Reklama

Tož tu máte,co jste chtěli.Láskyplně obhlížím čerstvě vymalovanou třídu,rovnám přípravy,poslední špendlík na nástěnku,poslední požehnání výchovného poradce...a s chutí do toho,půl je hotovo.

Ještě bych dodala:čest práci,soudružky,a mládí vpřed!
Poslední víkend a pak mi to sem nahrnete.Odpočatou zvěř.

Jdu si dát panáka a cigáro,protože už teď je mi špatně.Poslední víkend bez stresů s mými miláčky.

Bez policajtů,nahánějících mou feťačku.

Bez hysterické maminky,která trpí stihomamem a neustále na nás posílá inspekce.

Bez chronické záškolačky,která už chodí málem kanály a stejně ji jak na potvoru potkám.

Bez hyperaktivního studenta,který má neustále něco zlomeného.Ve škole,pochopitelně.

Bez nadržené puberťačky,která-když to na ni přijde-je schopna si během vyučování sundat i podprsenku.

Bez všech těch dyslektiků,dysgrafiků atd.,jak je dnes moderní.

Poslední víkend...A doma rozbouraná kuchyň,bordel jak v tanku,nasr@anej manža,chcíplej pták a synek,vyraženej od zkoušky.
Záviďte mi,ženy!!!
P.S.Fakt není co.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Závidět by Ti bylo možno humor, s jakým k tomu všemu přistupuješ! Jak říká klasik „dávejme náročným věcem úsměvná jména“ M.