Milé čtenářky,

předem se omlouvám za tu délku mého příběhu....

Pochybuji ,že aspoň některá z vás to dočte až dokonce... a jestli ano, tak pochybuji, že mi napíše, co si o tom myslí nebo nějakou radu, ale já si aspoň trochu ulehčím, třeba..

 

Chtěla bych pomoci, poradit...

Už jsem zoufalá ;-(

Je to kvůli mému příteli. Náš vztah byl vždy trochu "Itálie", ale posledního čtvrt roku to bylo krásné i přes menší problémy a malé hádky..

Stále jsme se museli líbat, objímat, bylo nám po sobě smutno, když jsme se neviděli jen pár minutek, stále jsme měli na sebe chuť, psali si zamilované sms  každou chvíli, prokecali hodiny v telefonu, v restauracích jsme od sebe neodtrhli oči ani ruce.. No zkrátka jako kdybychom se do sebe znovu zamilovali (i když jsme spolu jen 1,5 roku teprve ), ale teď nevím, co se stalo..

Můj přítel je barman, dělá v jiném městě než já a taky tam bydlí. Vidíme se vždy, když má volno (krátký/dlouhý týden a samo že každý víkend, i když dělá), no a stalo se to, že má již měsíc novou kolegyni, milá 18letá holka, sice trochu při těle, ale má pětky a dlouhé červené vlasy (mému příteli se mimochodem červené vlasy líbí - já je ale nemám).. A řekla bych, že od jejího nástupu začal problém..

Nevím, jestli je jeho typ, ale prsa jsou prsa, že.. A taky když jste s někým od rána do rána, za jedním barem, večer jdete společně spát a ráno společně vstáváte (v hospodě jsou pokoje i pro služebnictvo)... tak si oblíbíte člověka, který se Vám třeba zpočátku ani moc nelíbil (v opačném případě ho začnete nesnášet)...

No, nic méně k těmto směnám ještě přibyla dovolená kolegy z druhé směny a oni spolu dělali celý týden, 20 hodin denně celý týden.. Já byla čím dál nervóznější, začala jsem mít v noci pocity, že mě podvádí, začala jsem mít divné sny o jeho nevěře a nebylo mi z toho ani trochu dobře... ale přišel pátek, já celá natěšená přišla za ním na večer do baru.

Když mě viděl, objal mě přes bar a vlepil pusu, tak jsem byla v celku ráda - do té doby než do minuty se obrátil, úsměv mu spadl a ona na mě od baru hodila vyloženě vynucený úsměv (dřív jsme se dost bavily, byla fajn, a teď tohle... jako kdybych jí vadila, že jsem přišla.., jako kdyby se jí honilo hlavou, a je konec..)

 

Přítel se však do půl hodiny zas vrátil do dobré nálady a odvlekl si mě na chvíli do ústraní, aby se ke mně chvíli tulil.

No, po zbytek večera jsem je pozorovala. Vůbec spolu nemluvili oproti normálu, a dokonce mi ona s kámošem ve vtipu prohodili, jak ráno přišla dolů za bar jen v ručníku, protože tričko si tam nechala!!!

:-(

Co dodat... myšlenky o nevěře začaly nabírat na obrátkách..

Druhý den bylo vše super, on i ona na mě byli milí a byl to fajn večer..

On v pondělí přijel, a po "snad týdenním půstu" se na mě hned mezi dveřmi vrhnul a i já na něj, ale nebyl!!!

 

On nebyl... on který o proti mně je do 5 minut a to k tomu nepotřebuje žádný "půst"..(promiňte, že jsem tak intimní, ale dost to souvisí), já začala být ještě nervóznější.

A v úterý jsme se jednou pomilovali a v noci (prvně) nic nebylo...(chtěla bych dodat, že on je velice náruživý, já už se to taky naučila, takže se milujeme prům. 3-4x denně, když jsme spolu) a teď po týdnu 2x za 2 dny:-(  ...bylo mi z toho divně, nemohla jsem spát, on spal a já na něj koukala a brečela, když jsem oči zavřela, měla jsem sen o jeho nevěře... hrozný..

Ráno se oblékl navoněl, nageloval a poprvé BEZ řečí, že se mu ode mě nechce do práce, odcházel a já za ním se slzami v očích zavolala: MILUJI TĚ.. a on se otočil a řekl: Proč si smutná?? Nechápu... tak čau... já tebe taky..

Pak napsal sms, že ho mrzí, že jsem smutná a že nic neudělal, a jestli ano, ať mu řeknu co.. Napsala jsem, že je vše v pohodě, že mám jen špatné sny... Celý den nenapsal... jen já jemu a nebo jsem mu zavolala... poprvé jsem si neměli co říct.. poprvé jsme neměli téma..

 

V noci ani nenapsal na dobrou noc (což znamená u nás, už jsem v posteli), ve čtvrtek taky nepsal, jen to, že se těší na milování páteční... a co myslíte... byli jsme v hospodě, a když já se ho jen dotkla a řekla jestli nechce na chvíli zmizet tak na mě zvýšil hlas: "A proč? Co ti vadí?"

A já se jen stáhla, sklopila oči a byla ticho a on na mě zařval: Co je?!!! Tak teda promiň, že se dneeees neechcii milovat!!!! ... a bylo po večeru..

Honilo se mi hlavou vše možné... jen ne nic pozitivního... měla jsem slzy v očích, které nešly zadržet, ale on si jich nevšiml.. Nakonec z toho vznikla jednostranná hádka z jeho strany..jak mu kazím náladu, že jsem naštvaná a já nevím co ještě. Nakonec jsem se mu omlouvala – donekonečna - až jsme se usmířili a já šla trochu klidnější domu spát, i když jsem brečela už jak krokodýl cestou domů...
   

Druhý den byl v klidu, ale zas nic nebylo, sem tam polibek, sem tam mě chytl za ruku, v neděli mě jednou objal, jinak jsme hodiny seděli potichu vedle sebe, a pak jsme jeli ke mně domu, lehli si na sedačku, já ho začala hladit, ale on mě odtáhl ruku, tak jsem s ním koukala na TV a tekly mě slzy, on se najednou na mě otočil a seřval mě: Proč brečíš?!!! No řekni mně proč brečíš,no?!!!

Já ze sebe jen vysoukala: "Chybíš mi.."

On: „Coooožeee?!!! Vždyť sedím vedle tebe..!!“

Já: „Hmm, ale duchem si jinde... nevím, co se s tebou děje, co  tě trápí..“

On: "Mně nic není!! Jdem si udělat tu vanu!!"

Jsme si ji udělali, nechtělo se mi se ani svléknout, ale nakonec jsem k němu vlezla a on mě začal mazlit, ale jen ručně... normálně bych to neřešila, ale po týdnu mi z toho bylo jen smutno..vylezl z vany a já ještě zůstala a už brečela..(já, která normálně vůbec nebrečím jsem za poslední dny brečela jak blbá už tolikrát, že jsem to ani nechápala, ale srdci se nedá poroučet....).. Najednou přišel a ptal se, co dělám, a já že nic.

A on: „Chceš ze mě dělat debila?? Brečíš, to vidím!!“

Já: „Ne,nebrečím..“

On: „Tak ne!! A odešel..“

Za chvíli jsem vylezla a lehla si k němu k TV a on mě pohladil jednou, po druhé a celý večer mě pozoroval. Asi proto, jestli zas nebrečím, ale proč... bylo mi hezky aspoň trochu se to podobalo zas našemu normálu..

Pak jsme si šli lehnout, on se přitulil jako vždy a najednou se odtáhl se slovy: takhle teda neusnu..! A otočil se zády.

A já na to: hmm, tak teda dobrou,-- zas bez sexu - pomyslela jsem si a začala přemýšlet, že je asi konec.

 

Plakala jsem po tichu a přemýšlela, co budu dělat.. ;-( On si všiml, že pláču, a opět na mě vyjel a já odešla do koupelny. Vrátila se a on mě jemně pohladil a já řekla:nastavím budík o půl hodky dřív, třeba to ráno stihnem a on:když mě i sebe probudíš.. Hmm  a usnuli jsme..

Ráno jsem se sice probudila, ale on byl zády a vstal až 5 minut před odchodem, vstala jsem, on koukal z okna, pak ke mně přišel políbil mě, objal a řekl: Zas si nespala, co!!

Já: Spala..

On: Hmm, ale asi s otevřenýma očima.. Pak řekl, že musí už..

 

Já už řvala ve dveřích...nevím, co to je, ale moje tělo to chápe více než já... ;-(

Děkuji Ti, Ženo-in.cz a vám všem čtenářům, že si snad trochu ulehčím...a odpusťte, že vás obtěžuji svými problémy.....

 

 

 

Poznámka redakce: Čtenářka si přála zůstat zcela v anonymitě....

 

Reklama