Vztahy

SOS: Čí vlastně jsem?


Model DNAŠestnáctiletá Adéla z Českého Brodu nyní prožívá velmi náročné životní období.

V létě se od babiččiných sousedů dozvěděla, že ji rodina, kterou samozřejmě považovala za vlastní, adoptovala.

Vyzrazené tajemství považuje za „rodičovskou“ zradu. Nyní hledá pomoc v psychologické poradně.

Zažila jsem velký šok. Je mi šestnáct let a nedávno jsem zjistila, že moje maminka s tátou nejsou mí praví rodiče. Adoptovali mě, když jsem byla ještě malé miminko, a vůbec nic mi neřekli.

 

O prázdninách jsem trávila část léta u babičky (mám tam ještě spoustu dalších příbuzných) v jedné malé východočeské vesničce na Pardubicku. Jezdím tam odmalička, a tak tam mám hezkou řádku kamarádů. Za celou dobu mi nikdy nikdo nedal najevo, že je s mým původem něco v nepořádku.

 

Ilustrační fotoAž letos. Už před časem se babička kvůli vodovodní přípojce rozhádala s vedlejšími sousedy. A spory nabývají na obrátkách. Jednou je to zatoulaná slepice, podruhé zas jablka z naší jabloně napadaná na sousedním pozemku, jindy kouř z páleného listí nebo věčně štěkající pes...

 

A fenka Sára může i za to, že jsem se o sobě konečně dozvěděla pravdu. Když totiž vzal soused na naši Sáru vzduchovku a skutečně po ní několikrát vystřelil, neovládla jsem se a opravdu mu dost vulgárně vynadala.

A pak se to provalilo. Soused si samozřejmě taky nebral servítky a v zápalu vášní mi vmetl několikrát nadávku parchant a bastard. Když jsem se dotčeně ohradila, přidal i vysvětlení: „Jsi stejná jako tvá bába a celá vaše famílie, i když tě vaši sebrali bůhvíkde. To jim tě v děcáku dobře vybrali...“ a doplnil spoustu dalších „vysvětlivek“ a podrobností v obdobném duchu.

Zůstala jsem jako opařená. Možná bych to brala víc na lehkou váhu, ale babička mě dorazila. Vrhla se ke mně a začala mě objímat: „Nic si z toho nedělej, máma s tátou tě mají stejně moc rádi, jako kdybys byla jejich vlastní!“ A bylo to venku.

 

Doteď jsem se z toho nevzpamatovala. Jak mi to mohli udělat? Jak se mohli celou dobu tak přetvařovat? Fakt je, že jsem nikdy nepozorovala nic, co by mohlo naznačovat, že mají víc v oblibě brášku Adama. Nikdy mě neuhodili, vždycky mi dávali najevo lásku. Ale co nadělám, když nejsou mí vlastní!


Ilustrační foto


Mám je moc ráda, stejně jako svého mladšího „nevlastního“ bráchu. Nemůžu jim ale odpustit tu hroznou lež.

Když nejsem jejich, koho mám teď brát jako své nejbližší příbuzné? Kdo byli moji praví rodiče, že mě klidně opustili? Nevím si s tím vším rady a nevím, jak budu žít dál.

Adéla, Český Brod

Psycholožka a terapeutka PhDr. Zdeňka Sládečková zná podobných případů ze své poradny víc a ví, jak je to pro všechny zúčastněné těžké:

Ilustrační fotoChápu, že se zlobíte na své „nepravé“ rodiče a máte v sobě zdánlivě neřešitelný zmatek. Rodiče jsou pro váš život natolik důležití, že toto zjištění s vámi muselo pořádně zamávat.

Rodinní poradci doporučují říci dětem o adopci co nejdříve, jak je to z hlediska jejich chápání vůbec možné. Přesto řada rodičů nenajde dostatek odvahy a později je to čím dál obtížnější. A někdy jejich „zbabělost“ trvá léta – tak jako ostatně i ve vašem případě.

Časem se vám podaří pochopit motivy jejich chování a pocítíte vděčnost za to, že jsou právě takoví, jaké je máte ráda. Bude to také jeden z významných kroků na vaší cestě k dospělosti.

   
02.10.2008 - Láska a vztahy - autor: Marie Šrámková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [84] Dášule [*]

    Adélko, bylo mi 10, když mi to řekli spolužáci a ne právě hezky. Nevěřila jsem tomu, potom jsem náhodou našla doklady od soudu. 4 roky jsem to věděla a jim jsem to neřekla. Ve 14 mi to museli říct, protože jsem to měla v rodném listě a ten mi museli dát kvůli občance. Od té doby tvrdím, že by mělo být povinností adoptivních rodičů říct tohle dítěti co nejdříve. Oni jsou tvoji rodiče. Starali se o tebe a určitě tě mají rádi. Dostáváš se do blbého věku. Oni se budou snažit, abys ta léta do úplné dospělosti prožila hezky a bez újmy a přijde doba zákazů. a ty budeš reagovat odpovídajícně názoru "nejsem jejich". Zkus se tomu vyhnout. Pokusím se spojit s redakcí, aby ti dali moji mejlovou adresu. Možná ti to pomůže, protože jsem to zažila.

    superkarma: 0 03.10.2008, 12:15:53
  2. avatar
    [83] honuska [*]

    Adélko, tví rodiče se o tebe starají 16 let. Nebýt jich, vyrůstala by jsi možná v nějakém domově, protože praví rodiče se z nějakého důvodu nemohli o tebe postarat.
    Navíc máš brášku.
    Je těžké se rozhodnout, zda říct dítěti, pokud vůbec že je adoptované, nebo tě rodiče mají moc rádi a berou tě jako vlastní.

    superkarma: 0 02.10.2008, 22:49:46
  3. avatar
    [82] Petunie [*]

    wich: díky . Tobě taky!

    superkarma: 0 02.10.2008, 20:09:01
  4. avatar
    [81] wich [*]

    Petunie: Tak koukám, že letos nekončím sama Už mě to čeká podruhé a ještě pořád nemám dost Tak hodně štěstí při učení

    superkarma: 0 02.10.2008, 20:02:22
  5. avatar
    [80] Petunie [*]

    Jeremi: já doufala, že přijdeš . Za chvíli se začnu učit na státnice, možná na ten judikát se 7 lidma narazím.

    superkarma: 0 02.10.2008, 19:43:07
  6. avatar
    [79] Ťapina [*]

    Jeremi: Tak nějak My se teď v tom baráku, kde už naštěstí nebydlíme, snažíme přes obecné ohrožení přinutit stávkující dvě partaje, aby daly souhlas k renovaci balkónů. Protože už by mohly s někým spadnout.

    superkarma: 0 02.10.2008, 18:13:49
  7. avatar
    [78] Jeremi [*]

    Ťapina: Hlavně obecné ohrožení je taková jistota, která se dá použít, i když se vlastně nic nestalo, jen stát mohlo. Třeba když někdo ukradl šrouby z kolejí u úzkokolejky na jihu Čech, pozorný houbař si toho všiml včas a vlak na tu trať ani nevyjel.

    superkarma: 0 02.10.2008, 17:58:10
  8. avatar
    [77] catcat [*]

    já bych řekla, že jediná zásluha biologických rodičů je, že , ale to umí i slimáci. Adoptivní rodiče se starají a pečují, to je mnohem záslužnější

    superkarma: 0 02.10.2008, 17:26:17
  9. avatar
    [76] Ťapina [*]

    Sonne: No to ale opravdu nebude obecné ohrožení. To bude pokus o šestinásobnou vraždu Obecné ohrožení je tak nějak neadresné, jako když budeš střílet kolem sebe na Václaváku.

    superkarma: 0 02.10.2008, 17:12:12
  10. avatar
    [75] Jeremi [*]

    Sonne: Já teda nevím, jestli je ta hranice opravdu 7 osob a nechce se mi hledat judikáty, ale je mi jasné, že někde prostě ta hranice, kolik osob se považuje za "lidi" vést musí. Kdyby to bylo 5 nebo 4 nebo 3, budeš se pozastavovat míň? Petunie se Ti navíc pokoušela vysvětlit, že ohrožení menšího počtu osob nemusí znamenat, že skutek nebude trestný. Akorát se prostě bude posuzovat podle jiného paragrafu.

    superkarma: 0 02.10.2008, 16:49:37
  11. avatar
    [74] Sonne [*]

    Ťapina: No vidíš, takže když budu na střelnici střílet (místo k tomu určené) do 6 lidí, obecené ohrožení to nebude Pozastavuju se nad nesmyslností počtu 7 osob (jak psala Petunie č. 64), ne nad místem

    superkarma: 0 02.10.2008, 16:02:17
  12. avatar
    [73] Ťapina [*]

    Sonne: Pokud to není nutná obrana, tak nikde mimo místa, kde je výslovně určeno, že se tam může

    superkarma: 0 02.10.2008, 15:51:48
  13. avatar
    [72] Sonne [*]

    Ťapina: A kde se střílet nemá?

    superkarma: 0 02.10.2008, 15:37:09
  14. avatar
    [71] grizzly [*]

    Co řešíš, rodiče nejsou ti co tě zplodili, ale ti co ti obětovali čas, sílu noční snění, svou kariéru svůj klid. Chceš vědět kdo tě zradil? Ti co se o tebe nestarali. A to, že ti to někdo závidí jeho problém.

    superkarma: 0 02.10.2008, 15:27:52
  15. avatar
    [70] Ťapina [*]

    Sonne: Jenže když budeš střílet někde, kde se střílet nemá, tak neohrožuješ nějaký konkrétní počet osob, ale každého, kdo by se tam mohl vyskytnout, takže třeba padesát osob. Obecné ohrožení je, když naservíruješ jídlo z jedovatých hub hostům své restaurace, ale ne, když ho naservíruješ své pětičlenné rodině.

    superkarma: 0 02.10.2008, 15:26:53
  16. avatar
    [69] Petunie [*]

    Petunie: čtu to po sobě znovu..."v podstatě jo" = tvoje otázka to vystihuje, tzn. nejednalo by se o obecné ohrožení.

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:19:39
  17. avatar
    [68] Petunie [*]

    Sonne: v podstatě jo . Ale to neznamená, že to není trestné. Může to být třeba ublížení na zdraví, pokus o vraždu (šestinásobný)...

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:17:53
  18. avatar
    [67] Solei [*]

    a....: jasně že jo, já když mám mrzení tak to taky první schytá Jirka nebo máma

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:14:54
  19. avatar
    [66] Sonne [*]

    Petunie: Teď se zeptám jako pitomec... Znamená to, že když budu střílet JEN na 6 lidí, obecné ohrožení to není?

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:13:24
  20. [65] a.... [*]

    Solei: Vůbec nejde o to, jestli ti rodiče vděk čekají ( rozumní adoptivní rodiče ho opravdu nečekají). Jde čistě o ten špatnej pocit dítěte. Teď jsem si přečetla celou diskusi a padlo mi do oka , co psala Bébina, že by to malému dítěti vysvětlila tak, že si ho vzali jako toho pejska nebo kočičku, který se jim sice nenarodil, ale mají ho rádi. Ano myslela to nepochybně dobře Ale to dítě si opravdu může teď připadat jako odložený pes, kterého se někdo ujal z lítosti a pejsek za to teď má být vděčný Ano, děvče cití velkou zlobu, zlobí se, že bylo podvedeno, že o ni biologičtí rodiče nestáli a teď neví, kam tu zlobu zaměřit. A kdopak je první na ráně?? No přece ti adoptivní rodiče!

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:11:48
  21. avatar
    [64] Petunie [*]

    Solei: aha . Mě to zajímá z ryze studijního hlediska, obecné ohrožení je v trestním zákoně definováno hodně obecně a například až ze soudní praxe vyplynulo, že se jím míní např. ohrožení alespoň 7 osob...tak mě zajímalo, jestli třeba nejsi expert na tuhle oblast a nevycházíš z nějakých dalších judikátů (které mi zatím unikly).

    superkarma: 0 02.10.2008, 14:06:32
  22. avatar
    [63] Solei [*]

    Petunie: netuším, možná pletu slova - pamatuju si na reportáže v televizi o zlotřilých myslivcích kteří stříleli příliš blízko lidí nebo budov - jen nevím jak to platí na vzduchovky, ale podle mně je to taky zbraň

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:58:38
  23. avatar
    [62] Petunie [*]

    Solei: to s obecným ohrožením máš odkud?

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:53:30

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [61] Solei [*]

    vděk nevděk, to asi ani rodiče nečekají, spíš je překvapující zloba za to že dítě adoptovali. Nemá důvod se na ně zlobit, může jim vyčítat, že jí to neřekli, ale tito lidé ji nezradili.

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:50:20
  2. avatar
    [60] wich [*]

    Rozhořčení, nedůvěra a naštvání na celý svět jsou prvotní reakce skoro všech adoptivních dětí, když se dozví, že jsou adoptované. Čas to všechno srovná. Všechny rozumné argumenty již vylíčila Galadriel.
    Mimochodem, ten soused musí mít hodně malý penis, když si musí honit na cizích lidech.

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:46:50
  3. avatar
    [59] Meander [*]

    Však mně taky v tomto "citlivém" věku hodní lidé řekli, že můj bratr není můj bratr Asi je naštvalo, že mi to bylo jedno. Našim jsem oznámila, že jsou na hlavu, jestli si mysleli, že by mi to vadilo, a bylo to. Fakt, že se s bratrem téměř nestýkáme, já následkem jiné epizody

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:34:29
  4. [58] a.... [*]

    Ch.Z. Kochanská: Péče je samozřejmá, protože vyplývá ze zákona. Dítě si to ale může vykládat tak, že mělo štěstí, že si ho vzali, jinak by shnilo v děcáku, a proto musí být vděčné.

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:14:46
  5. avatar
    [57] Ch.Z. Kochanská [*]

    a....: Adoptuji - li dítě, tak jsou výchova a péče snad taky samozřejmé. A pokud adoptivní rodiče vděk vyžadují, něco není v pořádku.

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:10:53
  6. [56] alice.cooper [*]

    pajda: vědomě lhali celý život , neblázni, to zní jako kdyby jí denně před spaním chodili tvrdit, že to byly jejich spermie. Ona je lež a lež, tohle bych spíš viděla jen jako zamlčení... a postupem času po tom už nikdo nevzdechnul, no. Prostě ji brali za vlastní, tak proč to řešit. "Lež" bych brala, kdyby se jich přímo zeptala, jestli jsou její biologičtí rodiče, a oni jí to potvrdili. Jinak ne... Protože pojem máma a táta se fakt nevztahuje na geny. Já chápu, že se to asi měla dozvědět jinak a jindy, ale i v šestnácti by měla mít dost rozumu na tom, aby tohle byla schopná pochopit nebo přinejmenším neobviňovat nebiorodiče a neadorovat ty bio.

    superkarma: 0 02.10.2008, 13:09:36
  7. avatar
    [55] Julianna [*]

    Adélko, učila jsem děti z děcáku, není jim co závidět, je to dril jak na vojně, v přesný čas snídaně, oběd, večeře, svačiny, když máš jindy hlad, máš prostě smůlu, oblečení erární, na pokoji dalších 6 lidí, je ti smutno, zle, máš chuť někam zalézt, nejde to, všude je někdo...Mám pokračovat???Osudy různé, někde matka utekla, děti byly několik dní doma samy - 3 a 5 let, jinde se staral jen otec, stal se z něj gambler, kluka třeťáka bral s sebou do hospod a heren, sebrali mu ho, matka byla nezvěstná, o dalšího se už nemohla starat babi s dědou, další matka byla šlapka, nikdo o rodičích nechtěl mluvit, občas se vypsaly do slohovek, u těch jsem pak doma brečela. Děcka jsem si brala na Vánoce a prázdniny domů, byly neskutečně šťastné, jejich rodiče a příbuzní je nechtěli ani na svátky.
    Buď šťastná, žes měla štěstí a někdo si tě vybral, staral se o tebe a dal ti to, co ti ostatní - méně šťastní - nemají,ZÁZEMÍ A DOMOV.
    Chápu, že je to šok, obzvlášť v 16 letech, přeji ti hodně
    .

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:55:53
  8. [54] a.... [*]

    Padlo tady, že slečna by měla být svým adoptivním rodičům VDĚČNÁ ( až tak, že do konce života děkovat, ruce líbat..) A v tom je právě ten problém. To s čím se člověk velmi těžce smiřuje je to, že má někomu být zavázaný a projevovat mu vděk, že vděk je jeho povinností. U dětí vlastních je péče a výchova chápána jako cosi samozřejmého, ale jak se s tím srovná dítě adoptované....?

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:55:37
  9. avatar
    [53] pajda [*]

    gerda: viděla bych to asi tak: to, že se jí rodiče věnují a td. atd., to Adélka určitě vidí a myslím si, že to později i pochopí a ocení. Ale to, že je závislá na někom, kdo jí celý život vědomě lže, je bohužel taky fakt. A když v patnácti zjistíš, že ti někdo lže ve tak velké věci - a tohle není žádná drobnost typu "děti nosí vrána" - jak mu pak máš věřit v tom zbytku? Zrovna teď, kdy si hledáš svoji identitu a zoufale potřebuješ nějaký pevný bod, který by tě ochránil před zbytkem světa?

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:38:26
  10. avatar
    [52] shb [*]

    Solei, Sonne, 44,45:
    gerda 50: právě, Ono je to jen a jen tím věkem, v 16 jsem se jim taky téměř vyhýbala, ale dnes vím, že je to ten největší dar

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:34:47
  11. avatar
    [51] ToraToraTora [*]

    dojde jí to. Jednou určitě. A jestli jí to neřekli do puberty, tak cokoliv dalšího řešit až dozraje...

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:28:29
  12. avatar
    [50] gerda [*]

    Nějak nechápu to odsuzování. Dovedu pochopit šok, ale trošku se divím, jak obviňuje adoptivní rodiče. Co udělali tak zlého, když se jí ujali. To by jí bylo líp v tom děcáku s vědomím, kdo jsou její praví rodiče? Měla by, až se uklidní, víc uvažovat. Adoptivním rodičům patří dík, ne výčitky. A sousedovi kopanec do zadele.

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:24:13
  13. avatar
    [49] OlgaMarie [*]

    Solei: Žalobu by měli podat už jen z toho důvodu, aby slušní lidé imrvére nedopláceli na hajzly!
    Občas se dívám na Poštu pro Tebe...

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:17:26
  14. avatar
    [48] Vivian [*]

    Myslím, že Adel pochopí, až bude starší. Tohle je hrozně hloupej věk na takovýhle věci... Měli jí to říct hned, jak byla schopná to pobrat.

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:04:06
  15. avatar
    [47] Jeremi [*]

    Šmarjá, nechtějte po šestnáctileté pubošce, aby uvažovala jak zralá třicátnice. Ono jí to časem určitě dojde, že rodiče dělá rodičema něco úplně jiného než geny. Ale teď je jí 16, což je věk, kdy si člověk připadá vykořeněnej i bez náhlého otřesení jistotama. Zas na druhou stranu - v šestnácti se divíme skoro všichni, jak tak nemožný rodiče mohli zplodit tak geniální dítě. Adéla teď má vlastně jistotu, že s těma "trapákama" nemá nic společnýho. A jestli mají ti rodiče trochu rozumu, tak se chytěj za nos aspoň teď a vytáhnou toho kostlivce ze skříně.

    superkarma: 0 02.10.2008, 12:02:38
  16. [46] Samík97 [*]

    Adoptovanému spolužákovi mé dcery také někdo "chytrý" vpálil ve zlosti jakoby tajemství jeho původu, ovšem TEN, protože byl informovaný rodiči už před vstupem do školy, s úsměvem odvětil, že to není nic nového, že to dávno ví a že mu to vůbec nevadí.Moc se mi líbilo, s jakou radostí mi to dcerka někdy v 10 letech vyprávěla.

    superkarma: 0 02.10.2008, 11:58:16
  17. avatar
    [45] Sonne [*]

    Solei:

    superkarma: 0 02.10.2008, 11:42:38
  18. avatar
    [44] Solei [*]

    Odpověď na otázku "čí vlastně jsem?"
    No přece maminčina.
    Co je maminka? To je ten člověk co mi utíral zadek v době kdy jsem to ještě sama nezvládala a jako bonus mě to pak ještě naučila abych si mohla poradit když nebude nablízku.

    superkarma: 0 02.10.2008, 11:38:57
  19. avatar
    [43] Sonne [*]

    Milá Adélko, chápu tvoje "rozhořčení", ale zkus se na to podívat z druhé strany... Vždyť ty bys vlastně měla být nesmírně šťastná, že si tě "tvoji" rodičové vybrali a být jim za to vděčná Párkrát jsem přemýšlela, co bych dělala, kdybych jednoho dne zjistila, že "nejsem" našich. Víš co bych udělala? Vůbec bych nepátrala po svých biologických rodičích, když mě odložili (pokud třeba nezemřeli, to je něco jiného). Mámě bych koupila obrovskou kytici, vzala bych je oba na úúúúúžasnou večeři a řekla jim, že je mám moc ráda a nikdy nepřestanu A že ti to neřekli? Asi to byla chyba, ale to jim určitě dokážeš odpustit za to, co ti dali, ne?
    Přeji ti hodně

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:41:31
  20. avatar
    [42] Evikus [*]

    rek11: a....: Já si ale přesto myslím, že dítě má právo vědět pravdu. Ať je jakákoliv.

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:36:40
  21. avatar
    [41] prece ja [*]

    no já se musím slečny zastat, nedivím se jí, já se dověděla ze zdravotní karty v 12 letech, že můj otec je někdo úplně cizí, dost mě to vzalo, zvlášt když mi matka k tomu neřekla žádné vysvětlení, jen poslala nevlastního , aby mi řekl, že je to pro ní těžké o tom mluvit. dnes vím, jen že můj otec byl tehdy ženatý a ona svobodná a že mě nechtěl. i když pak zase říkala, že se hned odstěhovala a on jí hledal a chtěl se setkat, tak vlastně jsem dlouho přemýšlela, jak to tehdy bylo, zda mne opravdu nechtěl, nebo jeho reakce naštvala mojí matku a zafungovala uražená ješitnost. ted už to neřeším. ale dost dlouho jsem o tom uvažovala.

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:30:37
  22. avatar
    [40] sanvean [*]

    Pro redakci: Adéla si to tu přečte?

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:23:35
  23. [39] a.... [*]

    Zas pěkný příklad toho, proč si dítě nikdy neadoptovat. Ještě pak svým adoptivním rodičům vyčte, že jsou hnusní pokrytci, když se o ni celá léta starali, i když není jejich. Bohužel adoptované děti si velmi často idealizují své pokrevní rodiče. Přestavují si to jako příběh z červené knihovny, snaží se své biologické rodiče omlouvat a myslí si, že byli k tomu, aby dítě "odložili" donuceni okolnostmi. Hlasy krve není radno podceňovat, jsou silnější než to, co je nám dáváno výchovou a prostředím.

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:20:59
  24. avatar
    [38] rek11 [*]

    Solei: tak dite Ti jen tak nevemou,pokud ho chces Pokud otehotnela opravdu mlada,tak zrejme selhala sexualni vychova
    jinak ono je snadne prohlasit,aby se to reklo. To si nedovedu predstavit,vypravet diteti,ktere jsem si vzala za vlastni,ze vlastne ani neni moje,ale moje je a ze ho maminka nechtela,ale ja ho chci a tak jsem si podala papir,probehla psychologem a sla jsem si vybrat-jako nekam do kramu,koho si vemu domu?! Urcite byste to tak nerekli! pritom to je pravda K cemu je diteti vedomi,ze ho jeho vlstni matka odkopla jeste v dobe,kdy ani poradne nevidelo a strcila ho mezi 4 steny k cizim lidem .....nejak nechapu....Takhle se chvili bude zlobit,ale rozum zabere...A otazka do pranice...kolik biologickych otcu vychovava sve nebiologicke dite, vi to a nikomu to nepovi !! ani netusite kolik jich je,ja osobne znam tri,coz je husty

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:12:49
  25. avatar
    [37] Solei [*]

    rek11: proč ne, já nemít matku tak do toho jdu. Vem to tak kolik lidí zanechá po své smrti majetek státu protože po nich nemá kdo dědit

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:09:59
  26. avatar
    [36] Solei [*]

    OlgaMarie: a nejenom za to, že holce způsobil psychickou újmu, ale jestli střílel po psovi a člověk byl blíž než 15 metrů (a tuším že obytné stavení nesmí být blíž než 100 metrů) tak je to obecné ohrožení a za to může jít i do basy

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:08:51
  27. avatar
    [35] Solei [*]

    rek11: slečna se to dověděla poněkud šokujícím způsobem to je pravda a navíc ve věku kdy většina lidí chce rodiče prodat v dražbě (třeba by se to dověděla v dospělejším stavu mysli) a rozumím jejímu zmatku. Ale pokud není hloupá tak jí opravdu dojde, že je lepší adoptivní rodič než rodič, který se mne vzdal (a nebrala bych ani ty výmluvy mladých nezletilých matek - to už je jedno jestli jí dítě vzali protože byla mladá --- neměla být nezodpovědná)

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:07:26
  28. avatar
    [34] OlgaMarie [*]

    Kdysi jsem viděla slovenskou inscenaci, kde malá holka reagovala na zlou poznámku o adopci replikou:"Mě si rodiče vybrali, ty ses jim vnutil."
    Adoptivní rodiče by měli na souseda podat žalobu za psychickou újmu. Být zlý není dobré a žádný zákon nestanoví, kdy a jak dítěti jeho původ sdělit. Já bych se to dítěti také bála sdělit, bála bych se jeho reakce.

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:04:49
  29. avatar
    [33] rek11 [*]

    Evikus: neříkej dvakrát

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:04:47
  30. avatar
    [32] Evikus [*]

    rek11: Dej si inzerát, třeba tě někdo dodatečně adoptuje

    superkarma: 0 02.10.2008, 10:02:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme