S manželem jsme se moc těšili na zimu. Čekali jsme netrpělivě na naši třetí společnou lyžařskou sezónu. Manžel je nadšený lyžař začátečník.

Už zkraje podzimu začal uvažovat o tom, že by si měl v rámci přípravy na lyže zajít k lékaři s kolenem, které jej už léta pobolívá. A tak se stalo, že 17. prosince, kdy už zima pomalu začínala, podstoupil artroskopickou operaci kolene. A poté následovala rekonvalescence, rehabilitační cvičení, pravidelné prohlídky, elektroléčba. A sněhu přibývalo.

Využila jsem situace a několik sobot za sebou jsem vyrazila se svými přáteli na běžky. Jízda na běžkách romanticky zasněženou krajinou je úžasný zážitek. Nasbírala jsem však zážitky zcela odlišné – hustá mlha, popadané stromy, u kterých běžkaři stojí ve frontě, aby se jeden po druhém dostali o pět set metrů dál, podkluzující běžky… Byla jsem zničená jak Berlín. Ještě nebyl všem dnům konec.

Na konci ledna jsme zjistili radostnou událost – byla jsem těhotná. O dva dny později jsem již ležela v nemocnici s krvácením. Záplavy sněhu jsem sledovala z nemocničního okna a padající střechy v televizních zprávách. Čas plynul pomalu v tempu měření teplot, dodávek léků a návštěv kamarádek. Po několika dnech jsem si zvykla a začala si vážit volného času na čtení knih a taky toho, že se nemusím prodírat sněhem přes město ani v tom nečase řídit do zaměstnání.

Ač jsem se snažila odpočívat sebevíc, o miminko jsme přišli. Sníh stále padal, já zůstala doma ještě další týden a manžel nepřestával rehabilitoval své koleno.

Byl konec února a my už se naivně obávali, že lyžařskou výbavu letos nevytáhneme. Naštěstí nebyl důvod klesat na mysli. Zima na nás počkala.

Máme za sebou několik tréninkových výletů na okolní sjezdovky, víkend na Slovensku a před chvílí mi volala kamarádka, jestli bychom nechtěli vyrazit na lyže tuto neděli. Už nabízejí mimosezónní slevy.

Jitka

Dobré ráno Jitko,
děkuji Vám za Váš příspěvek - vážím si Vaší upřímnosti. Zdá se, že se k Vám zima zachovala, jak je jejím zvykem - jednou sněhobílá krása, až oči přecházejí, a jindy svým chladem a vánicí skoro ubíjející. Jsem ráda, že jí to i přesto všechno nemáte za zlé, což je nejlepší cesta k tomu, aby pro Vás byly příjemné i nadcházející roční období.

Dobré ráno ženy-in,
nevím, jak u vás, ale v Praze naštěstí nesněží. A tak jsem ráda, že mohu použít minulý čas, abych se vás zeptala:

BYLA TAHLE ZIMA VÁŽNĚ PRIMA?!  
Jak jste ji přežila?
Nebo jste si ji vážně užila?
Proč milujete sníh a teploty pod nulou?
Kde si nejvíc zimu užijete?
Jak jste dobíjela energii?  
napište nám na: redakce@zena-in.cz

Reklama