Reklama

S tématem dne tentokrát pomlouváme práci. V básničce čtenářky Krokodýlice si můžete přečíst, jak je ona ve své práci spokojená, či nespokojená. Nejvíc se obává budoucích šéfů...

Do dnešního tématu již jedna báseň přišla a vy si ji můžete přečíst v rámci příspěvku čtenářky Petulky132: Proč pořád musím do práce? Občas je mi z toho do pláče. Tu druhou poslala čtenářka Krokodýlice a najdete ji níže...


Dobrý den!

Posílám malý pracovní příspěvek:

Nejsem superstar v oboru,
už roky stejná židle, stůl.
Nešplhám nikam nahoru.
Jestli se cítím jako vůl?

Není moc velká moje cena.
Nad výší platu nevýskám.
Jestli jsem v práci spokojená?
Hlavně jsem ráda, že ji mám.

Za součást sebe mám svou práci
zatím mě pořád ještě baví.
Ráda se domů z práce vracím,
i v práci ráda svůj čas trávím.

Až děti šéfů dostudují,
snad nesbalí mi raneček.
Jistě jim ego kvapem bují,
budu pak pro ně blbeček.

Hezký den a dobrou práci přeje všem
Krokodýlice

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 4. června 2012: Má hovadská práce

  • Postěžujte si na to, co vás v práci štve!

Svůj příspěvek o své stávající či minulé práci a o tom, jak jste v ní trpěli zasílejte na e-mailovou adresu redakce (viz níže), a to nejpozději 4. 6. 2012 v 15.00 hodin. Jeden z uveřejněných příspěvků odměním sladkým dárkem na nervy – balíčkem ORION z čokolád DELI a bonboniéry Oříškový sen. Chcete-li mít šanci na uveřejnění, nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

orion