Všichni dobře známe Priessnitzův zábal, jeho lázně i metody léčení. Vincenz Priessnitz, rodák z Lázní Jeseník (dříve Gräfenbergu), dokázal léčit pomocí vody. Proslavil se po celém světě, kde jeho metody vodoléčby používají dodnes. Málokdo si už ale vzpomene na ženu, jež mu byla celoživotní oporou a dobrou duší jeho lázní. Manželku Sofii.

„Každý, kdo měl příležitost pozorovat po delší čas tuto půvabnou ženu, rád mi dá za pravdu, že je to nejenom domácí paní a hospodyně, jakých je málo, ale že má obratnost a takt v jednání, které neukazují na původní selku. Priessnitz v ní má poklad, bez něhož by určitě nedospěl tam, kde je. Madam Priessnitz si umí svým jistým vystupováním udržet respekt hostů, jimiž je milována a vážena… Ani ženy jsem nikdy neslyšel, že by o ní někdy špatně mluvily. Některé dokonce ji něžně milují a ještě po letech vzpomínají na veselé chvíle, jež zažily v její přítomnosti,“ hovořil o Sofii  C. K. Munde ve své knize „Memoáry lékaře“ z roku 1844. Vincenz Priessnitz měl zkrátka intuici pro správná rozhodnutí nejen v lékařství.

vincenz

Rychtářova dcera a „šarlatán“?

Sofie se narodila do rodiny zámožného rychtáře v nedaleké České Vsi. Její otec Antonín se těšil velké vážnosti a neměl v úmyslu provdat svou dceru za jen tak někoho. Natož pak za ne zrovna majetného Vincenze s pověstí šarlatána, který kvůli svému léčitelství skončil dokonce i ve vězení. Vždyť kdo to kdy slyšel, aby někdo léčil jen pomocí vody, vzduchu a jídla? On ale léčivé účinky pramenité vody odkoukal už jako malý chlapec v přírodě. „Prý jej inspirovala srna, která si chodila namáčet zraněnou nohu do lesní studánky,“ říká Jiří Glabazňa, průvodce z Lázní Jeseník, s tím, že léčbu studenou vodou vyzkoušel Priessnitz i sám na sobě. V šestnácti letech jej totiž přejel koňský povoz a těžce mu poranil hrudník. Když lékaři nad jeho životem (nebo minimálně zdravím) lámali hůl, vzal kurýrování do svých rukou. A přikládání studených obkladů dokázalo to, co zástupy studovaných nezmohly. Úplně se uzdravil. Svým uměním pak obměkčil i nastávajícího tchána.

Zachránil jí maminku

Rychtářova manželka trpěla bolestivou dnou a lékaři jí neuměli pomoci. Žádná z jejich léčených metod nezabírala. Po dlouhém váhání tak povolal právě Priessnitze. A opravdu, s nemocí si jako jediný poradil. Tím získal nejen vděk a důvěru, ale také ruku milované Sofie. Dvaadvacetiletá dívka byla podle tehdejšího občanského zákoníku ještě nezletilá (té se nabývalo až ve 24 letech), tudíž musel sňatek schválit otec. A tak se ze Sofie Prissnitzové stala Priessnitzová. Ne, nebyli příbuzní. Šlo jen o shodu náhod.

rodina

Byla mu oporou a dobrou duší lázní

Jejich více než dvacetileté manželství bylo, podle dostupných pramenů, dokonalé a vzorné. Sofie, která Vincenzovi porodila deset dětí, se starala o chod domácnosti, ale také pomáhala svému muži v péči o lázeňské hosty a administrativou. A stála při něm za každých okolností. I díky tomu pokračoval v léčení navzdory všem pochybovačům v léčení, až v roce 1838 jeho vodoléčebnou metodu potvrdila císařská komise. Péče o manžela a chod lázní ji však zaměstnávala natolik, že se musela vzdát výchovy potomků. Tu svěřila vychovatelce Rosalii Kaltfeldové. Rodiče pak za dětmi pravidelně dojížděli do domu v nedalekém Javorníku, který kvůli tomu pořídili.

Vincenz Priessnitz zemřel ve věku 52 let. Sofie jej přežila o pouhé tři roky. Oba jsou uloženi v rodinné kapli ve svých lázních.

Čtěte také:

Reklama