Milé ženy-in a editorko Dano,

 

během let jsem si i já našla svůj styl v oblékání. Přesvědčila jsem se o tom zrovna nedávno, když si přítel přál, abych si koupila tričko s kreslenou postavičkou. „Tak to ani náhodou!“ odvětila jsem. Představa, že budu mít od prsou až k pupíku usmívajícího se Snoopyho mě vyděsila.

 

Asi nedokážu být ulítlá a i ve svých 25 letech se snažím o spíše elegantní módu. Cítím se v ní dobře. Takže žádné kytičky či dětské obrázky na mém oblečení nenajdete. Možná tak ještě na pyžamu J.

 

Zjistila jsem také, že mám své oblíbené barvy. Občas se musím hlídat, abych si nekoupila další červené tričko a raději sáhla po jiné barvě.

 

Jsem přesvědčena o tom, že to, co nosíte, se odvíjí podle vašich finančních možností. Lidé na menším městě si nemohou se svým platem dovolit to, co by si přáli. Rozhoduje potom spíše rozum. Ale je pravda, že kdo nemá vkus v oblékání a není soudný v tom, co mu sluší, nepomohou mu ani statisíce na oblečení.

 

A zda bych si nechala poradit od stylisty? No, rozhodně. Věřím tomu, že by bylo ještě co vylepšovat!

Přeji všem krásný den, ať už máte na sobě cokoli…


 

Milá ženo-in,
tak infantilní obrázky taky nejsou nic pro mě, i když se oblékám na svůj věk ráda mladistvě.
Já si myslím, že jde hlavně o pocit.
Konečně, mám doma nejlepší kritičky soudnosti - šestnáctileté dcery.

Reklama