Nebyla první ženou, která vzlétla v balonu. Byla však první ženou, jež provozovala vzduchoplavbu jako své povolání. Když totiž zemřel její manžel, nic jiného jí vlastně nezbývalo…

Sophie Armantová (1778 -1819) byla nesmírně odvážná žena. Když se v roce 1804 ve svých šestadvaceti letech provdala za Jeana-Pierra Blancharda, o čtvrt století staršího zkušeného vzduchoplavce, kouzlu létání zcela podlehla. Jejího manžela proslavil let balonem přes kanál La Manche, který uskutečnil v roce 1785 se svým sponzorem, americkým lékařem Johnem Jeffriesem. Oba pánové tehdy letěli z Doveru do Calais a na konci cesty museli vyhodit úplně všechno, aby se nezřítili do moře. Bylo to dost troufalé, ani jeden z nich totiž neuměl plavat.

Když díky tomu získal Blanchard od francouzského krále doživotní rentu, mohl si dovolit pořádat veřejné lety po celé Evropě. Zavítal i do Prahy, kde ho přivítaly davy jásajících diváků 31. října 1790 v tehdejší Královské oboře, jak se nazývala dnešní Stromovka. Jeho společníkem byl vědec a cestovatel hrabě Jáchym Šternberk. Pak se Blanchard vydal také na letecké turné po USA.

Sophie BlanchardAle vraťme se k Sophii. Ta po svatbě začala létat s ním, dokonce spolu také přeletěli La Manche. V roce 1808 však došlo k neštěstí.  Blancharda při jeho letu nad Haagem ranila mrtvice a on vypadl z balonu. Následkům vážných zranění o rok později v Paříži podlehl. A Sophii zanechal jediné – své balony a dluhy. Ta se rozhodla, že si začne veřejnými vystoupeními vydělávat, aby mohla dluhy splatit.

Brzy si ji oblíbil sám Napoleon, který z ní učinil svou ministryni pro vzdušné balony. Její doménou byly večerní lety, kdy v balonu zůstávala často i přes noc. Pro Napoleona nastudovala v roce 1810 atraktivní představení při příležitosti jeho svatby s rakouskou arcivévodkyní Marií Louisou. A když se o rok později narodil Napoleonův syn Orlík, rozhazovala nad Paříží letáky oznamující tuto radostnou událost.

Létat nepřestala ani po Napoleonově pádu, když bylo restaurováno království. Dělala pokusy i se seskoky padákem. Často riskovala, zavěšená na hrazdě pod balonem prováděla pro pobavení diváků nebezpečné artistické kousky.

Závěr Sophiina života se podobal osudu jejího manžela. Jednoho červencového večera roku 1819 měla nad pařížskými zahradami Tivoli naplánový let spojený s odpalováním ohňostroje z balonu. Bohužel jedna světlice předčasně explodovala a zapálila balon. Možná by vše dobře dopadlo, protože oheň nebyl velký a balon klesal velmi pomalu. Jenže narazil na střechu domu, převrátil se a Sophie z něj vypadla a zahynula pádem ze střechy několikapatrového domu. Zlomila si vaz a byla na místě mrtvá. Byla tak první ženou, která zemřela při leteckém neštěstí…

 

I o těchto zajímavých ženách jste si mohli přečíst:

Uložit

Uložit

Reklama