Rádi bychom vám představili osudy žen, které zasáhly do dějin naší civilazce. Osudy známé, ale nahlížené z jiné strany, i osudy žen, o kterých se nemluví, přestože by si to zasloužily.
Ať to byly královny, umělkyně, vědkyně, manželky, milenky či spolupracovnice slavných.

Po staletí byly  ženy sráženy v rozletu - "děti, kuchyň, kostel".
Pokud se o některých mluvilo, tak byla vyzvednuta jejich "mužnost". 
Hnutí za ženská práva počalo sílit až v 19. století
První zemí, kde bylo uzákoněno  volební právo žen  bylo Finsko v r. 1906, USA až 1920, VB 1928, Francie 1944 a úplně poslední v Evropě bylo Švýcarsko - v r. 1971.

Dnes si povíme o jedné Angličance - Lady Janě Greyové.
Představte si ranně renesanční Anglii, 16. století.
Probíhal tam vražedný boj mezi protestanty a katolíky, k tomu ještě  panovala  i silná  mocenská nesnášenlivost. Tam se roku 1537 narodila Lady Jana Greyová. Sotva odrostla panenkám, byla proti své vůli provdána za mladíka ze zpřátelené protestantské rodiny. Chlapec neměl  dobrou pověst, ale Jane se do něj skutečně zamilovala.  Brzy spolu vytvořili ideální pár. Jane byla vzdělaná, a ač mladičká, traduje se, že četla dokonce  v originále Platona, přemýšlela o životě a  o víře. Obhajovala názor, že pro pravou víru není zapotřebí církve, ale jen dobrá znalost Písma.
Rodiny obou se snažily dosadit Lady Janu  na trůn, protože doufali, že její rozum i půvab a šarm pomůže zastavit bratrovražedný boj.
Jana dlouho váhala, ale nakonec se rozhodla boj podstoupit. Rodinám se podařilo  dosáhnout zamýšleného cíle a Jane byla ve svých 16 letech korunována.  Ale po pouhých 9 dnech ji svrhla další zájemkyně o trůn –  dcera Jindřicha VIII. a Kateřiny Aragonské, Marie I., zvaná Krvavá (Katolická).

Jane a její muž skončili na popravišti, protože odmítli přijmout jedinou „pravou“, tedy katolickou víru.
Byli sťati, stejně jako další význačné osobnosti této doby, které také odmítly podlehnout tvrdému katolickému teroru.  
Na nádvoří londýnského Toweru je dodnes to místo označeno.

   
Reklama