Ahojky,
sny se mi zdávají celkem často. Někdy pěkné, barevné, jindy mě straší bubáci a vrahouni, občas někam padám nebo létám, jednou se mi ale zdál sen tak trochu prorocký.
Měla jsem svaťák, před maturitou, a byla jsem celkem dost vynervovaná. Že to nezvládnu, že nic neumím. Jedno jsem opravdu neuměla, a to učit se. Spoléhala jsem na pamět a taky na pomůcky na potítku. Při češtině čítanky, při biologii obrázky, při angličtině slovník, no a matiku jsem se ani učit nemusela, ta mi šla tak nějak samozřejmě.
Jako útočiště jsem si vybrala babiččin byt i s babičkou. Ta, když viděla, v jakém jsem stavu, cpala mě práškama na uklidnění a dobrým jídlem. Po jednom takovém dobrém obědě se mi zavřely oči a já na chvilku usnula. Zdálo se mi, že stojím před maturitní komisí a tahám si otázku z biologie. Vytáhla jsem si otázku číslo 20. V tu chvíli jsem se probudila. Když mi došlo, co se mi to vlastně zdálo, vzala jsem otázky a hledala tu dvacítku. Bylo to téma vzniku země, velký třesk, slučování vodíků a uhlíků a kyslíků, éra dinosaurů... Tu otázku jsem viděla prvně. Pořádně jsem si ji pročetla, co kdyby...
Věřte mi nebo ne, tu dvacítku jsem si při biologii opravdu vytáhla a dostala jsem dvojku :-)

Sepy


Milá Sepy,
to zní neuvěřitelně. Ani ne tak ta dvacítka, ale že se shodovaly i otázky...

Reklama