Bulvár

Smysl preventivních programů

Nedávno mě při pročítání novin zarazil výsledek jednoho výzkumu. Článek pojednával o tom, kolik peněz se vynakládá na preventivní programy pro děti a jaká je skutečná účinnost těchto akcí.

Mám na mysli případy, kdy si škola objedná psychologa nebo sociálního pracovníka, aby dětem odpřednášel zadané téma (např. účinek drog na lidský organismus), potom s nimi o problému diskutoval a na závěr je vyzkoušel z řešení konkrétních situací. Zajímavé je, že zatímco ve třídě se děti do přednášek aktivně zapojovaly a prokazovaly znalosti, mnoho z nich v reálu totálně selhalo.
Noviny se zaměřily na školení žáků prvních a druhých tříd o tom, jak se chovat k „přátelsky vypadajícím cizím lidem“. Děti dostaly veškerá ponaučení proč nemají od neznámých osob přijímat sladkosti a dárky, a hlavně, že s nimi nemají nikam chodit. Žáčci byli náležitě vyškoleni a přednáška dopadla skvěle. Avšak když ještě tentýž den novináři po domluvě s lektorem nastrčili před školní budovu usměvavého pána s bonbóny, několik dětí si sladkosti vzalo a pár jich dokonce následovalo muže až k autu!

Naskýtá se otázka, zda tedy takové programy mají vůbec smysl. Zda je vhodné financovat preventivní kampaně, když jsou žáci vnímaví pouze ve třídě, ale jakmile vyučování skončí, rázem všechna varování zapomenou. Někteří reformátoři jsou pro to, aby se peníze vynakládaly jiným způsobem a zodpovědnost za prevenci přejali rodiče.

Já si myslím, že i přes špatná výsledná čísla statistických grafů (ani nevím, nakolik mohu verdiktu výzkumu důvěřovat), tyto akce význam mají.
Možná, že u žáků prvního stupně ještě nejsou výsledky tak přesvědčivé, jako je tomu u starších dětí. Pokud se však rodiče aktivně zajímají o to, co dítě ve škole probírá a opakují si životní situace spolu, je šance, že si dítě nekteré principy vštípí do paměti snadněji. (Vzpomínáte na scénu z filmu S tebou mě baví svět, kdy malý Pepino odmítl pustit do bytu vlastního tatínka? Nezdál se mu jeho hlas. :-))

Proč preventivní programy fungují u starších žáků? Řadu věcí znají díky internetu, televizi a prostřednictvím kamarádů. Přednášky vítají nejenom kvůli možnosti „ulití se z matiky“, ale připojují svůj zájem a zvědavost. S psychologem mohou hovořit otevřeně, mohou se zeptat i na choulostivé věci, případně dostanou indicii, kde případné informace vyhledat.

Vzpomínám si na velkou akci, kdy k nám v sedmé třídě zavítala sexuoložka. Usadila nás okolo dlouhého stolu v jídelně, abychom na sebe viděli. Nejdříve jsme se ošívali a dělali legrácky, předstírali, že je nám to „šumák“ a nepotřebujeme poučky od čtyřicetileté důchodkyně. Avšak po chvíli nás téma zaujalo natolik, že lékařka nestačila odpovídat na dotazy. A že byly některé pěkně peprné, třídní učitelka rudla od kořínků vlasů!
Ptali jsme se, jak dlouho trvá soulož, od kolika let se může předepisovat antikoncepce, zda je první pohlavní styk bolestivý, proč používat kondom...
Prostě na všechno, čeho bychom se před rodiči ostýchali a co zamlčela MUDr. Pondělíčková - Mašlová. (Knihy jako „Děvčátko na slovíčko“ či „Dospíváš v muže“ byly v jisté době považovány za skvělý vánoční dárek. Většina z nás je po rozbalení okamžitě odhodila do koše, aby je odtud za pár okamžiků lovila zpátky.)

Statistika je sice neúprosná, avšak já ve skrytu duše doufám, že preventivní programy pro žáky základních škol zrušeny nebudou. Doba se mění a dnešní děti potřebují mnohem více informací k tomu, aby se zbytečně nedostaly do problémů.

Kdysi viselo v každé třídě: Učit se, učit se, učit se. Smyslem preventivních programů je: Informovat se, přemýšlet a rozhodnout se.

A jaký je váš názor? Myslíte, že díky špatným statistkým výzkumům je význam preventivních programů zpochybněn? Nebyla by to škoda?  

      
   
17.06.2003 - Společnost - autor: Andrea Pencová

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Ťapina [*]

    pajda: Nebát se netradičních řešení, jiná možnost asi není.

    superkarma: 0 09.12.2003, 21:02:30
  2. avatar
    [10] pajda [*]

    _Lucky: přesně...jenže jak?

    superkarma: 0 17.06.2003, 14:09:59
  3. avatar
    [9] _Lucky [*]

    Nerušit. Zlepšit. Strašně těžké určit, nakolik může mít vliv taková přednáška na středoškoláky - fakt nevím, porušování je většinou v rámci sociálně vypjaté situace, tehdy se moc nepřemýšlí. Chce to zkušenosti (zkoušet a zkoušet a zkoušet), ověřovat. Osobně mám averzi proti "profi" vykladačům pravd.

    superkarma: 0 17.06.2003, 11:40:13
  4. avatar
    [7] Ťapina [*]

    pajda: Záleží na tom, v jakém věku. V první třídě nám pouštěli poučné video (to snad ještě ani video nebylo, ale nějaký pásek - já už jsem tak stará?? ) nabádající nás, abychom nestrkali prsty do zásuvek, nehráli si s výbušninami a neskákali do vody, kterou neznáme. No a jak tam si tam ten chlapeček zkusil zapojit vláček do velké zásuvky, když jeho baterková byla vybitá, to si pamatuju dodnes a předpokládám, že ten blbý pocit, když zapojuju něco do zásuvky, mám z toho. Natož pak když někdo nevypne vysavač a já ho pak zapnutej strčím do zásuvky a ono to zajiskří - to rovnou zdrhám.

    superkarma: 0 17.06.2003, 10:53:27
  5. avatar
    [6] pajda [*]

    Ťapina: no vidíš, u nás to nepovolili...znám řadu vynikajících lékařů, kteří byli ochotni udělat fundované přednášky i s přispěním pacientů, právě ty diáčky se snímky rozpadlých plic měl lékař, ale dětičky by to mohlo "vyděsit nebo dokonce šokovat" a tak teď příjde někdo, kdo odvykládá příručku, pak jim tu příručku rozdá, popřípadě ještě ukáže "psychologický model" nějaké situace a to je všechno.

    superkarma: 0 17.06.2003, 10:48:56
  6. avatar
    [5] Ťapina [*]

    pajda: No vidíš, právě kvůli těmhle otázkám (jak můžete mluvit o drogách, když znáte jen teorii) jsme my měli na gymplu diskuzi s narkomanem ve stadiu léčení. Vyprávěl nejen ty negativní zážitky, ale začal tím pozitivním, jak s drogami začal a jak ho to hrozně povzneslo - a pak plynule přešel k těm následkům, ze kterých se ještě nedostal. Dost to na nás tenkrát zapůsobilo, ale každý na to nemá, stoupnout si před třídu a vykládat svůj příběh.

    superkarma: 0 17.06.2003, 09:42:59
  7. avatar
    [4] pajda [*]

    Odhaduju, že to psala psycholožka nebo vůbec někdo, kdo je na těchle programech závislý...realita je totiž úplně jiná: děti dopředu ví (díky Internetu, novinám a jiným médiím), že během toho a toho ročníku MUSÍ abslovovat tolik a tolik povinných přednášek. Tyto přednášky úspěšně bojkotují, názory mají jednoznačně negativní a mnohdy udělají i něco "natruc" - pravý opak toho, co považují za ztrátu času a zbytečnou...s prominutím...buzeraci. Efektivita je nějaká - velmi malá - jen tam, kde je přednášející velmi zaujme. Osvedčily se mi třebas záběry zdravých a rozpadlých plic, záběry poškozených novorozenců...jenže drastické záběry, které by spící dav probraly, nesmíme používat (ani to není vhodné). Starší děti na učilištích a SŠ mají většinou připraveny otázky typu:"Kolik drog jste užívala? Proč o nich přednášíte, když nevíte nic víc, než co si můžeme kdekoliv přečíst? Před přednáškou jste pila kafe, jak dlouho se léčíte kvůli závislosti na kofeinu?" a podobně...neumím si představit, že by věc, ke které se přistupuje od začátku velice negativně měla nějaký kladný dopad.

    superkarma: 0 17.06.2003, 09:30:30
  8. avatar
    [2] Ginevra [*]

    Jak řekla Morgan i kdyby to mělo pomoct jen jednomu dítěti tak je to skvělé!!! Rozhodně nerušit. Myslím si, že pořád jsou rodiny, které určité věci s dětmi neřeší a proto jsou tyhle preventivní programy dobrá věc.

    superkarma: 0 17.06.2003, 07:53:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme