Tak tento úřednický příspěvek od čtenářky s nickem sonyczech rozhodně stojí za přečtení. Budete kroutit hlavou, co všechno je dnes možné z úst některých úředníků vyslechnout :)

PANÍ, TO BY MOH ŘÍCT KAŽDEJ, ŽE JSTE TO VY !!!

Zmizela jsem z povrchu zemského. Prostě jsem přestala existovat. Jak jednoduché....Stačilo, aby nás vykradli. Tedy vykradli...

Nepřizpůsobivé menšině přišly vhod bůhvíproč mé šminky, peněženka, mobil a... všechny naše doklady. Co naplat, že zlodějíčci byli následující den zadrženi, když občanka, řidičák, techničák, pas, kreditka, všemožné kartičky pojišťoven atd. už nenávratně pluly kamsi k Severnímu moři.
A tím začala anabáze, kterou opravdu nepřeju nikomu...no, snad jen těm zlodějům :)
Úřední šiml poprvé zařehtal, když jsem vyrazila pro řidičák, neboť denodenně musím jezdit autem. Ostatně i na úřad jsem přijela. Po takřka tříhodinovém čekání, kdy bylo odbaveno číslo 48 a já už se svou devětačtyřicítkou stála v pozoru, vylezl úředník a na kliku zavěsil cedulku „přestávka“. Pokorně jsem znovu usedla a zadoufala, že nemá prostatu anebo na obědě není fronta. Konečně! „Občanský průkaz, prosím.“ „Nemám“, já na to. Zapíchnul prst do nástěnky a zařval: „To neumíte číst, co je třeba k vydání ŘP?“ „No a co mám teda dělat?“ „Nejdřív si musíte vyřídit občanský průkaz.“

Celé dopoledne v čudu, tak vyrážím přes půl města na městský úřad. Smůla, úřední hodiny dnes už skončily. Hm, tak zítra...
Obrýlená dáma si mě změřila a povídá: „Nějaký průkaz totožnosti!“ „Nemám“, a cpu jí papírek od policajtů. „No pani, to by moh říct ale každej, že jste to Vy! „ „Jste vdaná?“ „Co je jí po tom“, pomyslím si. „A..ano“. „Tak přiveďte manžela. Má Vás snad zapsanou nebo neeéé? „ „Má, ale jemu ukradli občanku taky“, už mám na krajíčku. „Tak pas“. „Nemám.“ „Proboha, tak aspoň lítačku s fotkou.“ „Nemám!“. Vtom mě osvítilo. Rodný list! Po půlhoďce jsem zpátky a vítězně jí strkám jediný doklad mé totožnosti. Chvilku přemýšlí a následuje přímý zásah. „Ale milá zlatá, není tam ani fotka ani bydliště!!!“

Prostě perpetuum mobile. Zachránil mě známý, který měl známého policistu, který měl známého na městském úřadě, který měl známou na občanských průkazech, která mi po týdnu vystavila aspoň provizorní papír.
Vyřizování zbývajících dokladů mě stálo spoustu peněz, půl dovolené a nervy nadranc.
Úsměvné je, že celé kolečko mě za necelý půlrok čekalo znova, když jsem se podruhé vdávala. Ovšem to už jsem jaksi prokazatelně existovala :)

sonyczech

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

______________________

I když Vám v době popisované situace určitě do smíchu nebylo, já jsem se teď bavila od začátku až do konce :)
Život někdy píše opravdu romány, ve vašem případě úřednické.
Děkuji za skvělý příspěvek a pozor na jisté „spoluobčany“:)
Saša

Téma dnešního dne 25. 7.: Úřady a úředníci

  • Jaké máte zkušenosti s jednáním na úřadech?
  • Jste vy sama úřednice?
  • Už jste se někdy u přepážky pohádala?
  • S jakého důvodu nejčastěji?
  • Pokládáte nějaká úřednická místa za úplně zbytečná?
  • Anebo naopak, některá chybí?

O úřadech a úřednících (doufám, že přijde i příspěvek přímo „od stolu“ )
pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží krásný dárek: parfém od Avonu BOND GIRL FOREVER (aby při vyřizování na úřadech hezky voněla).

parfem

Reklama