Bulvár

Smutný zážitek....

 

Tak jsme se rozhodla, že Vám také napíšu.
Příběh je to sice smutný a netýká se ani domácího mazlíčka, ale hodně mě to vzalo....

Předminulý víkend jsem v sobotu odcházela v poledne z práce, když se ke mně přiřítila starší paní, že mi musí něco oznámit. Pak mi řekla, že v parku leží velký pták, sova nebo orel (to mě docela pobavilo), že je asi zraněný, ale ještě dýchá. Popsala místo a já jsem se vydala hledat. Po chvíli jsem ho opravdu našla, byl to mladý puštík, obličejem ležel k zemi a skoro se nehýbal.

Tak jsem se sehnula, opatrně jsem mu roztáhla křídla, abych zjistila, kde má zranění. Na každém měl kousnutí, ale nijak vážné a už zaschlé, opatrně jsem ho nadzvedla, abych se podívala, jestli není pokousaný i na těle. Oči měl pořád zavřené, drápky se držel trávy, asi měl trochu strach, co se s ním děje.

Zavolala jsem na městskou policii, aby zjistili kontakt na nějakou záchrannou stanici. Policista slíbil, že do půl hodiny přijede a sovu odveze. Tak jsem puštíka položila zpátky na zem, chudáček se chvěl a vypadal, že už tam leží dlouho (byl na odlehlém místě) a je vyčerpaný hlady.

Hladila jsem ho po hlavičce, on ji nadzvednul a naklonil, jakoby se mu to líbilo. Než policista dorazil, tak se puštík pokoušel křídly odstrkovat, ale asi to byla poslední křeč. Vzala jsem ho a nesla k autu, ale to už se ani nepohnul. Než ho dovezl, tak prý byl mrtvý.

Bylo mi to hrozně líto, protože kdyby ho někdo objevil dřív, tak mohl žít....

No tak aspoň doufám, že jsem mu ty poslední chvíle zpříjemnila, vážně vypadal, že je mu to hlazení příjemné. Jsem asi praštěná, ale ještě teď, když to píšu, tak je mi z toho do brečení. Chudáček malej heboučkej.
 
   
04.05.2005 - Společnost - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [5] r1911 [*]

    Taky mám tendenci pokud možno pomáhat snad všem zvířatům. Puštíka je mi líto. Určitě se nejdřív hrozně bál, ale pak asi vycítil, že máš dobré úmysly a že na to všechno konečně není sám. Škoda, že pro něj už bylo příliš pozdě. Nesnesu pocit, že je někomu ubližováno, že je o něj nezájem nebo že mu snad někdo jiný ublížil. Jsem holt takový zvířátkomil.

    superkarma: 0 05.05.2005, 07:24:12
  2. avatar
    [4] peguša [*]

    Škoda puštíka. Ale určitě cítil, že s ním někdo je v poslední chvíli.

    superkarma: 0 04.05.2005, 16:20:56
  3. avatar
    [3] Channah [*]

    Myslím, že to cítil, že není sám. Něco hodně podobného jsem zažila s pejskem, kterého jsem našla - jenže ten by býval přežil, kdybych nenarazila na debila veterináře, který dehydratovaného a oslabeného pejska naočkoval Já byla tele, nevěděla jse, že se to nesmí a věřila jsem tomu veterináři. To byla ale na pejska moc velká zátěž (když pominu, že jiného ošetření se mu taky nedostalo), takže i když jsem pak vyhledala veterináře jiného, už nemohl pomoct

    superkarma: 0 04.05.2005, 15:55:24
  4. avatar
    [2] Winnie the Pooh [*]

    Je to smutné, ale udělala jsi, cos mohla a já ti .

    superkarma: 0 04.05.2005, 15:47:38
  5. avatar
    [1] benynka [*]

    chudáček puštíček

    superkarma: 0 04.05.2005, 15:42:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme