Reklama
Jak začít, před rokem jsem se přes protest mých rodičů nastěhovala k příteli. V rodinném domě bydlíme v přízemí my, jeho rodiče v prvním patře. Od začátku jsem věděla, že to nebude jednoduché, ale chtěli jsme být spolu.
 
V zimě mě přítel požádal o ruku. Jeho maminka byla nadšená, hned plánovala, co zajistí, nakoupí, zařídí apod. Moje měla spíše obavy, protože už předem tušila, že tíha zařizování bude na ní. Ona je totiž přítelova maminka notorická lhářka a tzv. slibotechna.
 
Všichni se nás snažili přesvědčit, ať uděláme malinkou svatbu. Chtěli jsme na svatbě příbuzné, takže jsme si prosadili svou a počet hostů je kolem 50. Tak jak se blíží termín, tak se hromadí problémy. Svatbu jsme si chtěli zaplatit s přítelem sami, jediné, co měli platit rodiče, bylo cukroví.
 
Moje mamka všechno obvolala, zajistila. Dneska jsme měli jít nakupovat suroviny, příští týden to všechno odvézt cukrářce. Všechno se zdá být v pohodě, JENŽE!!!!! Ráno udělala přítelova maminka scénu, že ona nemá peníze na cukroví, že v práci už ví, že jim nic nedonese, pro svou rodinu upeče dort, ze kterého jim udělá výslužku. Tak jsem jí slušně řekla, ať zajde za mojí mamkou a domluví se s ní, kolik toho teda chce, že se bude muset změnit rozpis surovin a jedna cukrářka zrušit. Pak jsem odjela do práce.
 
Ani ne za hodinu mi volala mamka, že se strašně pohádaly, pojmenovala nás výrazy, které nejdou ani napsat a že ona na svatbu nepůjde. Vlastně by to tak bylo i lepší, protože ona je opravdu nesnesitelná a už dřív řekla, že odpoledne odjede za svým dlouholetým milencem. Od přítelova otce nemůžeme očekávat žádnou podporu, je to alkoholik. Prostě rodinka k pohledání. Žijí tak už mnoho let, příští rok se budou zřejmě rozvádět.
 
Vůbec nevím, co mám dělat, moje mamka je na tom psychicky dost zle, dneska mi to telefonu jen brečela. Nejradši bych všechno zařídila jen pro naši rodinu, ale pokud nechám zbytek na přítelové mamce, bude to strašné ostuda. Navíc pokud toho cukroví objednáme jen polovinu pro naši rodinu, ona je schopná přijít dva dny předem, že nestíhá, ať jí trochu dáme.
 
Ráda si přečtu vaše názory.
 
Dagmar
 

Milá Dášo, život není jednoduchý. A tady je každá rada drahá.
Kolegyně z redakce ti ale vzkazuje, že až na to půjdeš, máš si říct ještě o adresu její tchyně! Ta je prý také vhodná na odstřel.
 
A pokud máte nějaký problém i vy, napište nám ho na mail sos@zena-in.cz
 
A to přesto že dnes se navzájem chlubíme, co umíme...
 
A vaší šikovnosti, co nám chodí na mail redakce@zena-in.cz , dám vyniknout už za okamžik.