Ahoj ženy-in,
mám problém, který nevím, jak řešit.

Dcera letos ukončila devátou třídu a teď po prázdninách nastoupila na gymnázium. Jejich třída na základce byla opravdu parta, mohli se na sebe ve všem spolehnout, takže je pochopitelné, že se loučili neradi. Připravovala jsem se tedy, že začátek bude horší, ale netušila jsem, jak moc.

Dcera je pohodářka, její bývalá třídní jí říkala, že je sluníčko, takže mě dost překvapilo, když už v pondělí přišla s tím, že ta nová škola je hnusná a že to tam nenávidí.Včera měli první vyučovací den a hned do 16,45... když přišla domů, začala plakat, že to nezvládne, že se jí škola nelíbí a že tam prostě nepůjde. Takhle to bylo až do noci, usínala v deset hodin s pláčem a ráno jsem ji musela tahat z postele s tím, že jsem šla k lékaři, takže jsem ji téměř až ke škole doprovodila.

Už teď se ale bojím, s čím přijde dneska. Studium na gymnáziu si vybrala sama, chce potom pokračovat na vysokou na speciální pedagogiku, doma ji nikdo nepřesvědčoval, že by tam musela.

Nevím, jak pomoci jí překonat tenhle doufám začátečnický odpor k novému prostředí, tak jestli s tím máte někdo zkušenost, prosím poraďte.
Věra


Ale no tak… Tohle bych neviděl tak tragicky, hlavně ne po dvou dnech. Myslím, že pokud by se to nezměnilo do měsíce, pak by to byl důvod k zamyšlení. Neházejte rozhodně flintu do žita a zkuste ji podporovat psychicky, musí to nějak zvládnout, nezdá se, že by na to neměla!

Reklama