Reklama

Byla stejně krásná jako její slavnější sestra a stejně jako ona se vzpírala zažitým konvencím. Jako sestra císařovny byla jednou z nejlepších partií své doby, ale ani ona nakonec neprožila šťastný život…

Ani manželství jejích rodičů - vévody Maxe Bavorského a jeho ženy Ludoviky – nepatřilo k těm šťastným. Max miloval veselou společnost, zábavu a ženy a Ludovika si jako dcera bavorského krále brzy uvědomila, že se vdala pod svou úroveň, a nesmírně tím trpěla. Přesto se v manželství narodilo deset dětí. Sofie (1847 – 1897) byla nejmladší dcerou. Spolu se sourozenci prožila bezstarostné dětství na venkovském sídle v Possenhofenu v blízkosti Starnberského jezera a v Mnichově v paláci na Ludwigstrasse. Tam probíhala výuka dětí, na niž se snažila dohlížet matka.

Vévoda Max vzdělání neuznával a dětem dopřával co nejvíce volnosti. Sofie byla odmalička divoška podobně jako Sissi, a tak jí v dospělosti činilo problémy se čemukoli podřizovat. Už jako malé děvčátko byla Sofie hudebně nadaná, proto jí rodiče zajistili kvalitního učitele hudby.

SofieKdyž se dostala do věku na vdávání, měla kolem sebe hodně nápadníků. Všechny ale odmítala - až na jednoho – mladého bavorského krále Ludvíka II., svého příbuzného, s nímž se znala odmala. Nebyl jejím bratrancem, jak ho nazývala. Sourozenci totiž byli Ludvíkův děd a Sofiina matka. Ludvík II. byl zvláštní člověk. Se Sofií ho spojovala především láska k hudbě. Ludvík byl ovšem fanatickým obdivovatelem Richarda Wagnera, který ho bezostyšně zneužíval.

Ludvík vedl se Sofií rozsáhlou korespondenci, v níž hlavním tématem byla právě hudba. A protože se stále „nevyjadřoval“, Sofiině matce došla trpělivost a korespondenci zatrhla. Obávala se, že si Ludvík se Sofií jenom zahrává. Teď se ale zalekl Ludvík. Nechtěl ztratit přátelství své „sestřenice“, kterou v dopisech nazýval podle hrdinky Wagnerovy opery Elsou. A tak ji požádal o ruku. Přesně to si pro svou dceru Ludovika přála.

Jenže Ludvík se jako zamilovaný moc nechoval. Na zásnubách zmizel hned po prvním tanci a víceméně dával najevo, že se mu do ženění příliš nechce. Sofie nejspíš něco začala tušit o jeho homosexuální orientaci. A tehdy se na scéně objevil pro ni velmi zajímavý muž. Edgar Hanfstaengl byl pohledný fotograf, který zhotovil zásnubní fotografie mladého páru.

Není divu, že se Sofie zamilovala a prožívala s ním krásnou romantickou lásku. Samozřejmě tajnou. A Ludvík? Neví se, zda se o vztahu své snoubenky dozvěděl, ale do ženění se mu nechtělo, a tak aby získal čas, termín svatby posunul. To se dotklo Sofie a hlavně jejích rodičů.

A zanedlouho zrušil zasnoubení úplně! To byl pořádný skandál! Opět se vyrojilo několik nápadníků, mezi nimi i mladší bratr Františka Josefa, homosexuál Ludvík Viktor. Bylo jasné, že by se v takové situaci měla Sofie co nejdříve vdát, a tak přijala nabídku francouzského vévody Ferdinanda z Alençonu. Nebyla to dobrá volba! Snoubenci si od začátku „nesedli“. O nějaké lásce nemohla být řeč. Přesto se brzy narodily dvě děti  - rok po svatbě dcera Louisa a za další tři pak syn Philippe.  A pak se Sofie znovu zamilovala, tentokrát do lékaře – doktora Glasera. Vztah měl jeden dosti vážný problém. Doktor Glaser byl ženatý a jeho žárlivá žena pohrozila, že ztropí skandál.

SofieMilenci se rychle sbalili a prchli tajně do Merana. Jenže Sofiin manžel je brzy objevil a rozhodl se řešit situaci rázně. Notně totiž utrpěla jeho ješitnost. Sofii přivezl zpět a nechal ji zavřít do blázince.

Po propuštění se už Sofie domů nevrátila. Vstoupila v Paříži do řádu dominikánek, přijala jméno Marie Madelaine a rozhodla se zbytek života zasvětit bohu. Starala se především o opuštěné ženy s dětmi a bezprizorní tuláky. Byla velice oblíbená pro svou laskavost i organizační schopnosti. Pak ji ale potkala tragédie.

Když v roce 1897 zachvátil při charitativním bazaru klášter požár, snažila se zachránit z plamenů mladé dívky. A to ji stálo život. Z plamenů se už nevrátila. Uhořela. Bylo jí pouhých padesát let…

Foto: Wikipedie

 

 

Ve volném seriálu o zajímavých ženách jste si mohli také přečíst: