu nechtějí hrát ostatní členové oddílu. Je to pak velké trápení pro všechny.

    superkarma: 0 22.06.2005, 08:40:26

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [77] peguša [*]

    gullinka: Ono se to lehko řekne, nedávej jí na tábor. Potíž může být v tom, co s dítětem, když nepojede. Dovolená naplánovaná a posuď sama, jestli je lepší poslat dítko na tábor, kam sice teď nechce, ale samo si ho přálo, nebo ho nechat samotné celé dny doma bez dozoru. On totiž každý zaměstnavatel nevyjde (nebo nemůže vyjít) vštříc náhlým změnám. Zuzana určítě není v práci sama a dovolené se většinou plánují v rámci celého kolektivu. Já bych tedy jedenáctileté děvče samotné doma nenechala, tedy ne celý den, kdy jsou rodiče v práci, odchází v 7 a vrací se v 5.

    superkarma: 0 21.06.2005, 21:59:17
  2. avatar
    [76] peguša [*]

    Já myslím, že by měla jet. Nakonec bude ráda, že není pod dozorem. Právě teď mám naše dvě dcerky (6 a 10) v Itálii u moře. Každý rok tam jezdí naše mateřská školka. Starší jezdila bez potíží, ale mladší nechtěla. Je to takový závisláček. Letos, poslední rok ve školce, se rozhodla, že pojede, ale jen se sestrou. A tak jely obě. Měla jsem strach, jak to bude snášet, mají s sebou i mobil, ale mršky skoro nepíšou. Tudíž je vidět, že jim nic neschází.
    Neboj, Zuzko, ta tvá to taky zvládne. Slib jí, že jí pošleš spoustu pohledů a dodrž to. A taky, že budeš v kontaktu s vedoucími, kdyby bylo nejhůř, můžete pro ní dojet. Ale hlavně by měla pochopit, že sama doma být nemůže a že jí tudíž nemá kdo hlídat. Myslím, že to spíš zkouší, co to s tebou udělá. Něco podobného mi zkoušela ta naše mladší ve školce. Dva tři dny vyváděla a když viděla, že se mnou nehne, dala pokoj. Upřímně, hnula se mnou a moc, ale nedala jsem to najevo a to doporučuju i tobě. Dělej, že to s tebou nehne, třeba dá sama pokoj, když nebude odezva. Držím palce, abyste to zvládly.

    superkarma: 0 21.06.2005, 21:36:40
  3. avatar
    [75] Solei [*]

    to vypada presne jako muj pripad s letosni dovolenou. Jako dite jsem bez protestu jezdila na tabory a podobne, ale poslednich deset let jsem nemela vic nez 3 4 dny volna v kuse a tu dobu jsem byla doma. Mam jet na 16 dni autem po evrope, mam vse nachystane, nakoupene, prasatko roztriskane napadrt....a hrozne se mi tam nechce.
    Asi bych dceri slibila ze pokud po trech dnech napise ze tam nemuze vydrzet tak pro ni prijedu, ale urcite bych ji poslala. Drzim pesti

    superkarma: 0 21.06.2005, 20:01:40
  4. avatar
    [73] JollyGirl.J [*]

    Myslím si, že si dcera asi uvědomila, že vy máte na tu dobu jiný program a hlavně, že jedete někam bez ní. Zřejmě si připadá odstrčená a umíněně si chce vybojovat, aby mohla být s vámi a tím pádem budete muset zrušit svoje plány. Proto bych dítěti neustupovala. Jedenáctileté dítě už moc dobře ví co na rodiče platí, obvzlášť pokud je to jedináček, i když ho nerozmazlujete. Na tábor bych ji poslala s tím, že se budu informovat u vedoucích a s nimi bych se při odjezdu domluvila, na případném řešení. Je třeba, dceři vysvětlit, že také máte právo na to být s manželem sami dva a že když ona chce být sama se svými kamarádkami, taky jí nebráníte. Je to zřejmě jen strach z toho co bude, ale taky předpokládám, že druhý den po nástupu do tábora už bude spokojená. Každému dítěti je smutno, ale překoná to.

    superkarma: 0 21.06.2005, 18:43:02
  5. avatar
    [69] sunshine [*]

    Když jsem byla dítě tak jsem všechny letní/ tenkrát pionýrské/tábory probrečela a nejhorší byla měsíční ozdravovna kvůli přibrání na váze, ale nijak mě to do budoucna nepoznamenalo.Na tábor bych jí poslala.

    superkarma: 0 21.06.2005, 17:13:14
  6. avatar
    [68] alušenka [*]

    já jezdila na tábory od 6 let a super. zkus se s ní domluvit,ať to alespoň vyzkouší, buď se jí tam líbit bude nebo pro ni zajedete,držím palce

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:46:15
  7. avatar
    [67] Vivian [*]

    Andula: andulismus. Letý brácha Tipovala bych, že vy jste doma letí všichni

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:44:34
  8. avatar
    [66] Vivian [*]

    Já bych řekla, že takové pocity jsou normální... Já jsem se kolikrát taky na něco strašně těšila, a když to najednou bylo tady, najednou jsem dostala strach a těšení bylo to tam a já najednou nechtěla...
    Na první (a poslední) letní tábor jsem jela ve 13 letech a bylo to to samé. Taky jsem byla takové citlivé a často brečící dítě A na táboře se mi nakonec líbilo
    Ovšem takhle na dálku těžko hádat, jestli je to u vaší dcery taky jen takový podobný strach, nebo jestli se fakt bojí něčeho konkrétního...

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:36:41
  9. avatar
    [65] gullinka [*]

    mam take dceru. je ji zatim 8 let ale myslim si ze by jsi ji na ten tabor nemela davat natoz nutit kdyz nechce. Asi jeste na to neni psychicky pripravena.
    Verim ze se tesila ale jak je v dohledu odjezd boji se.

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:18:49
  10. avatar
    [63] Andula [*]

    kemy: 5letým

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:14:35
  11. avatar
    [62] kemy [*]

    Andula: to je hezký, že jede se svým letým bráchou, ale kolikaletým? celkem mě to zajímá.

    superkarma: 0 21.06.2005, 16:12:53
  12. avatar
    [60] Andula [*]

    felicita: jenže - deptal jí proto, že věděl, že mu vždycky ustoupí? Fakt tam trpěl?

    superkarma: 0 21.06.2005, 15:44:32
  13. avatar
    [58] Andula [*]

    Rikina: hm, já chápu, že není dobré nutit někoho echt proti jeho vůli, ale ustupovat dětem by se taky vždycky nemělo - mám nezářný příklad v blézké rodině. Moji sestru máma vždycky omlouala z těláku, brigád, na táboř v životě nebyla, na kole jezdit neumí... atd., a dneska je z ní dospělé sice, ale nesamostatnéstvoření, kterému přitom není nic dost dobré.
    Moje děti taky občas někam jet nechtějí, ale vcelku se dá poznat, kdy je to vážné a kdy to prostě zkusí, co kdyby, že jo?

    superkarma: 0 21.06.2005, 15:04:48
  14. avatar
    [57] mačka [*]

    já myslím, že pokud jí budete nutit ať někam jede, získá akorát odpor. Znám to z vlastních zkušeností. Určitě má nějaký důvod proč tam nechce...pokud ho nechce říct, tak bych jí určitě nikam na sílu neposílala.

    superkarma: 0 21.06.2005, 14:31:34
  15. [56] Rikina [*]

    Když tak čtu ty reakce, tak si říkám, jakou jsem měla kliku, že mí rodiče byli rozumní, a po té první špatné zkušenosti už mě nikdy nenutili jet na tábor stylem "je to jednou zaplacený, tak pomažeš a je to". Uznávali, že mám patrně nějaký důvody, proč tam nechci, a i když jim třeba nemusely ty důvody připadat důležitý z jejich pozice světa znalého dospěláka, respektovali to, a nemusela jsem brečet a prosit... Holt je dnes asi jiná doba.

    superkarma: 0 21.06.2005, 14:20:05
  16. avatar
    [55] Andula [*]

    Můj starší syn byl na prvním táboře loni před první třídou, pravda byl to tábor jen týdenní a hodně civilizovaný, v penzionu. Ale líbilo se mu to a chtěl jet na další, takže vs srpnu jel do chatiček a letos míří taky na dva tábor, ypřičemž na jeden jede se svým letým bráchou, ten je opět civilizovaný

    superkarma: 0 21.06.2005, 14:11:20
  17. avatar
    [54] iri [*]

    Já jsem pro aby jela,já jako 11letá udělala to samé,bylo mi dobreku,kdýž tábor skončíl a děcka popisovali jaké to bylo supr.Pak mě rodiče vytrestali,že mě,už na žádný tábor nepřihlásily.Ják já toho litují dodnes.Mám 8letého chlapce,a ten příšti prázdniny pomaže ,nebotˇ,je to jediný spůsob,jak se naučit zotpovědností a odvaze .A v nešní době to není laciná záležitost.Držím palce,aby to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 21.06.2005, 13:59:28
  18. avatar
    [53] kemy [*]

    jásem taky jedináček a taky sem se na svujp rvní tábor moc těšila. jenže než to přišlo, taky se mi nechtělo. dycky, když je něco poprvý, je to takovej strach z neznáma. nakonec se mi na táboře vždy moc líbilo. vim, že by se tam nakonec líbilo i jí, neni-li v tom něco jinýho,ale nenutila bych jí. možná se fakt něco stalo, je už dost velká, aby se jí po rodičích tak stýskalo.

    superkarma: 0 21.06.2005, 13:58:48
  19. [52] Angel79 [*]

    Osobně bych tipovala zádrhel ve stezce odvahy. Možná ji někdo pořádně vyděsil a ona se bojí. Hlasuju pro - dcerku vyexpedovat na tábor. Jednou se sama rozhodla, ať jede. V dětech se má pěstovat smysl pro zodpovědnost.Asi bych jí zkusila koupit např. malého medvídka a říct jí, že je to talisman, který ochraňuje. Hodně to pomáhá.

    superkarma: 0 21.06.2005, 13:10:38
  20. avatar
    [51] Mylady [*]

    Myslím si, že chtěla jet, je to zaplacené i ona se musí naučit nést zodpovědnost za své rozhodnutí, ale s tím, že bych ji řekla, pokud bude problém a nepůjde to, tak pro ni přijedeme. Ale podle mě, by každopádně jet měla.

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:42:19
  21. avatar
    [50] Lendy [*]

    měla by určitě jet . Ono taky z výchovného hlediska není dobré takto ustupovat, zvlášť, je-li vše zařízené, zaplacené. Většinou to funguje tak, že když se člověku někam ěnchce, tak si to tam nakonec skvěle užije . Tak jí to tak zkuste nadhodit;) + rozumně vysvětlit, že tam bude takových holčiček jako je ona víc a jistě se stezky odvahy apod. také obávají. najde si spoustu kamarádek a bude to fajn. V případě, že by v tom bylo něco horšího, nějaký skrytý důvod, který se holka bojí říct /z vlastní zkušenosti vím, že je to případ šikany/,tak to se teď stejně nezjistí a navíc změna prostředímobvykle sama o sobě pomůže a malou posílí.

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:36:33
  22. avatar
    [49] pohodarka [*]

    dobre, dcera chodi do oddilu a vsechny tam zna, takze problem v necem uplne novem to nebude. tak ji zkuste navrhnout, aby jela na tyden a jestli se ji to po tydnu nebude libit, takze si pro ni prijedete a ono se to nejak vyvrbi. ja jsem teda na prvnim tabore byla v deviti, taky s oddilem a bylo to super, na tri tydny a nakonec, na tu stezku prece nemusi jit (domluva s vedoucim je vzdy mozna :) )

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:22:20
  23. avatar
    [48] pohodarka [*]

    dobre, dcera chodi do oddilu a vsechny tam zna, takze problem v necem uplne novem to nebude. tak ji zkuste navrhnout, aby jela na tyden a jestli se ji to po tydnu nebude libit, takze si pro ni prijedete a ono se to nejak vyvrbi. ja jsem teda na prvnim tabore byla v deviti, taky s oddilem a bylo to super, na tri tydny a nakonec, na tu stezku prece nemusi jit (domluva s vedoucim je vzdy mozna :) )

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:21:13
  24. avatar
    [46] catcat [*]

    Já jsem byla ten typ, který tábor hrozně obulel - ovšem při návratu, že se musíme loučit. Moji rodiče z toho měli trauma. Dcera mi to oplatila a je naštěstí cestovatelka od malinkata. To jsem měla trauma já, že mě tak snadno opouští. Ale zato máme obě spoustu krásných zážitků a mě teď jeden čeká, jedu s dceřinými skautíky na tábor (jen na týden) jako hospodyně do kuchyně. Tábory jsou prostě v naší rodinné jednotce oblíbené!

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:17:48
  25. [45] Rikina [*]

    Ryta: no jo, ale každej nejsme stejnej, a já třeba zrovna vzpomínám moc nerada. Je škoda, aby dítě mělo špatný zážitky, který si bude pak zbytek života pamatovat, když to být nemusí...

    superkarma: 0 21.06.2005, 12:11:09
  26. avatar
    [44] Ryta [*]

    Myslím si, že má jen strach je to její první akce tak neví do čeho vlastně jde, ale určitě ať jede nic hrozného se jí tam dít nebude, pozná nové kamarády a ještě se vrátí nadšená.Mě se taky nikdo neptal jestli na tábor chci jezdit, prostě jsem jela a nazdar, teď na to moc ráda vzpomínám.

    superkarma: 0 21.06.2005, 11:55:13
  27. [42] Rikina [*]

    Asi bych se zeptala vedoucí oddílu, jestli neví o něčem. Záleží hodně na tom, jestli jede s oddílem, kam celý rok chodí, všechny zná a má tam kamarády, nebo jestli je to jenom tábor, s lidmi, které nikdy neviděla a nezná. Pokud je to druhá varianta, tak se vůbec nedivím a nenutila bych ji. Sama jsem byla na táboře jen jednou, když mi bylo 9 let, a byly to hrozný tři týdny, nekonečný, každej večer jsem si přála, aby se čas posunul a ráno se už jelo domů. Poslední týden jsem už byla tak zoufalá, že jsem jako "onemocněla" - ale ani to mi nepomohlo, stejně jsem tam ten týden musela zůstat a přetrpět. Proto jsem nikdy svoje děti na tábor nenutila, až když se kluci sami přihlásili do skauta, a sami řekli, že na tábor chtějí...

    superkarma: 0 21.06.2005, 11:35:14
  28. avatar
    [41] Gabi [*]

    Já myslím, že je to jasné - vše je zaplaceno a hotovo a jede se.
    Já také jela na první tábor, až když mi bylo cca 10-11 let (naštěstí jen na týden na lyže) a pak jsem jezdila další zimy a léta. Vůbec jsem nechtěla jet (jen jsem se chtěla naučit lyžovat), ale každý rok jsem to snášela líp. Vůbec se mi nestýskalo po rodičích, ale nesnášela jsem (a nesnáším) soutěžení a kolektivní šaškárny všeho druhu. Ale byla jsem už dost velká, moc uzavřená, moc "dospělá" pro ostatní děti a přitom tele, nikdy jsem do té doby nikde sama nebyla (ani babičky si nás nebraly na prázdniny) a dokonce jsem ani nikam bez doprovodu nesměla , max. do školy a ze školy, ale už ne na kroužky nebo ven. Brrr!
    Moje děti se snažím otrkávat od malička, aby si zvykli na nepřítomnost rodičů i to, že musí být trochu samostatné. K tomu jsou to ještě dětičky soutěživé (po kom asi? ) Dcera byla poprvé na týdenním táboře ve 4,5 letech a pohoda .

    superkarma: 0 21.06.2005, 11:30:37
  29. avatar
    [40] Amálie [*]

    Šoupnout do autobusu a tradá na tábor. Zvykne si a příště už se nebude bát nové situace. Držim

    Já na tábor jezdila od své první třídy a dalo mi to hodně - nejsem jak bulík v žádné nové situaci a všude se cítim jak rybka v bystřině. Máti dokonce tvrdí, že jako malá jsem byla tak adaptabilní, že kdyby mě zapomněla v samošce, v klidu bych tam přežila a po máti ani nevzdychla

    superkarma: 0 21.06.2005, 11:02:43
  30. avatar
    [39] ynax [*]

    Dnešní děti jsou pěkně rozmazlené. Vidím to u kamarádčiných dětí. Když její dcera přijela z tábora, tak podle jejích slov to byla nuda, vedoucí je nutili hrát hry, chodit na výlety atd. a oni přitom chtěli aby je nechali na pokoji a každý večer discotéku. Tak prohlásila že už ji nikam nedostanou. Já být tebou, tak ji sice vyzpovídám a promluvím i s vedoucím, ale kategoricky řeknu, že na tábor pojede. Nevím jak vy, ale já si nedovedu představit, že bych nechala samu doma 11letou holku a neměla přehled o tom, co dělá a kde je. Za nás se jedzilo na tábory na 3 týdny a bylo to skvělé, teď děcka chtějí jen být bez dozoru.

    superkarma: 0 21.06.2005, 10:45:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme