Čtenářka Lenig byla vychovávána v tom, že člověk se má chovat slušně, přitom si myslí, že ti, co s slušně nechovají mají jednodušší život. Děkuji Vám milá Lenig za Vaši úvahu.

Milé žínky a milá redakce!

Od mala mě rodiče učili, že slušnost je základ výchovy člověka. Taky určitá pokora, uznávání autorit a podobně.

Myslím si, že jsem hodně slušná, vystupuji slušně, nejsem hádavý tip, ba já ani nemluvím sprostě jako mí bližní. Dneska jsme měli poradu a co tam jsem slyšela nehezkých slov. Nicméně musím uznat, že mí kolegové ta slova použili opravdu oprávněně. Ovšem já bych se tak nevyjádřila. Tím nechci říci, že by kolegové byli neslušní, jen prostě v úzkém pracovním kolektivu nemluvili zrovna hezky. Naštěstí ta sprostá slova nepatřila nikomu z nás pěti, ale byla určena jinam.

Mezi námi zase, jsem slušná, ale umím se ozvat. Takže kdyby si někdo dovolil na mne vulgárními výrazy, asi bych ho hodně rychle usadila.

Dost často se mi na telefonu objeví neznámé číslo, znáte to...Dobrý den, my jsme ze společnosti té a té, máme na vás pár otázek, měla byste prosím chvilenku...Zde mi v hlavě naskakují různá slova, věřte, že se slušností nemají mnoho společného. Nicméně do telefonu zdvořile odpovím,že čas nemám, neboť mám jednání. Když se nezeptají na to, zda mám minutku, tak je nechám vypovídat a potom opět slušně nabídku odmítám. Už jsem se to za ta léta, co mám mobil, hezky naučila.

Vždy jsem dělala profese, kdy jsem musela být slušná a zdvořilá, i kdyby mi bylo zle, i když mi často lidé nebo jejich požadavky lezly pěkně na nervy. Ale jak jsem psala v úvodu. Slušnost považuji za něco, co mi vštípili rodiče do výchovy.

Někdy si opravdu myslím, že grázlové to mají v životě jednodušší. Stačí se podívat kolem sebe...a taky na naši politiku, kde slušní jsou snad už jen moderátoři debat. Ale o tom opravdu nechci psát.

Lidé, kteří se příliš nezabývají tím, co se sluší a patří, mají asi i lehčí život. Protože si nepřipouštějí žádné starosti jako my, slušňáci.

Určitě jsem v životě potkala mnoho lidí, nejspíš většinu těch slušných, ale také jsem se setkala s několika mnoha z druhé strany. Myslím si, že se tomuto jevu nevyhne nikdo z nás, kdo chodíme mezi lidi, na poštu, na úřady, kde se moc často setkávám s klienty, kteří opravdu neznají slušného chování. Obdivuji úřednice, že tuto práci mohou dělat a večer z toho netlučou hlavou o zeď.

Přes to všechno, jak je život dneska těžký a že se říká, že jen silný jedinec přežije a je nutné mít ostré lokty a podobně, tak si přesto stále (možná naivně) myslím, že se slušností dojdu dál než jako „řepák“, co se neumí chovat.

Přeji vám krásný den ve slušně se chovající společnosti a mezi super slušnými lidmi.

Lenig


Věříte, že se slušností nejdál dojdete?

  • Daří se vám být slušná?
  • Neplete se někdy slušnost s poslušností?
  • Mají to grázlové v životě jednodušší?
  • Máte ve svém okolí někoho, kdo by mohl být kladným, nebo negativním příkladem pro všechny?
  • Opravdu člověk se slušností nejdál dojde?
  • Chybí vám ve společnosti slušnost?
  • Co vás napadá, když se řekne slovo SLUŠNOST?

Pište vše, co vás k tématu dne napadne na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

Já jednu z vás, co mi dnes k tématu přispěje, v 16 hodin vyberu a pošlu jí krásnou květinu.

Reklama