Hezké ráno,
vylezlo sluníčko a sluníčko mám i na duši.Posílám svou trošku do mlýna-jak můj synek ke svému jménu přišel.
"Haló,mladá paní,slyšíte mě?" kdosi mě poplácává po tvářích,zatímco já se stále propadám do slastné tmy a do toho mi vyhrává Goťák,jak mi prý ukáže cestu rájem.
"No tak se proberte!"křičí mi nějaký ženský hlas do obličeje.Ale já se přece ještě nechci probrat.
"Řeknete mi už konečně,jak se ten váš mužskej jmenuje??!"

Hloupá otázka,tolik let jsem vdaná a všichni vědí,že stále za jednoho a téhož chlapa.

"Josef,přece," procedím mezi zuby,aniž otevřu oči.Vznáším se v obláčcích a je mi lehko,lehoučko,jako už dlouho ne.

Lehko,bleskne mi hlavou a v tu ránu jsem při smyslech.Copak můj téměř stokilový muž měří 46 centimetrů???

"Tak já si píšu,Josef,narozen osmého října,otec..."Zbytek slov už nevnímám.Zírám před sebe,kde mělo být břicho, a polévá mě hrůza.Skutečně je mi lehko-lehko po těle,ne tak po duši.

Kristepane,vždyť já právě překřtila svou tolik očekávanou Lindu na Josefa!

Sestra pracně doťukala údaje,nahodila profesionální úsměv,popřála k miminku a odšustila za dalšími povinnostmi.
Tak já mám kluka.

Pepa,Pepíka,Jóžu,Jožana,zkouším si přeříkat jméno ve těch nejnemožnějších podobách a je mi nanic.

Pepa z depa.Jožin z bažin.

Co mi dalo práce,než jsem si zvykla na jméno svého vyvoleného.

U nás na Moravě se tak pojmenovává kdejaké prase,kůň a já to mám mít doma?

Mezi dveřmi se kmitla sestra a vrazila mi do rukou vrnící uzlíček.Tak tahle zcvrklá žížalka,co na mě vyplazuje jazyk,je živým důkazem,že veškeré prognózy selhaly.

Když jsem přišla do jiného stavu,bylo mi naprosto fuk,co to bude.Doma jsem už od každého jeden kousek měla,a tak jsem se prostě jen těšila-nad mísou buchet,haldou dortíků nebo pořádným kusem čokolády.Není tedy divu,že se široké okolí neptalo "kdypak TO bude?", ale zcela jednoznačně "kdypak se ta HOLČIČKA narodí?"

Ani opakovaný ultrazvuk camprlíka neobjevil.I dala jsem se(poctivě nakynutá)do štrykování růžových kabátků a čepiček,do formuláře na jméno s rozmachem napsala LINDA,řádku pro mužské jméno automaticky vynechala a pustila věc z hlavy.

Dnes je Pepčovi 22 let.Děkuji pánubohu i náhodě za to,co se stalo.Je na své jméno patřičně hrdý.

A mimochodem.....Linda....by třeba byla pinda ....

Jo,ještě jsem si vzpomněla.Kdysi jsem učila nějakého Jindru z Vysočiny.Jeho maminka se jmenovala PERLA a ségry JITŘENKA a SNĚŽENKA.

Když jsem se ptala,jak jim říká,kouknul na mě jak na blbou a povídá:"Jitřo a Sňéžo přece...!"

Hezký den
sonyczech

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


„Jitřo a Sňéžo“ :) Do toho paní Perla... tak to je dost dobrý koktejl – to měl někdo místo mozku vločkovou kaši :))M.

 Pište dál, své názory a zkušenosti s křestními jmény na redakce@zena-in.cz  Dnes svými příspěvky soutěžíte o krém na ňadra a ruce :-))

Reklama