.

Sociální kurátorka Eliška Exnerová: Uklouznout může každý, ale zvednout se, to chce velkou sílu

Bulvár

Sociální kurátorka Eliška Exnerová: Uklouznout může každý, ale zvednout se, to chce velkou sílu

Osobností dnešního vydání je sociální kurátorka Eliška Exnerová. Nositelka tohoto něžného, českého jména je i od pohledu něžnou a křehkou blondýnkou. Ale zdání klame. Po prvním podání ruky a následném seznámení jsem poznala, že mám před sebou velmi silnou a statečnou mladou ženu, se kterou bych se nebála ani mezi bandu těch nejotrlejších zločinců. 

S Eliškou jsme si daly sraz u metra, odkud jsme se dál společně vydaly do příjemného prostředí areálu plážového volejbalu Sportcentra Nové Butovice, kam se chodí Eliška odreagovat od psychicky náročné práce.

myDěkuji, že jste si na mě udělala čas. I když přiznám se, představovala jsem si vás o něco starší a tak nějak více úřednější.
(smích) Já jsem si to myslela.

Kolik je vám let?
Je mi 29.

To bych vám opravdu nehádala. Na druhou stranu musím uznat, že už při prvním slovním kontaktu působíte velmi profesně a sebejistě.
To musím, kdybych tak nepůsobila, tak bych nemohla dělat to, co dělám.

To je pravda. Vaší profesí je sociální kurátorka. Můžete nám prosím v kostce přiblížit, co je hlavní podstatou této práce?
Hlavní podstatou práce sociálního kurátora je poskytování sociálního poradenství lidem ohroženým sociálním vyloučením, například osobým, které jsou nebo byly ve výkonu trestu odnětí svobody. To znamená, že za nimi třeba jezdím do věznic, kde s nimi řeším situaci, která nastane po propuštění. Zajímá mě, co budou dělat, jestli se mají kam vrátit, jestli jim bude pokračovat dál zaměstnání apod. Hodně řešíme také například splátkové kalendáře, protože většina z nich, když vyjde z výkonu trestu, tak je zadlužena, a to především na sociálním a zdravotním pojištění.

Vašimi klienty jsou tedy dospělí.
Ano, lidé od osmnácti let, hlášeni s trvalým pobytem na Praze 13, kde mám pracoviště. Ti všichni spadají automaticky pode mě.

Neumím si vás dost dobře představit, jak vcházíte do věznice mezi otrlé vězně a jdete jim s něčím pomáhat nebo radit. Nemáte strach?
Nemám a musím přiznat, že na moji úplně první návštěvu věznice jsem se moc těšila a šla jsem tam s obrovským nadšením, i když jsem samozřejmě očekávala, že to bude horší, než to nakonec bylo. Ony jakoby ty první kontakty jsou ve většině případů navázány i předem, kdy klientům napřed pošlu dopis, s čím jim můžu pomoci a s čím se na mě mohou obrátit.

Promiňte mi tu otázku, ale zaslouží si vůbec někteří vaši pomoc? Nebo stojí o ni? Nestalo se vám, že vás už někdo poslal do háje?
Musím říct, že zatím ne. Nevím, možná je to tím, že jsem žena, ale většinou se ke mně chovají slušně. Samozřejmě stane se, že někteří i odmítnou, že žádnou pomoc nepotřebují, ale ve většině případů opravdu se mnou komunikují, píšou mi z vězení dopisy, kde mě informují, co se u nich změnilo, že tam třeba nastoupili do práce nebo že se zkontaktovali zpátky se svojí rodinou, protože řada těch rodinných vztahů se na základě páchání trestné činnosti rozpadne. Myslím si, že mě celkem berou a mají mě rádi. A mě ta práce hlavně hodně baví, a o tom to je. 

usmev

Vy jezdíte do více věznic?
Ano, po celé republice. Měla jsem klienty například ve Vinařicích, také na Mírově, ve Valdicích, na Borech, prostě po celé republice.

Jsou věznice čím dál více přeplněnější?
Jsou, z mého pohledu určitě ano.

A proč? Kým nejvíc?
Myslím si, že oproti minulým letům se v České republice strašlivě zvedla závislost na drogách, alkoholu i gamblerství, což automaticky vede k trestní činnosti. Spousta lidí tu svoji závislost neukočíruje, to vede ke ztrátě zaměstnání, lidé jsou pak samozřejmě bez příjmu a zajišťují si ho jakkoliv.

Opět mě napadá negativní otázka. Necítíte někdy nad tím vším pocit marnosti? Lze tomu vůbec uniknout nebo předejít? Mladý člověk dejme tomu vyjde z vězení, vy mu pomůžete a on do toho padne po čase znovu.
Někdy mám pocit marnosti, ale mám za sebou i úspěšné klienty a právě oni mě drží nad vodou, díky nim to dělám dál, protože tam vidím úspěch. Je to jenom o lidech. Opravdu nikoho nemůžete donutit, jakmile ten člověk sám nechce, to se prostě nedá. Ale ti klienti, kteří chtějí, kteří ve mně našli jakousi oporu, protože kolikrát jsem opravdu jediná, koho mají, ti, kteří se dostali ze své závislosti a dnes jsou z nich opravdu perfektní lidi, kteří pracují a mají své partnery, ti mi za to opravdu stojí. Ti jsou pro mě odměnou mé práce.

Chodí pak za vámi třeba i soukromě?
To přímo ne, že by za mnou chodili do bytu, ale mám zpětnou vazbu, třeba zavolají a řeknou mi, jak se mají, kde pracují, co dělají.

Můžete uvést příklad nějakého vašeho úspěšného klienta?
Zmínila bych dva, z nichž mám opravdu radost. Jeden z nich je právě touto dobou na léčení ze závislosti na drogách, takže kdyby to náhodou četl, tak by měl určitě velkou radost, protože by mu došlo, že mluvím o něm, neboť je momentálně jediný, který je teď na léčení...

…pardon, jak na léčení?
Na detoxu a čeká na přijetí do komunitní léčby. Je to člověk, který bral spoustu let tvrdé drogy, začal s tím hodně brzy a najednou se to v něm zlomilo a chce z toho pryč. A já mu strašně fandím, protože tam tu snahu opravdu vidím. Jsem také v kontaktu s jeho maminkou, protože u této práce musíte být v kontaktu i s rodinou. Tak to je jeden.
A druhým mým klientem je člověk, který bral tvrdé drogy přes deset let a kterého jsem znala už od dětství, protože jsem tady na tom sídlišti také vyrůstala. Tím, že toho člověka znáte odmalička, není příjemné potkávat ho v takovém stavu. Jednou, když mě potkal na ulici, mě zničehonic oslovil a poprosil mě, jestli za mnou může přijít do práce, že se chce z toho dostat ven. Během dvou dnů jsem mu zajistila všechno, co bylo potřeba, odjel do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde nastoupil na detox a kde si také sepsal žádost o přijetí do léčebné komunity a všechny náležitosti, které je potřeba mít. Byl přijat, byl tam rok a půl a léčbu úspěšně absolvoval. Dnes žije mimo Prahu, pracuje, je z něj naprosto skvělý člověk a všechno funguje, jak má.

narkVy si ale při této práci nesmíte připouštět žádné city, viďte?
Ne, to v žádném případě, to určitě ne. Člověk musí umět zachovat chladnou hlavu. Někdy je to u těch, které znám od dětství, opravdu těžké, ale zase jim to aspoň můžu říct všechno na rovinu. Většina z nich mě zná, já zase je, denně se potkáváme, nemůžou mi tedy lhát a myslím, že mi také více důvěřují.

Práce sociálního kurátora zahrnuje také kontakt s bezdomovci?
Ano, práce kurátora není jenom o lidech ve výkonu trestu odnětí svobody a po něm, i když o těch především, ale týká se i bezdomovců. Cílová skupina sociálního kurátora je širší, než se může zdát.

A jak to funguje v reálu? To prostě přijdete ke skupince bezdomovců a řeknete jim, že jim jdete něco radit?
Přesně tak, chodím do terénu ještě za doprovodu městské policie, která si tyto lidi prochází lustrací, jestli nejsou v pátrání apod. A mezitím, co se čeká na odpověď, tak já si s nimi povídám, říkám jim o své práci, když nemají doklady, nabízím pomoc s jejich vyřízením, když je mají, tak společně vyřídíme např. dávky v hmotné nouzi.

Které pak oni propijí.
Bohužel většinou ano, ale jsou i případy, kdy si ti lidé u mě peníze schovají a chodí si je vybírat jen po částkách, právě proto, aby je nerozfofrovali za alkohol apod. I když z mého pohledu, život na ulici se snad ani nedá zvládnout za střízliva.

Ale co já vím, tak některým to vyhovuje a zpátky ani nechtějí.
To je pravda. Většinou jim podmínky na ulici vyhovují. Nemusí ráno vstávat do práce, nemají žádné starosti, když přijdou nějaké dluhy, tak si na nich stejně nemá kdo co vzít.

Jak se podle vás člověk stane bezdomovcem?
Samozřejmě téměř každý z nich má tendenci svádět to na nějaký svůj životní osud: Já za to nemůžu, opustila mě nebo zemřela mi manželka, ztratil jsem práci... Bezdomovci jako takoví jsou, alespoň podle mého názoru, z větší části alkoholici, nebo už k tomu měli tendenci. Potom začnou jakoukoliv špatnou životní zkušenost či událost řešit tak, že se začnou utápět v alkoholu. Copak to je řešení? Oni si myslí, že ano…

Jaká je nejrozšířenější věková skupina bezdomovců?
Řekla bych tak kolem čtyřiceti, padesáti let. Ale samozřejmě jsou i bezdomovci lidé hodně mladí, ve věku devatenácti, dvaceti. Většinou se ocitnou na ulici právě na základě drog nebo i nějakých problému doma. Rodiče se rozvedou, najdou si nové partnery, s těmi si nerozumí... a ten mladý, nerozvážný člověk, který vůbec neví, co ho čeká na ulici, stejně se sebere, uteče z domu a jde tam žít. Tím samozřejmě lehce sklouzne mezi ostatní. Inteligence u těchto lidí jde pak strašně rychle dolů, mentálně klesnou až na samé dno a ono se už potom těžko vrací zpět. Znám spoustu takových případů.

Je vám takových lidí líto?
Některých lidí je mi opravdu líto, nejen těch, které jsme jmenovali, ale mám třeba i klienty ve věku mého dědy, lidi ve starobním důchodu, které dostaly do kriminálu třeba i jen dluhy (např. za výživné). Život ve věznici není jednoduchý, já nechci, aby to vyznělo, že ty lidi jenom lituji, ale víme o tom všichni, že uklouznout může každý, ale zvednout se a dostat se zpátky nahoru, to chce velkou sílu. Když jsem třeba zmínila tu zadluženost, mezi lidmi je strašně malá informovanost, oni vůbec nevědí, kam přijít, obrací se na různé pofiderní firmy a tím míří ještě do většího průšvihu. Ale od toho jsme tady také my. Když se jich třeba zeptáme, proč nepřišli dřív, tak nám řeknou: „já jsem vůbec nevěděl, že existujete.“ Kdokoliv, já nebo vy, kdokoliv se dostane do dluhové nebo jakékoliv závažné situace, stačí přijít a zkusíme najít nějaké řešení. My máme kontakty na různé advokátní kanceláře, občanské poradny, na příslušná místa, hlavně musí lidi začít své problémy řešit, než je pozdě.

Vaše pracovní náplň zahrnuje opravdu široké pole působnosti. Jak se od takto psychicky náročného povolání odreagováváte?
Asi to bude znít hloupě, ale odreagovávám se právě tou prací. Mě hrozně potěší, když někomu pomůžu, když se to někam hne, mě to jakoby uklidní. Samozřejmě mám i klienty, se kterými není hnutí, to mám pak v hlavě celý den a jdu si zahrát sem. Plážový volejbal se stal mojí velkou vášní. Hraju ho se svým mladším bratrem a věnuji se mu opravdu každou volnou chvíli.

volejbal

sbratrem

s mladším bratrem

Čím jste chtěla být jako malá? Předpokládám, že sociální kurátorkou asi ne.
Asi jako všechny malé holky jsem chtěla být princeznou, zpěvačkou nebo herečkou. Ale pamatuji si na film s Hughem Grantem Jako vejce vejci, který jsem viděla asi v sedmé nebo osmé třídě, už nevím, a on tam hrál dětského psychologa. Mě to strašně zaujalo, a protože i moje mamka dělá už 21 let na sociálce, takže nějaké ty krůčky tím směrem tam byly, nastoupila jsem na střední sociálně správní školu se zaměřením na psychologii a sociální práci. Pak jsem šla ještě na jazykovku, ale ta mě moc nebavila, tak jsem z ní po půl roce odešla a šla normálně pracovat. Prošla jsem si vším možným zaměstnáním, až jednou bylo na Praze 6 vyhlášeno výběrové řízení na funkci sociální pracovník. To jsem vyhrála a pracovala jsem pak na dávkovém oddělení, kde už se má práce spojila i s tamější sociální kurátorkou. Asi po roce bylo vypsáno výběrové řízení sem na ÚMČ Praha 13, kde jsem byla úspěšné vybrána, a od té doby jsem tady. Nedávno jsem zde „oslavila“ 5 let (smích).

Závěrem rozhovoru mi prozraďte, kam se chystáte letos na dovolenou.
Já už jsem na dovolené byla - s dětmi na táboře. Tedy ne svými, ty plánuji až za dlouho (smích). To je tábor, kam jsem jezdila už jako malá holka, a vloni jsem tam začala jezdit jako vedoucí, takže asi po patnácti letech opravdu krásný návrat na místo prvních lásek, prvních průšvihů a prvních bojovek v životě (smích).

Jistou „bojovkou“ můžeme nazvat i vaši profesi sociální kurátorky. Přeji vám, ať ten boj většinou vyhráváte.
Děkuji vám, budu se snažit. A i když to bude znít divně, vašim čtenářkám Žena-in přeji, aby mě nikdy nepotřebovaly. 

stijici

Foto: Adam Čada a A. Stušková

Čtěte také:

   
10.08.2012 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [23] hubajda [*]

    zajimava prace a take narocna

    superkarma: 0 25.08.2012, 13:37:45
  2. [22] holčice [*]

    hezký rozhovor Sml16

    superkarma: 0 13.08.2012, 20:49:04
  3. avatar
    [21] rusalka2008 [*]

    Zajímavá práce, náročná - ale pestrá

    superkarma: 0 13.08.2012, 13:58:23
  4. [20] Trefa [*]

    Trefa:nechtela bych takovou zodpovednou praci.ale kazde zamestnani prinasi sve ovoce.preji Vam hodne uspechu a hodne stesti.

    superkarma: 0 12.08.2012, 18:11:32
  5. [19] papír [*]

    Také ji nezávidím tu práci.Paní je pohledná a mladá.

    superkarma: 0 11.08.2012, 22:56:03
  6. avatar
    [18] ladouch [*]

    Moc hezké povídání, paní je milá a sypaťanda, ale tu její práci jí nezávidím, obdivuji ji.Sml59Sml59

    superkarma: 0 11.08.2012, 13:50:53
  7. [17] Reni [*]

    Velice příjemná a obětavá mladá paní. Zajímavý článek. Sml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 22:43:14
  8. avatar
    [16] Kytinkak [*]

    zajímavá, ale nezávidihodná práce

    superkarma: 0 10.08.2012, 22:28:30
  9. avatar
    [15] ondrasek74 [*]

    Jen tak dál Sml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 20:11:58
  10. [14] jerenika [*]

    Zajímavé, ani jsem nevěděla, že takto někdo pomáhá Sml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 18:49:19
  11. avatar
    [13] SNÍŽEK [*]

    dělá náročnou a velice potřebnou práci,slečna vypadá jako andílek.Sml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 16:02:23
  12. [12] Saritka [*]

    Je velmi sympatická, ale má dost náročnou práci.Sml15

    superkarma: 0 10.08.2012, 15:15:27
  13. [11] babca [*]

    musí to být velmi náročná práce

    superkarma: 0 10.08.2012, 12:12:39
  14. avatar
    [10] margot [*]

    ta slečna je prostě obdivuhodná, držím palec do další práceSml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 11:15:44
  15. avatar
    [9] wich [*]

    Když jsem studovala sociální, byla jsem asi na dva týdny na praxi u kurátorky. Takovou práci bych dělat nemohla. Hnus za pár tisícovek Sml15

    superkarma: 0 10.08.2012, 09:59:21
  16. avatar
    [8] delfi.na [*]

    sympatická mladá žena, určitě je to prospěšná práce a pokud vidí aspoň malý úspěch, tak je to jen dobře Sml16

    superkarma: 0 10.08.2012, 09:51:02
  17. [7] step1 [*]

    Napohled taková křehká dívenka, vůbec bych ji ve vězení nebo mezi bezdomovci nehledala. Uvnitř musí být silná bytost. Sml59

    superkarma: 0 10.08.2012, 09:09:16
  18. [6] magic11 [*]

    nelehká práce, já bych to dělat asi nemohla Sml67

    superkarma: 0 10.08.2012, 08:48:04
  19. avatar
    [5] Hanula [*]

    Sml59záslužná práce - jen málo lidí, co by to zvládlo a chtělo dělat

    superkarma: 0 10.08.2012, 08:19:11
  20. avatar
    [4] ToraToraTora [*]

    Šmrncovní kočka a chytrá ještě k tomu.

    Je to práce, kde je vysoké riziko vyhoření. Takží ji přeji jediné, aby ji to potkalo co možná nejpozději.

    superkarma: 0 10.08.2012, 07:40:15
  21. avatar
    [3] vmarta [*]

    zajímavá práce

    superkarma: 0 10.08.2012, 07:36:32
  22. avatar
    [2] blesksoft [*]

    to bych psychicky nezvládala

    superkarma: 0 10.08.2012, 07:29:24
  23. [1] lidicka [*]

    Kurátorku bych tedy dělat nechtěla.Sml23

    superkarma: 0 10.08.2012, 06:28:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme